Rozčarování z návrhu

Očekávalo se, že nové programovací období změní dosavadní systém struktury podpor zemědělské výroby, zejména směrem k živočišné produkci. Prozatímním výsledkem je, že jsou navyšovány prostředky na podporu ekologického zemědělství a minimum tvoří podpory živočišné výroby, zejména dojených krav. Uvedla to ředitelka Okresní agrární komory Pardubice Jarmila Vlasáková po jednání regionální agrární komory s tím, že výsledkem bude další omezování zemědělské výroby. Podle zemědělců problémem navíc je, že stále nejsou známá přesná pravidla, která by měla platit již od počátku příštího roku.

Jak uvedl předseda Regionální agrární komory Pardubického kraje Leoš Říha, přestože se v  posledních letech, a to i ve Strategii pro růst, začalo konečně mluvit „národohospodářsky rozumně“, to znamená o podpoře živočišné výroby, přidané hodnotě a zaměstnanosti, jsou v současnosti z celé situace rozladěni. „Hovořilo se o tom, že zemědělství není jen o údržbě krajiny,“ podotkl. V konkrétních detailech však srovnání minulého a nadcházejícího období ukazuje u ekologického zemědělství o 30 procent víc prostředků, které však nejsou vázány na produkci. „V této souvislosti nás také překvapuje, že na investice je o více než dvacet procent ve srovnání těchto období méně,“ řekl a připomněl, že investice souvisejí přímo s konkurenceschopností. Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha k tomu uvedl, že bylo známé, že v PRV bude na nové programovací období méně peněz a všichni tak mohli očekávat, že dostanou méně. Poukázal však na nelogické krácení prostředků na investice, na druhou stranu zvýšení prostředků na ekologické zemědělství. „Vždy jsme kritizovali, že peníze nejsou podmíněny žádnou produkcí,“ doplnil. Podle ministerstva zemědělství však alokace finančních prostředků vycházejí ze stanovení kompenzace vzniklé újmy či zvýšených nákladů při zohlednění možného rozsahu způsobilé plochy jednotlivých opatření. Nicméně aktuálně probíhá diskuse nad možností snížení podpor PRV v rámci ekologického zemědělství. Za rozporuplné proti původnímu záměru podpory živočišné výroby zemědělci považují také fakt, že se najednou v otázce zatížení dobytčími jednotkami v rámci agroenvironmentálních opatření hovoří o horním stropu místo toho, aby se zvyšovala spodní hranice. Podle Říhy by to řadu chovatelů skotu v oblastech LFA , to znamená těch, kteří tam tvoří zaměstnanost, vyloučilo z této podpory. To potvrdil i ředitel Českého svazu chovatelů masného skotu Kamil Malát. Ani tento svaz s maximálním zatížením nesouhlasí, protože by postihlo chovatele. Posteskl si však, že snahou je spíše podpořit dojený skot než masný. Na výrazný úbytek finančních prostředků a ohrožení chovatelů skotu v těchto oblastech poukazoval už dříve také Svaz marginálních oblastí i Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů. „Jestliže stále slyšíme o podpoře živočišné výroby, pak naprosto nechápeme a jsme proti tomu, aby se v novém období jakkoliv snižovala maximální hranice zatížení VDJ na hektar proti současnosti jako podmínka podpory agroenvi,“ zdůraznil Říha s tím, že by byli pro původní zachování maximální intenzity 1,5 VDJ na hektar zemědělské půdy. Současný návrh je 1,15 VDJ na hektar trvalých travních porostů. Podle ministerstva zemědělství stanovený limit maximální intenzity chovu hospodářských zvířat je přizpůsoben požadavku na zajištění kvality travních porostů prostřednictvím extenzivního způsobu pasení, který byl definován jak na národní, tak evropské úrovni. V rámci nastavení dílčích podmínek je rovněž zaveden minimální limit pro intenzitu chovu hospodářských zvířat zajišťující zacílení poskytovaných podpor na aktivně hospodařící subjekty, čímž je garantována minimální údržba travních porostů a nezbytné organické hnojení podporovaných ploch. Vzhledem k procesu přípravy jednotlivých managementů opatření aktuálně probíhá diskuse nad finální podobou nastavení jak metodického přístupu, tak jednotlivých prahových hodnot, a to s ohledem na dopad plnění stanovených cílů PRV na programové úrovni a cílů Dohody o partnerství na národní úrovni. Ministerstvo konstatovalo, že návrh struktury opatření stejně jako finanční alokace na jednotlivé oblasti jsou v souladu se Strategií pro růst. Při zohlednění veškerých synergických efektů nástrojů I. a II. pilíře předložený návrh, s ohledem na dostupné finanční zdroje a evropskou legislativu, maximálně přispívá k plnění stanovených cílů, tedy i k podpoře živočišné výroby, sdělilo ministerstvo a připomnělo, že z hlediska možného využití flexibility mezi pilíři bylo na úrovni ministerstva zemědělství rozhodnuto o převodu finančních prostředků z I. do II. pilíře a to na opatření Dobré životní podmínky zvířat, a to ve výši 2,1 procenta.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *