Rozhovor týdne

S Václavem Říhou ze společnosti Hemp Production, České konopí jsme hovořili o výhledech pěstování technického konopí v České republice.

Jak dlouho se věnujete pěstování a zpracování technického konopí? Touto problematikou jsem se zabýval od roku 1999, v roce 2001 se dělali s touto plodinou pokusy. V odbytu se nám však začalo dařit až šestým rokem. Dnes jsme, co se týká ziskovosti, zhruba na nule. V současnosti bychom potřebovali dále rozšířit zpracování stonku a pazdeří. Firmy mají totiž o tyto produkty zájem. Například firma z Břeclavi, která vyrábí rohože na zateplování, vznesla požadavek na tisíc tun vlákna. V neposlední řadě zájem je i ze strany automobilového průmyslu, kde se v loňském a předloňském roce zpracovalo 1200 tun konopného vlákna. V současné době je žádáno sice 60 až 80 tun vlákna, a když si to přepočteme, tak jen pro tu firmu by bylo nutné zasít kolem 70 hektarů technického konopí.
Trvalo to sice delší dobu, ale dopracovali jsme se k výsledkům.
Co bylo hlavním problémem? Jde o to, abychom sedlákům uměli říct, že vykoupíme nejen konopné semínko, ale i stonek, abychom se dostali na ekonomiku hospodaření. Z jednoho hektaru, osetého technickým konopím, se sklidí v průměru 600 až 1200 kilogramů semene a šest až 12 tun stonku.
Jako jedni z mála vlastníme stroje, kterými se sklízí konopí. Jezdíme však sklízet konopí i do zahraničí, například do Francie. Ta k této rostlině přistoupila jinak, než je tomu v České republice a také dotace na hektar jsou jinde než tady. Pěstební plochy tak hodně ubylo. Dříve se tu pěstovalo asi 1600 hektarů této rostliny a dnes to je pouze 170 hektarů. Nebyla totiž dobře připravena technická vybavenost.
Na jakou výměru by se mohla rozšířit plocha konopí? Pokud by se našla podpora pro investice pro zpracování je možné, že by se konopí mohlo pěstovat na několika tisících hektarech. Papírny zpracovávají v některých letech až 15 až 17 tisíc tun přírodní suroviny, nejvýhodnější je přitom pro ně konopí a len. Chybějící surovina se přitom dováží. Já sám dovážím dvě tuny ze zahraničí, ale proč bych je vozil, když je mohu dělat tady. Podle nových objednávek budeme potřebovat asi 200 tun za rok. My úzce spolupracujeme s Francií, s Německem a Rakouskem.
Počítáte, že rozšíříte vlastní plochy konopí? Jako farmáři vlastníme asi 50 hektarů půdy. Z toho v současné době děláme 14 hektarů konopí. Počítáme tedy, že pěstební plochu budeme rozšiřovat. Budeme chtít, a to je podmínka tírny, abychom od sedláků uměli vykoupit jak semeno, tak stonek. Za stonek jsme schopni dávat za tunu 3500 korun. Když vezmu spodní hranici produkce, a to 600 kilogramů semene, které se vykupuje za 20 až 25 korun podle kvality, tak se dostaneme na zhruba 32 tisíc korun z hektaru, což je přijatelné. Náklady proti tomu dosahují 16 až 21 tisíc korun.
Na co se tato technické konopí hlavně využívá? Semeno se po vyloupání používá na přímý konzum, lisuje se na olej, přidává se do pečiva, salátů, cukrovinek a podobně. Ze stonku se získává vlákno a pazdeří. Vlákna se zpracovávají na konopnou izolaci nebo k výplni jednotlivých dílů v automobilovém průmyslu. Je rovněž otevřena cesta k jeho využití například na výrobu lan a provazů, oděvů, plachet, při výrobě platů, těsnění. Z pazdeří se vyrábějí brikety, pelety pro peletové kotle, nebo desky pro výrobu nábytku. Stonek konopí je využíván i pro výrobu papíru a i jako stelivo. Zájem o konopí je i ve farmaceutickém průmyslu, vyrábí se z něj i kosmetika. Využití konopí jako biomasy pro energetiku naráželo na to, že kotle, že chybějí kotle, které umí spalovat celé balíky konopí. Vlákno je pevné, nedá se přeřezávat, proto je vhodné na spalování ve speciálních kotlích. Pokud se týká produkce vlákna, o které je velmi velký zájem, hlavní překážkou většího rozvoje je, že máme jednu zpracovatelskou provozní linku.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *