Rozhovor týdne

S Lubomírem Burkoněm, předsedou Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů, jsme hovořili mimo jiné o novele zákona o prodeji státní půdy.

Nedávno byla ustavena pracovní skupina půda. Co je její prioritou? Vedu podskupinu, která má za úkol připravit legislativní návrh novely zákona 95/ 1999 Sb. Sešli jsme se na první pracovní schůzce, kde jsme si vyjasnili naše záměry. Shodli jsme se na třech prioritách. První je zrušení předkupního práva státu po doplacení ceny pozemků. Jsme snad jediní v Evropě, kde vlastníci nabudou majetek a nemohou s ním disponovat, existuje tu totiž neustále předkupní právo státu, kterému říkáme věčné. Tento bod je však ještě potřeba nadefinovat. Podle nás lze použít klausuli, že předkupní právo státu může být zrušeno například do pěti let po zápisu v katastru nemovitostí a zaplacení celé kupní ceny. Další věcí je, aby dědicové v přímé řadě měli možnost převzít společně s půdou i splátkový kalendář vůči Pozemkovému fondu ČR. V těchto bodech existuje shoda jak nevládních organizací, tak v politické rovině. Trochu víc diskutovaný je třetí okruh, a tím je nabývání půdy právnickými osobami. Pokud však bude postavený jednoznačně, neměl by působit potíže. Po diskusi nevládních organizací jsme došli k jednotnému názoru, který chceme zapracovat do zákona, a to , že právnické osoby mohou nabývat pozemky od fyzických osob, které jsou vlastníky či členi společností, pokud tyto společnosti na této půdě hospodaří, a ne přímé nabytí od Pozemkového fondu ČR.
Tento bod však v předchozím návrhu novely působil rozepře mezi nevládními organizacemi? Ano, ale dnes by s ním již neměl být problém. Rozumím tomu, že členové společností, nebo ti, kteří nabyli půdu, ji budou moci prodat společnostem, které na této půdě zemědělsky hospodaří.
Jako svaz jste se také ohradili proti zastavení prodejů státní zemědělské půdy na splátkový kalendář? Prodej státní zemědělské půdy na splátkové režimy byl zastaven údajně na základě připomínek Evropské komise, která ho vnímala jako nedovolenou veřejnou podporu. V našem prohlášení jsme uvedli, že bychom chtěli vidět, kde je to konkrétně napsané a proč jsme o tom nejednali již dříve. Co se týká případného úročení splátek, myslíme si, že když už tak by mělo být na úrovni hypotečních úvěrů – 2,5 až tři procenta. Osobně jsem zastáncem toho, že nejde o veřejnou podporu a tak žádné úročení. Jsme také trochu rozpačití z toho, že se konkrétně nejednalo s naším svazem, přestože doprivatizace státní zemědělské půdy se nejvíce týká našich členů. Vzpomínám si na slova ministra Ivana Fuksy, která pronesl při schvalování devizového zákona, že udělá všechno pro to, aby se zemědělská půda dostala přednostně do rukou českých zemědělců, kteří na ní hospodaří. Myslím jsi, že tomu současná situace moc nenasvědčuje.Jde sice o doprodej státní půdy, ale pořád je to zemědělská půda, na které hospodaříme a chceme mít určité jistoty, že nehospodaříme a neudržujeme půdu pro někoho jiného.
Do kdy by mohl být hotový nový návrh novely o prodeji státní půdy? Byl bych rád, kdybychom paragrafové znění předali ministrovi do konce července. Ještě ale musíme dokonzultovat nějaké věci a dopsat ho.
Na co se nyní kromě novely zákona o prodeji státní půdy soustřeďuje svaz? Když jsem koncem ledna nastoupil do funkce předsedy svazu, měl jsem určité priority. Tou první bylo dotažení novely zákona o prodeji státní půdy a druhou změna rétoriky a filosofie našeho svazu. Jeho úzké vedení bylo téměř obměněno. Je složeno asi ze šesti lidí, kteří mají o svaz velký zájem. Zavedli jsme pravidelné schůzky a rozdělili jsme si působnosti. Dnes je tak náš svaz přítomen u důležitých jednání. To dokazuje to, že jsme se za dva měsíce zúčastnili 28 oficiálních setkání, ať již s ministerstvem, či kulatých stolů a podobně. Všechny informace přitom naši členové dostávají prostřednictvím naší nově obnovené webové stránky, mohou tak kontrolovat, jak jednotlivý členové vedení hájí zájmy našich členů a vystupují na jednáních. Vše je transparentní.
Kromě jiného řešíme tu nejpalčivější otázku, kterou je jednání o budoucí společné zemědělské politice a postoji k přerozdělování evropských peněz na národní úrovni. Vnímám to tak, že jsme se byli schopní sjednotit k podpoře ministra zemědělství při vyjednávání podmínek tak, aby se do českého zemědělství dostalo co nejvíce peněz. Pak bychom je měli na základě relevantních čísel a úvah rozdělit.V dohodě všech nevládních organizací spolu s Mze Jestli však říkáme, že peníze by měly směřovat do zemědělství, tak by měly putovat pouze k těm lidem, kteří hospodaří na zemědělské půdě a vytvářejí zemědělskou produkci. Spekulanti by se v žádném případě neměli k zemědělským penězům dostat a proto by zde měl fungovat jasný a jednoznačný kontrolní mechanizmus, který by tomuto zabránil.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *