Regulace pcháče rolního v řepce

Vhodnou volbou herbicidů je možné úspěšně regulovat většinu jednoletých plevelů včetně výdrolu obilnin. Cílem je včasné odstranění konkurence plevelů a dosažení zdravého porostu ozimé řepky. Problémem je regulace vytrvalých plevelů. Mezi nejvýznamnější vytrvalé plevele v našich podmínkách patří pcháč rolní.

Pcháč rolní (Cirsium arvense L., Scop.) je schopen silně poškodit porosty ozimé řepky.
V minulosti při používání klasického zpracování půdy byl kořenový systém pcháče rolního silně poškozován podmítkou a hlubokou orbou. Jeho regenerace byla pomalá. Nové zeslabené výhony zpravidla vyrašily až v jarních měsících, kdy byl mohutný porost řepky schopen oba plevele potlačit.
Při současném minimálním zpracování půdy je kořenový systém poškozován nepatrně, a to do hloubky nejvýše 10 cm. Proto se nové listové růžice objevují již krátce po vzejití rostlin ozimé řepky a jsou schopny v ohniscích výskytu totálně porosty řepky zničit. To vyžaduje použití herbicidů již na začátku vegetace.

Biologická charakteristika pcháče rolního

Pcháč rolní (oset) – Cirsium arvense (L.) Scop
Slovenský název: Pichliač roľný 
Název EWRS: CIRAR
Anglický název: Creeping Thistle, Canada Thistle
Německý název: Acker – Kratzdistel
Botanické zařazení: čeleď Asteraceae – hvězdnicovité
Charakteristika plevele: Vytrvalá rostlina hlouběji kořenící s kořenovými výběžky
Význam: Je řazen mezi deset nejvýznamnějších plevelů světa. Konkurenční schopnost je vysoká, má vysoké nároky na odběr vody a živin. Úporně setrvává na stanovišti, na polích tvoří tzv. hnízda, kde základem je rostlina vzešlá ze semene. V případě silného výskytu působí ztráty při sklizni plodin nebo sklizeň znemožňuje. Při silném výskytu dokáže úplně potlačit pěstovanou plodinu, kořeny vylučují alelopatické látky, které působí inhibičně na plodiny a plevele. Je také významnou medonosnou rostlinou, nažky v úborech poskytují potravu pro ptáky.
Výskyt: Vyskytuje se po celém území od nížin až do horských oblastí. Osidluje zemědělskou i nezemědělskou půdu. Vyskytuje se ve všech pěs-tovaných plodinách na orné půdě, v sadech, vinicích, chmelnicích i na loukách a pastvinách či ve speciálních plodinách.
Biologie: Mladé rostliny vytvářejí listové růžice, z kterých vyrůs-tají lodyhy 100 – 150 cm dlouhé, někdy i vyšší. Listy jsou kopinatě peřenoklané až jednoduché, na okraji zkadeřené a bodlovité. Úbory se skládají z trubkovitých červenofialových květů. Je to dvoudomá rostlina, s výskytem samčích a samičích rostlin. Kvete od května až do podzimu. Plody jsou ochmýřené nažky 2,5 až 3,5 mm dlouhé, 1,1 – 1,3 mm široké a 0,7 – 1,0 mm tlusté. Rozmnožuje se generativní a vegetativní cestou. V jednom úboru je umístěno kolem 80 nažek, z nichž značná část bývá nevyzrálá, či parazitovaná škůdci. Klíčivost je po dozrání poměrně dobrá. Nažky vzchází nejlépe z hloubky 0,5 – l,5 cm, ale i až z hloubky 6 cm či z povrchu půdy. Životnost nažek v půdě závisí na půdních podmínkách.
Obecně lze říci, že si nažky v půdě zachovávají klíčivost do šesti let. Již jeden měsíc po vzejití je rostlina schopná vegetativní reprodukce. Rostlina vytváří mohutný kořenový systém složený z horizontálních a vertikálních kořenových výběžků. Kořenový systém dosahuje do poměrně značné hloubky, udává se i několik metrů. Kořenové výběžky mají obrovskou regenerační schopnost. V příznivých podmínkách regenerují i segmenty kořenových výběžků dlouhé 2 cm o průměru 3 mm. Čím jsou výběžky delší a silnější, tím je pravděpodobnost regenerace v polních podmínkách větší. Výhony z kořenových výběžků raší poměrně pozdě na jaře. První růžice se objevují počátkem dubna, ale jejich rašení trvá po celou vegetační dobu v závislosti na pěstované plodině a agrotechnických zásazích. Na orné půdě se rozmnožuje převážně vegetativně, na nezemědělské půdě, loukách a pastvinách především pomocí semen. Zpravidla se vyskytují v těchto uskupeních buď samičí, nebo samčí rostliny. Nažky jsou roznášeny větrem na poměrně velké vzdálenosti.

Reprodukce pcháče rolního (osetu)
Generativní rozmnožování je nejpřirozenějším způsobem šíření plevelů na zemědělské půdě. Rostliny pcháče rolního kvetou od května až do podzimu. Plody jsou ochmýřené nažky. Z hlediska reprodukce je nejvýznamnější množství semen, jejich životnost v půdě, dormance semen a způsoby šíření. Nejnebezpečnější jsou nažky šířící se větrem na velké vzdálenosti. Množství nažek vyprodukovaných na zaplevelených pozemcích je obrovské. Úbory pcháčů však bývají velmi často parazitovány hmyzem, proto počet živých nažek, v závislosti na ročníku, nepřesahuje 10 – 15 % z celkového objemu. Část nažek, zpravidla ještě v uzavřených úborech, se však může dostat i do sklizeného materiálu a hrozí nebezpečí šíření nekvalitním osivem na dosud nezaplevelené pole. Velmi často jsou však nažky ještě uzavřené v úborech a při sklizni padají zpět na pole. Jsou-li tyto úbory včas zaorány, nažky se zpravidla vlivem mikrobiální činnosti rozloží.
Vegetativní rozmnožování vytrvalých plevelů převládá především na orné půdě, která je pravidelně obdělávána. Pravidelné poškozování kořenů a kořenových výběžků vyvolává rychlou regeneraci z adventních pupenů. To má za následek vytvoření mohutného kořenového systému, který velmi agresivně konkuruje kulturním rostlinám. Vyrašené výhony mají vysokou konkurenční schopnost a prosadí se i v konkurenčně silných porostech kulturních rostlin, jako jsou obilniny. Velmi nebezpečná je rychlá regenerace pupenů na kořenech a kořenových výběžcích v období studených a vlhkých period v měsících červnu a červenci, kdy je konkurenční schopnost obilnin na ústupu. Rostlina vytváří mohutný kořenový systém z horizontálních a vertikálních kořenových výběžků. Kořenový systém dosahuje do poměrně značné hloubky, udává se i několik metrů. Kořenové výběžky mají obrovskou regenerační schopnost. V příznivých podmínkách regenerují i segmenty kořenových výběžků dlouhé 2 cm o průměru 3 mm. Čím jsou výběžky delší a silnější, tím je pravděpodobnost regenerace v polních podmínkách větší. Výhony z kořenových výběžků raší poměrně pozdě na jaře. První růžice se objevují počátkem dubna, ale jejich rašení trvá po celou vegetační dobu v závislosti na kulturní rostlině a agrotechnických zásazích. Část kořenových výběžků bývá v dormantním stavu, což komplikuje jeho regulaci.
Prognóza šíření: V posledních letech četnost jeho výskytu rychle stoupá. Šíření podporuje špatná péče o nezemědělskou půdu, což umožňuje nálet nažek na pozemky a půdu dosud nezaplevelenou. Reaguje velmi citlivě na kvalitu zpracování půdy a nevhodně provedené aplikace herbicidů, což se projeví rychlou regenerací z kořenového systému. Je typickým plevelem nesprávně ošetřovaných polí. V současné době lze předpokládat nadále jeho vysoký výskyt na zemědělské půdě.

Způsoby regulace

Zpracování půdy: Zpracování půdy patří mezi jedno z nejvýznamnějších agrotechnických opatření ovlivňujících výskyt plevelných druhů. V závislosti na způsobu zpracování dochází k různému stupni poškození kořenové soustavy pcháče rolního a ovlivňuje jeho schopnost dále se šířit na nová stanoviště. Klasická orba více rozrušuje kořenový systém a výrazně potlačuje pcháč rolní, jehož kořenový systém je poměrně citlivý na poškození a bývá hlubokou orbou zaklopen a silně poškozen. Po hluboké orbě je kořenový systém více poškozen a na jaře listové růžice pcháče raší později než na pozemcích obdělávaných minimálním způsobem zpracování. Při minimálním zpracování půdy na polích silně zaplevelených pcháčem rolním se velmi často tvoří první listové růžice již na podzim a velmi brzo na jaře. Proto by technologie minimálního zpracování měly být používány pouze na pozemcích s minimálním výskytem pcháče rolního.
Mělké zpracování půdy poškozuje pouze svrchní část kořenového systému. Toto poškození vyvolává velmi silnou regeneraci, což vede k rychlému přemnožení pcháče.
Použití herbicidů: Použití herbicidů patří v současnosti mezi nejrozšířenější způsob regulace pcháče rolního. Existuje poměrně široký sortiment herbicidů až s velmi dobrým účinkem na pcháč rolní. Nejrozšířenější je používání herbicidů v obilninách. Převážně systémově působící herbicidy při použití ve správné růstové fázi vykazují dob-rý účinek. V rámci komplexního systému regulace pcháče lze však použít účinné herbicidy i v cukrovce, kukuřici, ozimé řepce i dalších plodinách. Správně použité herbicidy vykazují zpravidla dobrý účinek v kulturní rostlině, kde byly aplikovány. V příštím roce však dochází zpravidla k výrazné regeneraci a herbicidní efekt se ztrácí. Proto je vhodné při silném zaplevelení cílené herbicidní zásahy opakovat 2 – 3 roky, aby došlo k dokonalému oslabení a potlačení rostlin pcháče. Při používání herbicidů proti pcháči rolnímu je nutné respektovat vztah růstové fáze pcháče a účinku daného herbicidu. Aby byl účinek herbicidu dostatečný, musíme zasáhnout rostliny pcháče v nejcitlivější růstové fázi. Ta souvisí s obsahem zásobních látek (inulin) v kořenovém systému. Nejvyšší obsah je na jaře krátce po vyrašení (20 %), později ve fázi tvoření lodyhy až počátku tvorby květů klesá na nejnižší hodnoty (7,5 %). Závěrem vegetace postupně stoupá. Z hlediska praktické ochrany je výhodné používat kombinací herbicidů s různým mechanismem účinku. To zpravidla zvýší účinek na pcháč rolní i rozšíří spektrum účinku na další plevele. Při silném výskytu pcháče rolního je vhodné používat pouze vysoce účinné herbicidy ve vhodné růstové fázi.
Použití herbicidů proti pcháči rolnímu v ozimé řepce: Vlivem časného setí ozimé řepky a hojnému využívání technologií minimálního zpracování půdy dochází k tvoření listových růžic již brzy na podzim, a proto je nutné aplikovat účinné herbicidy již na podzim ve fázi vytvoření listových růžic pcháče. Pro tyto účely je možné využít herbicid Lontrel 300 s účinnou látkou clopyralid podobně jako v obilninách. Velmi dobrý účinek na pcháč rolní vykazuje herbicid Galera (clopyralid + picloram), kdy účinek obou účinných látek na pcháč se významně doplňuje. Výsledkem je rychlé odumírání nadzemní hmoty pcháče a rychlá translokace účinných látek do kořenového systémů, což zabrání následné regeneraci. Galera ve srovnání s ostatními herbicidy má rychlý nástup účinku na nadzemní hmotu. Účinek na destrukci kořenového systému má podobný jako u herbicidu Lontrel, následná regenerace je však ještě nižší.
Předsklizňové aplikace v obil-ninách a ozimé řepce: Velmi často jsou v poslední době rozšířené předsklizňové aplikace herbicidů glyphosate a sulphosate. Při používaných dávkách herbicidů a při dodržení nízkých dávek vody, jak vyžaduje technologie, nebývá účinek na pcháč rolní na rozdíl od ostatních plevelů vždy dostatečný, zvláště při silném zaplevelení. Proto je vhodné používat dávky v horní hranici registrované dávky.

 

Klíčové informace

– Při postupném rašení bývá problematické správné načasování optimálního termínu aplikace herbicidů.
– Příliš časné aplikace zasáhnou pouze vyrašené výhony pýru
a pcháče. 
– Pozdní aplikace herbicidů zpravidla zničí všechny vyrašené rostliny, ale porost řepky již bývá nevratně poškozen. 
– Z tohoto pohledu je možné využít při silném výskytu plevelů
i dělené aplikaci.

 

 

Ing. Jan Mikulka, CSc.
Výzkumný ústav rostlinné
výroby, v. v. i.
Praha-Ruzyně

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *