Rozhovor týdne

S Martinem Ludvíkem, předsedou Ovocnářské unie ČR, jsme hovořili o předpokladech letošní sklizně ovoce.

Jaká se podle upřesněných výhledů očekává letos úroda ovoce? Předpoklady vycházejí z dat k polovině června. Podle nich by letošní úroda ovoce měla být proti minulým letům podprůměrná a dosáhnout 160 726 tun. Proti loňsku je to o deset procent méně, v porovnání s průměrem posledních pěti let to představuje snížení o sedm procent. Katastrofální je pak situace u meruněk, kde se v porovnání s předchozími lety sklidila čtvrtina úrody. Čeká se meziroční propad sklizně o 65 procent na pouhých 1457 tun. Pro srovnání například v úspěšném roce 2007 se meruněk v ČR sklidilo přes pět tisíc tun. Letos je celá úroda tohoto druhu ovoce již prodaná. Téměř o 30 procent na rekordně nejnižších 2636 tun by měla proti dlouhodobému průměru klesnout sklizeň broskví.
Višní, které se v současnosti začínají sklízet, by se letos mělo sklidit 5500 tun, což proti loňskému roku znamená pokles o pětinu a proti pětiletému průměru o třetinu. V současnosti se začínají sklízet také rybízy. O červené rybízy však není téměř zájem a ceny jsou nízké. O něco lepší je situace s černým rybízem. V současnosti končí sklizeň také pozdních třešní, rané se neurodily téměř vůbec.
Důvodem slabé úrody je nepříznivé počasí v době květu stromů. Chladný a vlhký květen se podepsal i na velkém rozšíření houbových chorob. Peckoviny byly zasažené moniliózou, jádroviny strupovitostí. Nyní se obáváme krupobití, které se v tomto období nezřídka objevuje. Pokud by přišlo, byla by zničena celá úroda.
V souvislosti se špatným odbytem rybízů, neodstupují pěstitelé od této plodiny? Plochy sadů se snižují celkově. Speciální výroba je totiž velmi riziková. Obecně lze říci, že klesá produkce ovoce na zpracování.
Mohl byste uvést odhady sklizně jablek? Také sklizeň jablek bude proti původním odhadům zřejmě ještě nižší. Počítalo se s poklesem sklizně o šest procent na asi 136 800 tun. Proti pětiletému průměru to je snížení o čtyři procenta. Velké ztráty způsobily deště v květnu a na začátku června. Kvůli rozšíření strupovitosti tak bude méně kvalitního konzumního ovoce, .což by mohlo znamenat mírné zvýšení cen.
Jak se čeští ovocnáři vypořádávají s dovozy? Vzhledem k tomu, že jsme v Evropské unii, tak s dovozy musíme počítat. Například u jablek tvoří asi 40 procent spotřeby, u některých druhů ovoce 70 procent. Například české broskve se v supermarketech neprodávají. Pěstování broskví v ČR ničí jejich levnější produkce z Itálie a Řecka, jejichž dodavatelé dokážou trh plynule zásobovat až pět měsíců v roce. České broskve jsou naproti tomu sezónní záležitostí dvou měsíců a obchodníci kvůli tomu nechtějí na tuto dobu měnit již nastavené smlouvy. Proto jsou u nás broskve ovocným druhem v úpadku, jejich sady se již neobnovují.
Problémem jsou také přestárlé sady s nízkými výnosy. Pokračuje i letos jejich obnova?Stále platí, že v České republice je 50 procent sadů přestárlých. Přístup k obnově je jednotlivých podnicích rozličný. Vloni se obnovilo 350 hektarů sadů, což bylo nejméně za posledních 15 let. Bylo by však třeba obnovovat 800 hektarů sadů ročně. Rychlost, jakou bude pokračovat obnova sadů v letošním roce, do značné míry závisí na tom, zda budou zachovány národní dotace na restrukturalizaci sadů a kapkovou závlahu sady i v příštím roce. Celkově se ale plochy sadů více redukují, než obnovují. V ČR je více než 17 tisíc hektarů sadů, za posledních dvacet let ubylo přibližně pět tisíc hektarů. Největší plochy, téměř devět tisíc hektarů, zabírají jabloně. Na druhém místě jsou pak s 1840 hektary višně.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *