Regiony dostaly údaje o zemědělství

Celostátní výsledky nejrozsáhlejšího polistopadového statistického šetření Agrocenzus 2000, které vypovídají o struktuře zemědělství, poskytl Český statistický úřad letos na jaře. Nyní jsou k dispozici také regionální data. Statistikové rovněž vyhodnotili základní ukazatele za celou republiku podle právních forem.

Údaje roztříděné podle územního členění se stanou jistě hodnotným zdrojem informací pro jednotlivé kraje a okresy při aktualizaci jejich rozvojových programů či zpracování různých studií. Výsledky na krajské úrovni se těžko porovnávají, už jenom proto, že mezi těmito územními celky jsou značné rozdíly ve velikosti. A tak zatímco Středočeský kraj zahrnuje 12 okresů, Karlovarský má pouhé tři. Přesto se podívejme na některé údaje, jak je cenzus zachytil k datu 30. září 2000.
Poprvé můžeme díky Agrocenzu získat přehled o tom, jak se změnila struktura výroby zalesněním či pěstováním biomasy. Zdaleka nejvíce – 42 zpravodajských jednotek – nahlásilo změnu v Jihlavském kraji, kde 37 z nich zalesnilo zhruba 34 hektarů zemědělské půdy a pět pěstuje na 427 hektarech biomasu pro energetické účely. Druhý je v tomto žebříčku Budějovický kraj, kde ke změně struktury výroby přikročilo 23 zemědělců, z nichž pouze jediný se rozhodl pro biomasu a 22 založilo lesní porost na 34 hektarech zemědělské půdy. Stejnou výměru zalesnilo devět zemědělců ve Zlínském kraji. Nejméně hospodářů uskutečnilo sledovanou změnu v Karlovarském kraji, a to jenom tři. Deset zpravodajských jednotek v celé republice založilo na necelých 12 hektarech porost rychle rostoucích dřevin.
V poskytování agroturistiky „vede“ Budějovický kraj, kde tyto služby nabízí 59 farmářů. Následuje jej Brněnský kraj s 51 ubytovateli a Středočeský se 49. Přímo v Praze, která je samostatným krajem, se agroturistice věnuje 11 podnikatelů, kteří záběrem své zemědělské činnosti podléhali celostátnímu šetření.
Nejvíce ploch osetých obilovinami měl při sčítání Středočeský kraj – téměř 297 tisíc hektarů, zhruba o 90 tisíc hektarů méně registroval Brněnský kraj, v Budějovickém kraji, který je v tomto směru na třetí příčce, se obiloviny pěstovaly na přibližně 167 tisících hektarech. Středočeský kraj má také nejrozsáhlejší plochy řepky – přes 63 tisíc hektarů, s téměř 41 tisíci hektary ho následuje Budějovický kraj, zhruba 36 tisíc hektarů zaujímala řepka v Jihlavském a Brněnském kraji.
Z hlediska stavů skotu drží prim Jihlavský kraj s bezmála 237 tisíci kusů, jen mírně za ním zaostává Budějovický kraj s více než 234 tisíci kusy, 183 tisíc kusů skotu sečetli statistici ve Středočeském kraji. Naopak nejméně je skot zastoupen v nejmenším Karlovarském kraji (asi 31 tisíc kusů), pomineme-li hlavní město s 3689 zvířaty. V Jihlavském kraji chovají také nejvíce dojnic, asi 82,5 tisíce, přibližně o 20 tisíc kusů méně nahlásili chovatelé ve Středočeském kraji. Pouhých 4589 dojných krav zaregistroval cenzus v Karlovarském kraji.
U kolonky ovce je v ČR celkem 48 tisíc kusů, z toho téměř 11 tisíc patří chovatelům v Budějovickém kraji a 9,4 tisíce ve Zlínském kraji. Ve stavech prasat je nejsilnější s přibližně 551 tisíci kusy Brněnský kraj, „v patách“ mu je Středočeský kraj s více než 503 tisíci. Naopak nejméně prasat chovají zemědělci v Karlovarském kraji (51 tisíc), Libereckém (61 tisíc) a Zlínském (125 tisíc).
Zdaleka nejvíce zrnin je možné uskladnit ve Středočeském kraji, kde stojí kapacity přibližně na jeden milion tun, přitom v celé republice je to dohromady 5,2 milionu tun. Na druhém místě je Brněnský kraj se skladovací kapacitou pro zrniny ve výši 824 tisíc tun.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *