Rozhovor s Milanem Malenou, ústředním ředitelem Státní veterinární správy ČR

Ptačí chřipka se přiblížila našim hranicím. Výskyt nebezpečného viru H5N1 hlásí již naši sousedé. Jak na tuto situaci reaguje Státní veterinární správa ČR (SVS)?

SVS vydala mimořádná opatření, která mají především minimalizovat nebezpečí zavlečení vysoce patogenního vlivu ptačí chřipky do našich chovů drůbeže. Reagujeme tak na výskyt vysoce patogenního viru v členských zemích unie, i když byl diagnostikován zatím u volně žijících ptáků. Opatření jsou dvojího charakteru. Jsou určena jednak chovatelům, jednak pořadatelům svodů zvířat, trhů, výstav a také soutěží holubů. Pořádání všech těchto akcí —místních, národních i mezinárodních, je od 21. února zakázáno. Ruší se i povolení, která na tyto akce vydaly příslušné krajské veterinární správy.

Co musí udělat chovatelé?

Chovatelé, kteří podnikatelsky chovají drůbež, ale neměli povinnost se podle zákona o šlechtění a plemenitbě registrovat, se musí nejpozději do konce února zaregistrovat u Českomoravské společnosti chovatelů a také se nahlásit na s. p. Mezinárodní testování drůbeže. Podrobné pokyny i registrační lístek naleznou na internetové adrese www.svscr.cz. Dále zakazujeme chovat drůbež ve volném výběhu. Tento zákaz musí chovatelé splnit nejpozději do konce února. Výjimky může povolit pouze místně příslušná krajská veterinární správa. To však jen za předpokladu, že voda a krmivo pro drůbež bude v halách nebo pod přístřešky tak, aby nepřicházely do kontaktu s volně žijícími ptáky. Chovy drůbeže se musí zajistit proti vnikání volně žijících ptáků. Chovatelé také musí hlásit příslušné krajské veterinární správě pokles v příjmu potravy a vody o více než 20 procent, pokles produkce vajec o více než pět procent pokud trvá déle než dva dny a také úmrtnost drůbeže, jestliže převýší tři procenta za týden.

Týkají se stejná opatření i drobnochovatelů?

Tato opatření jsou nyní povinná jen pro podnikatele. Chtěl bych ale vyzvat všechny občany, kteří chovají drůbež jen pro svou potřebu, aby se zachovali podobně a aby co nejvíce zabránili jejímu kontaktu s volně žijícím ptactvem. To hlavně znamená, aby její krmení a napájení umístili pod střechu nebo alespoň přístřešek.

Je stále ještě možné k nám dovážet drůbež a drůbeží maso?

Dovoz je stále možný — s výjimkou importu ze států, odkud byl již dříve zakázán. Pouze požadujeme certifikát o zdravotním stavu chovu. Přijali jsme také zpřísňující opatření na hranicích. Požadujeme, aby se přepravci, kteří vozí drůbež, při dovozu do ČR prokazovali potvrzením o dezinfekci vozidla.

Zpřísnila by se uvedená veterinární opatření, pokud by se i na našem území našli ptáci uhynulí na ptačí chřipku?

Kdyby byli v ČR nalezeni uhynulí nemocní volně žijící ptáci, podnikli bychom stejné kroky, jako Itálie, Řecko, či Slovinsko. V okolí místa, kdy by byli nalezeni bychom vymezili území o průměru tři kilometry,v němž by se nesměla chovat žádná drůbež venku. Zároveň bychom zesílili monitoring. Na území o průměru deset kilometrů by se kromě toho musela dezinfikovat všechna vozidla a vyšetřit všechna drůbež. V případě onemocnění v chovech drůbeže by pak připadalo v úvahu opět vymezení prostoru, v tomto případě ohniska. Postižený chov by bylo nutné zlikvidovat.

Budou mít chovatelé nárok na nějaké finanční kompenzace?

S kompenzacemi počítáme a chovatelé na ně mají podle veterinárního zákona nárok. Přicházely by ale v úvahu, pokud by ptačí chřipka k nám skutečně dorazila. Pak by bylo nutné chovy izolovat a likvidovat drůbež v ohniscích nákazy a v ochranných pásmech. Padesát procent této kompenzace by šlo z českého rozpočtu, zbytek z prostředků Evropské unie. Máme zájem na tom, aby zemědělci a chovatelé neměli důvod ukrývat nakaženou drůbež, naopak aby ji předali veterinářům k likvidaci.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *