Regulace plevelů v ozimé řepce

V posledních letech se řepka stala stěžejní plodinou většiny zemědělských podniků. Sortiment herbicidů registrovaných do řepky je však oproti obilninám či kukuřici poměrně úzký, přičemž nově zaváděné herbicidy do řepky jsou obvykle pouze směsí již používaných účinných látek, případně se jedná o generické přípravky.

S ohledem na tuto skutečnost mohou lokálně nastat problémy s některými pleveli, které jsou vůči většině řepkových herbicidů odolné. Jde především o brukvovité plevele (penízek rolní, úhorník mnohodílný, ale i další druhy), kakost maličký, zemědým lékařský, violku rolní, chrpu modrou, atd. Problémy s těmito plevely bývají především tam s vysokým podílem řepky v osevním sledu, případně na pozemcích, kde není v obilních předplodinách jejich regulace provedena dostatečně efektivně (kakost maličký a violka rolní), případně opožděně (penízek rolní). Významně se na šíření některých těchto druhů (např. kakost maličký) podílí také minimalizační technologie zpracování půdy.
Nejvýznamnějším plevelem ozimé řepky však již řadu let zůstává svízel přítula, především s ohledem na jeho plošné rozšíření téměř na všech pozemcích a vysokou konkurenční schopnost, která je vyjádřitelná nízkým prahem škodlivosti (0,5 – 1 rostlina/m2). Vedle již zmíněných plevelů se v ozimé řepce mohou velmi dobře uplatňovat další ozimé plevele, především heřmánkovité (heřmánkovec nevonný, heřmánek pravý, atd.) a v nižších a středních polohách mák vlčí.

Preemergentní ošetření

Preemergentními herbicidy lze zasáhnout široké spektrum jednoletých plevelů, přičemž se zamezí konkurenci plevelů již od počátku vegetace řepky. Rovněž se nabízí možnost opravného zásahu v případě selhání účinnosti, zejména za sucha. Vedle těchto významných pozitiv s sebou ovšem nese preemergentní ošetření i jistá rizika:
– účinnost většiny půdních herbicidů určených k preemergentnímu ošetření se za sucha výrazně snižuje, riziko jejich selhání za suchých podmínek je vyšší na těžších půdách a při větším množství posklizňových zbytků na povrchu půdy, 
– v případě špatného vzejití řepky a následné zaorávky je finanční ztráta navýšena právě o cenu herbicidu a jeho aplikaci, navíc je problematický výběr následné plodiny, protože rezidua některých herbicidů mohou inhibovat klíčení a růst obilnin,
– některé plevele mohou být preemergentními herbicidy nedostatečně potlačovány (chrpa modrá, kakost maličký, penízek rolní).
K preemergentnímu ošetření řepky je v současné době registrován největší počet herbicidů. Nejširší skupinou herbicidů používaných v řepce jsou chloracetamidy: metazachlor (Butisan, Sultan, Fuego), dimethachlor (Teridox) a propachlor (Ramrod). Vysokou účinnost vykazují tyto přípravky především na heřmánkovité plevele, hluchavky, ptačinec obecný, rozrazil perský, chundelku metlici a řadu dalších plevelů. Podobné spektrum účinnosti jako chloracetamidy má napropamid (Devrinol). Vzhledem k významnému zaplevelení svízelem přítulou téměř na všech našich polích a jeho nízkému prahu škodlivosti je obvykle nutné rozšíření účinnosti právě na svízel přítulu, případně další odolnější druhy (brukvovité plevele, zemědým lákařský, kakosty, atd.). V praxi se proto nejčastěji používají jejich TM kombinace s clomazone (Command) nebo směsné přípravky Butisan Star (metazachlor + quinmerack) či Brasan (dimethachlor + clomazone). Herbicidy obsahující úč. látku clomazone by však neměly být používány na extrémně lehkých půdách s malou sorpční schopností a při výsevech ke konci agrotechnického termínu, protože vydatnější srážky po aplikaci mohou způsobit významné poškození řepky, které se projevuje vybělením listů a zpomalením růstu.
Preemergentní herbicidní ošetření musí být provedeno včas, nejlépe do třech dnů po zasetí (zvláště za vlhkého a teplého počasí), tak aby nebyla zasažena vzcházející řepka, což však vyvolává technologickou špičku, především za deštivého počasí. S aplikací lze otálet pouze u herbicidů obsahující úč. látky metazachlor a quinmerack (Butisan, Sultan, Fuego a Butisan Star), které mohou být aplikovány i na vzcházející řepku, nicméně plevele by v době aplikace měly mít vytvořeny max. pravé listy (stoupající růstovou fází plevelů účinnost prudce klesá).
Předpokladem vysoké účinnosti preemergentně aplikovaných herbicidů je kvalitní zpracování půdy. Velmi důležité je, aby povrch půdy nebyl při aplikaci příliš hrudovitý, protože se jednak vytvářejí aplikační stíny a jednak se při následném rozpadu hrud dostávají na povrch půdy klíčivá semena, která jsou v nich nebo pod nimi ukrytá, a mohou následně klíčit. Účinnost preemergentního ošetření může být výrazně snížena také velkým množstvím rostlinných zbytků na povrchu půdy (minimalizační technologie zpracování půdy), na kterých je herbicid poután a nemůže vytvořit dokonalý herbicidní film na povrchu půdy.

Předseťové ošetření se zapravením do půdy

Z řepkových herbicidů je k tomuto použití registrován pouze herbicid Devrinol, který pokrývá pouze část plevelného spektra řepky, což v praxi znamená nutnost následného preemergentního či postemergentního ošetření proti svízeli, případně dalším plevelům. Další nevýhodou tohoto termínu aplikace je nutnost urovnání povrchu půdy před aplikací (nelze aplikovat na hrubou brázdu, nebo dokonce na strniště předplodiny), což zvyšuje pracovní i finanční náročnost operace. Následné zapravení herbicidu je možné provést branami, kombinátorem nebo přímo secí kombinací.

Postemergentní ošetření

Vedle poměrně úzkého spektra účinku herbicidů registrovaných pro tento termín aplikace je třeba termín aplikace dokonale načasovat. Nejlepších výsledků bývá dosahováno u tzv. časných post-emergentních aplikací, kdy plevele mají vyvinuty dva citlivé plevele maximálně 4 pravé listy. V pozdějších růstových fázích již bývá účinnost většiny registrovaných herbicidů nedostatečná. Pouze plevele z čeledi hvězdnicovitých (heřmánky, chrpa modrá, pcháč rolní, pelyňek černobýl atd.) mohou být účinně zasaženy i v pozdějších růstových fází. V posledních letech se však stále více pěstitelů snaží vynechávat preemergentní, případně předseťové ošetření proti dvouděložným plevelům. Hlavním důvodem pro vynechání regulace plevelů před vzejitím řepky je rizikovost vynaložených nákladů. Postemergentně se tak ošetřují až dobře vzešlé a zdravé porosty.
Typickými posteemergentními herbicidy (převládá listový příjem) registrovanými do řepky jsou Galera (picloram + clopyralid) a Lontrel (clopyralid). Tyto herbicidy se vyznačují velmi vysokou účinností na všechny plevele z čeledi hvězdnicovitých, Galera dále působí na řadu dalších plevelů, např. svízel přítulu, hluchavky, kokošku pastuší tobolku, penízek rolní atd. Nicméně tyto plevele jsou dostatečně potlačeny pouze v raných růstových fázích, při nízké intenzitě zaplevelení a v dobře zapojených porostech řepky.
Vedle těchto herbicidů lze pos-temergentně použít také herbicidy Butisan, Sultan, Fuego a Butisan Star, kterými je však třeba ošetřovat ještě v ranějších růstových fázích plevelů (nejlépe jsou-li plevele v děložních listech), s rostoucí růstovou fází plevelů účinnost prudce klesá.
Postemergentní ošetření proti dvouděložným plevelům však lze doporučit pouze na pozemcích s nízkou intenzitou zaplevelení nebo tam, kde dominují plevele, které jsou vůči postemergentním herbicidům citlivé (heřmánkovité).
V ostatních případech je vhodnější provést preemergentní ošetření proti svízeli (clomazone) a následnou postemergentní aplikací pak porost dle vzešlých plevelů „dočistit“. Celkově vynaložené náklady pak mohou být sice o něco vyšší, nicméně snížíme tím riziko vysokých nákladů do špatně založených porostů a selhání preemergentních herbicidů za sucha. Při absenci preemergentního ošetření a předpokládané vyší intenzitě zaplevelení odolnějšími druhy jsou vhodnější TM kombinace Butisan + Galera nebo Butisan Star + Galera. Ošetření těmito kombinacemi je třeba provést na vzešlé plevele, nejlépe do dvou týdnů po vzejití řepky (picloram s clopiralidem potlačí vzešlé plevele, zatímco metolachlor případně quinmerack zamezí vzcházení dalších plevelů).
Jarní ošetření ozimé řepky proti většině dvouděložným plevelů již bývá obvykle málo účinné. Důvodem je vysoká pokryvnost řepky (nedokonalé zasažení lis-tové plochy plevelů) a vyšší růs-tová fáze plevelů. Spolehlivě tak lze v tomto termínu ošetřovat pouze plevele z čeledi hvězdnicovitých (heřmánkovité, pcháč rolní, pelyněk atd.) herbicidy s úč. látkou clopyralid. V případě prořídnutí porostu řepky během zimy a hrozí-li silné zaplevelení, lze vzniklou situaci nouzově řešit herbicidem Galera, je však třeba počítat s tím, že odolnější plevele (svízel přítula, mák vlčí, penízek rolní, kakost maličký atd.) budou potlačeny jen částečně.
S ohledem na nedostatečnou účinnost většiny výše uvedených herbicidů na některé plevelné druhy a preferenci post-emergentní regulace zaplevelení dochází k ověřování selektivity a účinnosti herbicidů, které byly původně vyvinuty do jiných plodin. Jde o herbicidy, které nejsou v ČR do řepky registrovány a jejich použití s sebou nese řadu rizik. Například kalamitní zaplevelení svízelem přítulou lze na jaře řešit sníženou dávkou fluroxypyru (Starane), po jeho aplikaci však může dojít k výraznému poškození řepky, pokud je aplikace provedena ve špatném termínu (aplikace musí být provedena před obnovením prodlužovacího růstu řepky a při teplotách pod 15° C). Další účinnou látkou použitelnou k postemergentnímu ošetření řepky je pyridate (Lentagran), který byl ještě před několika lety v ČR do řepky registrován, v současnosti však již není v ČR ani distribuován. Jde o kontaktní herbicid s velmi širokým spektrem účinnosti (brukvovité plevele, svízel přítula, kakost maličký, penízek rolní atd.), dostatečné účinnosti je však dosahováno pouze v raných růstových fázích plevelů (4 – 6 pravých listů) a při dokonalém zasažení listové plochy plevelů. V západní Evropě jsou používány k postemergentnímu ošetření řepky také bifenox (Modown) a pendimethalin (Stomp), selektivita těchto herbicidů k řepce je však výrazně ovlivněna růstovou fází řepky, která musí mít v době aplikace dostatečnou listovou plochu a musí být dobře zakořeněná.

Regulace výdrolu obilnin a pýru plazivého

Výdrol obilní předplodiny způsobuje na řadě pozemků výrazné problémy při pěstování ozimé řepky. Intenzita zaplevelení výdrolem obilní předplodiny je významným způsobem ovlivněna technologií a kvalitou zpracování půdy před založením porostu řepky. Vhodně zvolený termín a způsob zpracování půdy zamezí masivnímu vzcházení výdrolu a lze jej považovat za hlavní nechemický způsob regulace výdrolu. V tomto směru je po sklizni předplodiny vhodná mělká podmítka a následně po vzejití výdrolů mělká orba nebo ošetření totálním neselektivním herbicidem následované předseťovým zpracováním, případně přímo setím. Naopak porosty řepky zakládané minimalizačními technologiemi bývají výdrolem obilniny velmi intenzivně zaplevelovány, zejména při vyšší výnosových ztrátách.
Vzhledem k rychlému počátečnímu růstu obilnin (především ječmene), dokáže výdrol řepce velmi silně konkurovat, zejména na místech s jeho vysokou intenzitou (pruhy za sklízecími mlátičkami). Proto musí být potlačení výdrolu listovými graminicidy (Garland, Fusilade, Pantera atd.) provedeno co nejdříve, aby nebyla řepka významným způsobem poškozena konkurenčními vlivy. V případě časného postemergentního ošetření proti dvouděložným plevelům je vhodné spojení tohoto zásahu s ošetřením proti výdrolu. Při velmi vysoké intenzitě zaplevelení výdrolem se doporučuje dělená aplikace graminicidu, naopak při nižší intenzitě (klasické zpracování půdy) může být lepší s ošetřením týden či dva vyčkat (až vyklíčí většina obilek) a provést pouze jedno ošetření. Tímto pozdějším ošetřením lze velmi dobře zasáhnout také pýr plazivý, vyskytuje-li se na pozemku. K dostatečnému potlačení pýru je však potřeba použít vyšší – pýrohubné dávky graminicidu. V případě suchého podzimu (nepříznivé podmínky pro masivní vzcházení pýru) je nicméně vhodnější provést ošetření proti pýru až na jaře. Odklad zásahu proti výdrolu na jaro však v žádném případě nelze doporučit.

 

Klíčové informace

– Pro komplexní regulaci plevelů v ozimé řepce nelze spoléhat pouze na postemergentní ošetření herbicidy s převažujícím účinkem přes list.
– Většina ploch ozimé řepky je v současnosti ošetřována před vzejitím plodiny a obvykle také plevelů. Hlavním důvodem dominance preemergentního ošetření je nedostatečný sortiment postemergentních herbicidů.
– S ohledem na omezený počet herbicidů registrovaných do řepky pro tento aplikační termín je význam předseťového herbicidního ošetření minimální. Nicméně v případech, kdy hrozí selhání účinnosti preemergentních herbicidů vlivem extrémního sucha, může být tento způsob aplikace velmi účelný

 

 

Tato práce vznikla za podpory projektu MSM 6046070901.

Ing. Miroslav Jursík, Ph.D.
doc. Ing. Josef Soukup, CSc.

Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních
zdrojů, katedra agroekologie a biometeorologie

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *