Renesance, pokles a co dál?

O renesanci zemědělství, kterou sliboval vývoj cen agrárních komodit v roce 2007, o změně situace v polovině letošního roku i o světové finanční krizi a o jejích dopadech na české zemědělství, hovořil prezident Agrární komory ČR Jan Veleba na semináři věnovanému zemědělské politice v roce 2009 v pražské Betlémské kapli.

Podle jeho slov byl loňský rok opravdu rokem nadějí. Na světových trzích začal růst poptávky po agrárních komoditách, a to způsobilo výrazný nárůst cen rostlinné i živočišné produkce. Pro zemědělství byl současně příznivě sestavený státní rozpočet a dobře odstartoval také Program rozvoje venkova na léta 2007 až 2013. Tomu odpovídal i dobrý hospodářský výsledek odvětví, který poprvé od roku 1989 překročil deset miliard korun a pohyboval se kolem 13 miliard korun. „To vše nás opravňovalo ke slovům jako renesance a k jistému optimismu. Stali jsme se ale také terčem některých médií, která z toho začala dělat senzaci. My jsme však říkali, že tento výsledek ještě nic zásadního neznamená, teprve kdyby se několik let po sobě opakoval, tak bychom mohli hovořit o tom, že se české zemědělství vydalo na dobrou cestu,“ konstatoval Veleba s tím, že nikdo nepředpokládal, že se situace v dalším roce tak zásadně to změní.

Karta se obrací

„Přišel rok 2008 a karta se obrací. Odstartovala agrární inflace a vzrostly ceny hnojiv, krmiv a osiv, nastal tlak na růst cen půdy a pachtovného a zvýšily se ceny energie. Současně se neudržely ceny zemědělských komodit. Čekali jsme, že ceny poklesnou, ale ani ve snu nás nenapadlo, že se dnes bude cena potravinářské pšenice pohybovat pod třemi tisíci korun za tunu, že budou sklady plné obilí a nikdo o ně nebude mít zájem,“ řekl Veleba. Situace je podle něj podobná i u mléka, jehož výkupní cena klesla pod hranici sedmi korun za litr a tlak na ni se bude zřejmě ještě stupňovat, takže pravděpodobně dál klesne.
Do toho všeho ještě vstupuje světová finanční krize a start recese. „Kéž by byla pravdivá slova ministra financí, že se nic zvláštního neděje a že jen končí doba hojnosti a nastává normální stav. To bohužel není pravda,“ posteskl si Veleba. Zásadní je, jak uvedl, že přes 90 procenta světového obchodu probíhá formou kreditu nebo zajištění garancí či půjčky dovozcům nebo vývozcům. To je také důvod, proč se v současné době nehýbe cena obilí. Dnes totiž mají všichni velké obtíže se vůbec k financování dostat.
Světová finanční krize podle něj nastoluje legitimní otázku, jak dál zacházet s liberalismem v ekonomice. Jasně se totiž ukazuje, že zcela volný trh může situaci přivést až tam, kde je nyní.

Dopady finanční krize
Veleba uvedl, že globální finační krize se na rozvíjející se trhy, včetně nových zemí Evropské unie přenáší několika hlavními kanály. Za prvé je to pokles poptávky a vývozu v důsledku nedostatku finančních zdrojů, dále pokles zájmu investorů spolu s odkládáním investic, a za třetí silné omezení kapitálových toků, například pozastavení nových emisí akcií.
„Pro nás zemědělce bude klíčové, jak se zachovají banky, jaká bude jejich konečná reakce. Pokud budou banky reagovat omezením financování, potom se teprve problémy znásobí. Přitom tento způsob financování byl donedávna považován za bezpečný a je zásadní pro fungování základních ekonomických procesů,“ řekl.
V důsledku krize lze podle něj očekávat výrazný pokles ekonomických výkonů, což se zřejmě ještě v letošním roce naplno neprojeví v ekonomickém výsledku, kvůli vysokým cenám komodit v první polovině letošního roku. „Díky následnému snížení cen obilí, a tím poklesu cen krmiv se dostanou do lepšího světle i výsledky například chovu prasat, který je zdevastován. Meziročně se u nás snížily stavy prasat o 14 procent, zatímco například v Rakousku za stejné období klesly také, ale jen o 1,5 procenta,“ uvedl a dodal, že o to horší bude pro zemědělství začátek příštího roku.
Za další negativní důsledek globální krize označil prezident komory možnou změnu chování bank a potažmo také mezení a nedostupnost investic, protože získat peníze bude těžší, Výsledkem pak bude výrazný nedostatek volných peněz v zemědělských podnicích.
„Pokud se nezačne situace vážně řešit, tak nastane radikalizace. Je třeba mít na zřeteli, že v České republice je podíl cizích zdrojů na financování výroby farem 40 procent, a to je jeden z našich nevětších problémů,“ soudí Veleba.
Zároveň ale připustil, že krize může mít zřejmě pro zemědělce i některé příznivější dopady. Jako je například ztlumení „hladu po půdě“ nebo uvolnění tlaku na zvyšování pachtovného. Možné je také, že dojde ke snížení zájmu spekulantů o půdu.

Co stát a co zemědělci

Prezident agrární komory je přesvědčen, že stát by měl co nejrychleji obnovit bankovní záruky prostřednictvím opětovného otevření programu Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. Nezbytné je také pomoci českým potravinám, a probudit ve spotřebitelích určitý patriotismus a hrdost, které by je vedly k tomu, aby preferovali domácí potraviny.
Stát by měl podle něj zároveň aktivně dohlížet na dodržováním zákonů v horní částí potravinové vertikály: výrobce surovin – zpracovatel – obchodník, nedopustit dovoz nekvalitních a méně hodnotných potravin a stáhnout přebytky z trhu. „Zatím je to přesně naopak. Vláda uvažuje o rozpuštění státních hmotných rezerv, a to v situaci, kdy je zde 2,8 milionů tun obilí přebytek,“ řekl Veleba.
Současně ale uvedl, že část odpovědnosti je i na samotných zemědělcích. Vyzval především k názorovému sjednocení nevládních agrárních organizací v základních otázkách a ke společnému tlaku na vládu. Důležité je podle něj i posílení členské základny odbytových organizací. „Měli bychom se vrátit k finanční podpoře odbytových organizací, ne těch malých, ale těch velkých, abychom se mohli postavit proti monopolům, které na tomto trhu jsou. Současně by ale měla většina z těchto odbytových organizací reformovat svoji činnost směrem od obchodu se surovinou k obchodu s výrobky,“ řekl.
Na závěr Veleba uved, že agrární komora je připravena spolupracovat při řešení současné krize a nabízí k dispozici svoje kapacity. Zdůraznil však, že je třeba jednat velmi rychle.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *