Rozhovor týdne

S Josefem Horákem, předsedou Agrodružstva Tištín, jsme hovořili o rentabilitě zemědělské výroby.

Váš podnik se minulý týden stal absolutním vítězem soutěže TOP Zemědělského svazu ČR. Jak se vám podařilo vykázat dobré ekonomické výsledky v době, kdy zemědělství zasáhla krize? Je to možná dáno i tím, že jsme v oblasti Hané, kde je pro nás hospodaření trochu jednodušší. Na druhou stranu musím konstatovat, že máme velké zatížení živočišnou výrobou. Náš podnik obhospodařuje 2250 hektarů zemědělské půdy a chová 620 krav českého strakatého plemene. Vedle skotu se zabýváme i chovem prasat, máme asi 360 prasnic a 7500 prasat ve výkrmu. Kromě živočišné produkce se podnik zaměřuje i na rostlinnou výrobu, pěstuje zejména sladovnický ječmen, pšenici, řepku a kukuřici. Počtem lidí jsme na 95 pracovnících, což je dané silnou živočišnou výrobou. Pravdou je, že kolektiv, se kterým vykazujeme úspěšné výsledky, je dobrý. Není to jen zásluhou úzkého vedení.
Dosahujete tedy dobré rentability, ačkoliv máte poměrně velké zatížení živočišnou výrobou, která je dnes velmi prodělečná? Myslím si, že určitou výhodou je, že se pracujeme na základě centrálního řízení. Následná realizace rozhodnutí úzkého vedení pak funguje v jednom sledu. Samozřejmě přitom nesmíme opomenout kontrolní činnost, což je předpokladem dobrého výsledku.
K němu přispívá i bioplynová stanice o výkonu 526 kilowatt, kterou jsme postavili v roce 2008 a v roce 2009 jsme ji uvedli do provozu. Dnes je jedním z pilířů našeho hospodaření. V bioplynové stanici využíváme rostlinnou produkci, jejímž základem je kukuřičná siláž. Dalším vstupem je hovězí kejda.
Elektřinu pak prodáváme do sítě a odpadním teplem vytápíme v zimě dílny, kanceláře, sociální zařízení ve stájích a využíváme ho k ohřevu teplé užitkové vody. Teď řešíme sušárnu, abychom odpadní teplo mohli využívat i mimo zimní sezónu. Když máme možnost něco využít, tak to musíme zrealizovat.
V poslední době mírně roste cena mléka. Jak se tento trend projevuje u vás?
V loňském roce se cena mléka pohybovala něco málo přes šest korun, tak se k dnešnímu dni dostáváme něco málo nad současný průměr. V květnu jsme měli cenu mléka 7,29 ?koruny za litr, průměr CR je 7,24 koruny. Stále tam je určité minus, i když se snažíme stlačovat náklady. Živočišná výroba by však potřebovala investice, tak v tom máme trochu dluh, který musíme vyrovnat.
Jaké máte plány do budoucna? U energetické společnosti Eon máme podanou žádost o připojení ještě jedné bioplynové stanice, kterou chceme vybudovat k výkrmu vepřového. Žádost jsme podali opakovaně už podruhé nebo potřetí – problém je s nedostatečnou kapacitou distribuční sítě. Otázkou je, zda bude pokračovat rozmach fotovoltaiky, nebo se její výrazný rozvoj utlumí a dostane se i místo v síti na bioplynové stanice.
Naštěstí dobře spolupracujeme s obcemi v regionu a předpokládáme, že v zimě budou odebírat část vyprodukovaného tepla. Na rozdíl od jiných podniků jsme se nemuseli ani potýkat s nevolí zdejších obyvatel k výstavbě bioplynové stanice. Lidé věřili, že je bioplynová stanice nebude obtěžovat. Viděli, že projekt je dobře udělaný. Od obyvatel jsme nezaznamenali jedinou stížnost, že bychom postavili něco, co by vadilo. To si myslím, že se podařilo velice dobře.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *