Rozhovor týdne

O letošních žních jsme hovořili s Josefem Kubišem, předsedou komoditní rady Agrární komory ČR pro obiloviny.

Hovořilo se o vyšších zásobách obilí před letošní sklizní. Jak to s nimi vypadá? Z republiky se po loňských žních exportovalo 2,5 milionu tun obilí, takže enormní zásoby obilí nejsou. Vzhledem k tomu, že nižší sklizeň se očekává nejen u nás, ale v celé střední a východní Evropě, nelze očekávat, že bude na trhu přetlak v nabídce obilí. V EU se očekává pokles sklizně o 30 milionů tun. Navíc staré země Evropské unie dlouhodobě nemají přebytek obilí, stavy prasat a skotu u nich na rozdíl od naší republiky neklesají. Takže je kam vyvážet. Jedná se ale o otázku ceny. Ta se bude odvíjet od cenové úrovně v okolních státech.
Jaké tedy očekáváte ceny po letošních žních? Zatímco obilí ze žní v roce 2007 se prodávalo za ceny kolem 6000 korun, po žních v roce 2008 klesly na polovinu. Letos by se v souvislosti s nižší očekávanou úrodou mohly o trochu zvýšit, cena potravinářského obilí by se mohla pohybovat na úrovni kolem 3,5 tisíc korun za tunu a výš, cena krmného obilí asi tři až 3,5 tisíce korun. Jedná se o ošetřené zrno, cena obilí od kombajnu je pochopitelně nižší.
Jsou již uzavřeny nějaké smlouvy na prodej obilí z letošní úrody? Zatímco na západ od našich hranic se 80 procent sklizně obilovin obchoduje na základě předem uzavřených dlouhodobých smluv, v České republice zpracovatelé moc nechtějí uzavírat dlouhodobé smlouvy. Proto také u nás dochází k větším výkyvům cen. Cena se bude odvíjet od cen v okolních státech. Co se týká řepky, měli zemědělci možnost uzavírat termínované obchody na dobu žní na asi 8000 korun za tunu. 
Osvědčily se intervenční nákupy obilovin prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu? Evropa má v současné době na intervenčních skladech milion tun obilí, takže je to v podstatě zanedbatelná částka v rámci celé Evropy. U nás bylo nabídnuto k intervenčnímu nákupu zhruba 270 tisíc tun, z toho, pokud mám zprávy, je v současné době převzato asi 170 tisíc tun. Ostatní bylo odmítnuto, nebo nabídky byly staženy. Při stávajících cenách a při podmínkách na kvalitu obilí tak intervenční nákup v podstatě ztrácí význam.
Jak velký přebytek krmného obilí očekáváte vzhledem k poklesu stavů prasat a skotu? Celková sklizeň včetně kukuřice na zrno bude podle hrubého odhadu na úrovni 7,1 milionu tun až 7,3 milionu tun a domácí spotřeba někde kolem 5,6 milionu tun, z toho vychází přebytek 1,5 milionu tun. Vloni se přitom vyvezlo skoro 2,5 milionu tun obilí, takže není problém ho vyvézt. Situaci v krmném obilí je však nyní těžké předvídat. Záleží totiž na tom, jaké bude počasí v době žní. Jestli bude pěkné, tak bude obilí kvalitní, pokud bude pršet, bude to s kvalitou horší. Ale teď je předčasné říkat, jaká bude kvalita.
Změnily se meziročně pěstební plochy jednotlivých plodin? Základní obilninami jsou osety zhruba stejné plochy jako vloni. Mírně klesly plochy ječmene, kterým bylo oseto letos 454,8 tisíce hektarů, kdežto vloni se pěstoval na 482,4 tisíce hektarech. O co nižší však jsou plochy této obilniny, o to větší výměru zaujímají plochy pšenice. Její výměra se zvýšila z 802,3 tisíce hektarů vloni na 831,3 tisíce hektarů letos.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *