Rizika a šance na cestě do unie

Ekonomové se často neshodnou s ministerstvem zemědělství na pojmenování problémů i způsobů jejich řešení. „Doufám, že patříme mezi konstruktivní opozici, která se snaží zemědělství pomoci,“ řekl úvodem svého vystoupení ředitel Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky (VÚZE) Tomáš Doucha.

Ocenil, že stát po roce 1998 zintenzivnil přípravu na vstup do EU po stránce legislativní a institucionální. „Nyní ale musíme naši legislativu a instituce přetočit tak, aby byly funkční v prostředí unie,“ upozornil. To je podle Douchy nesmírně důležité, protože bez této podmínky k nám nepůjdou peníze, třeba v rámci programu Sapard. Doucha postrádá také vyjasnění úlohy státu na trhu. „Musíme náš Státní zemědělský intervenční fond přeměnit na skutečnou intervenční agenturu, zbavit ho nánosu státní obchodní organizace, která působí na trhu zcela jinak než intervenční agentury v EU,“ poznamenal.
Za složitou otázku označil interpretaci mimoprodukčních funkcí zemědělství, tedy jak je vztáhnout k životnímu prostředí, ke spotřebiteli. Na toto téma očekává dlouhou debatu související s revizí Společné zemědělské politiky EU (CAP) po roce 2006. Do této debaty Česká republika významně zasáhne, věří Doucha.
Letmo se zamyslel také nad tím, co je vlastně podpora podnikatelů v zemědělství. „Vnímáme, že do resortu jde 12 či 13 miliard rozpočtových peněz, neboli peněz daňových poplatníků. Pokud ale neuznáme, že druhá část podpor je placena z kapes našich spotřebitelů – vezměme režim pro cukr -, tak se nemůžeme pohnout ani v argumentaci vůči některým otázkám CAP. Musíme totiž srovnávat srovnatelné a když toto budou podnikatelé vnímat, pochopí, proč zrovna v některé komoditě nemáme zrovna takové úspěchy a do budoucna nás čekají rizika,“ pokusil se vysvětlit.
Snahou výzkumu, zdůraznil ředitel ekonomického ústavu, je včas vysílat signály podnikatelům, aby měli informace o tom, do jakého prostředí budou vstupovat. „Když dnes investují, měli by vědět, do čeho vlastně investují, máme-li za dva tři roky vstoupit do EU. Někdo musí začít podnikatelům odkrývat tento prostor – může to dělat státní správa, ale výzkum je dostatečně nezávislý, aby to říkal třeba i v méně příjemnější podobě.“ V tomto smyslu mohou zemědělci chápat studii věnovanou sociálním a ekonomickým dopadům integrace ČR do EU, kterou zpracoval široký okruh autorů podle zadání rady vlády pro ekonomickou a sociální strategii a odborníci se v ní poprvé komplexně zamýšlejí nad tím, co nás může v unii čekat z pozice cenové úrovně. Jak Doucha dodal, šlo o první „nástřel“, nyní se připravuje komplexní aktualizace tohoto dokumentu už i se zaměřením na dopady do podnikatelského prostředí. „A tady je první kámen úrazu, protože podnikatelská struktura v celé vertikále, od vstupů do zemědělství až po maloobchodní sektor, se bude vyvíjet. „Je nesmírně významné poznat, jak vlastně funguje struktura naší vertikály, jaké jsou v ní vztahy a závislosti. My jsme se to pokusili identifikovat, ale je to velmi obtížné, protože jednotlivé články jsou stále v dynamickém vývoji,“ uvedl ředitel VÚZE.
Problém ovšem podle něj tkví i v samotné podnikatelské struktuře zemědělců, která se musí restrukturalizovat, jak říká komisař Franz Fischler. Jak je naše podnikatelská struktura nesmírně složitá, doložil Doucha na příkladech: Na jednu akciovou společnost v průměru připadá 470 vlastníků, 92 procent půdy na našich farmách je pronajato. Mezi dalšími aspekty, které nejsou příliš vyvinuté a brání restrukturalizaci, jmenoval Doucha trh půdy. Naopak uznává, že za posledních dvanáct let neuvěřitelně stoupla produktivita práce v tomto odvětví. V souvislosti s ohromně složitou podnikatelskou strukturou se Doucha zamyslel nad otázkou, kdo vlastně získává podpory, které směřují do zemědělství. „Podle zjištění z vyspělých zemí to zemědělec není ani náhodou. Peníze se přesouvají k těm, co jsou „před ním a za ním“, své dostanou vlastníci půdy, kteří většinou nežijí na venkově, ale ve městech. Kam vlastně mizí efekt podpor, které by měli přijímat ti, co žijí a pracují na vesnici, je klíčová otázka agrární politiky,“ konstatoval Doucha.
VÚZE se snažil také naznačit, jak se bude vyvíjet v nejbližších pěti letech prostředí pro jednotlivé komodity. Ekonomové nalézají některá rizika především u živočišných komodit, naproti tomu daleko lepší podmínky v prostředí EU než v současné ČR budou mít naši zemědělci pro rostlinné komodity. „Je také nutné vidět, že tu budou jisté nákladové tlaky, které musí zemědělci zvládnout. Například kdo zaplatí testy na BSE, tedy krok k ochraně spotřebitele, od něhož už stát dává ruce pryč. Bude tu samozřejmě také tlak v ceně práce, ceně půdy, která se bude promítat do nájemného,“ předeslal Tomáš Doucha s tím, že nemalé investiční náklady přinese také zvládnutí nitrátové směrnice, animal welfare. Podle prvních kalkulací VÚZE investiční potřeby zemědělců o mnoho předčí to, co požadují potravináři na zajištění zdravotní nezávadnosti potravin.
Podle Douchy hrozí vážné nebezpečí, že zemědělci neprosadí stejné ceny, jaké jsou v průměru v EU. „Kdyby se ceny u nás měly stoprocentně vyrovnat cenám v unii, tak budou přesahovat o 50 procent průměrnou hladinu, kterou pro rok 2005 predikoval Český statistický úřad,“ podotkl. Z mnoha důvodů nebude podle ekonomů možné uskutečnit okamžitě cenový skok na úroveň vyspělých států unie a rozdíl v cenách zůstane. Nemůžeme totiž očekávat, že se u nás budou ceny zvedat bez toho, aniž bychom respektovali skutečný vývoj národní ekonomiky. „Bez růstu produktivity práce v jiných sektorech nemůžete zrealizovat růst cen – to nebude vaše úloha, ale úloha celé ekonomiky,“ vzkazuje ředitel VÚZE zemědělcům. „Mohl bych být jedovatý a říci, ať se podnikatelé v zemědělství vzdají části podpor ve prospěch jiných sektorů, které pak budou produktivnější. Zemědělcům se to vrátí – zdvihnou se cenové toky a oni budou se mít lépe, než když jim stát dá peníze, které pak stejně dostanou jiní,“ řekl Doucha.
Počítá, že se Česká republika zapojí do přípravy budoucí CAP, kde „si musíme uhrát to, co je pro nás nejlepší“. Musíme se tedy podle něj shodnout na nějaké vizi a začít ji prosazovat. „Expanzivní vize s představou, že převálcujeme Evropu řepkou či jinými produkty, nesedí našim přirozeným půdním klimatickým a jiným podmínkám. Měli bychom tedy diskutovat o tom, jak v naší republice interpretovat tzv. evropský model zemědělství a už nyní do něj začít investovat,“ vybídl Doucha. Jak tvrdí, musíme sledovat směr, o němž hovoří komisař Fischler: Jestliže jde dnes v EU 90 procent podpor do trhu a zbytek na na rozvoj venkova, musí se poměr obrátit. „Takové překlopení bude velmi tvrdé, ale musí se s tím počítat. Podle Fischlerových slov nepůjde ani tak o financování skutečného zemědělství, jako vytváření pracovních příležitostí na venkově pro mladé lidi,“ uzavřel Doucha.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *