Rozhovor týdne s…

Martinem Ludvíkem, předsedou Ovocnářské unie ČR o letošní sklizni ovoce, o cenách jablek i o případném ohrožení tuzemského trhu přílivem levných jablek z jiných zemí.

Jak pokračuje letošní sklizeň ovoce a jaké dopady na jeho cenu má ruské embargo na dovoz potravin ze západní Evropy?

V  tuto chvíli jsou pěstitelé jablek v plné sklizni, která potrvá do konce října. Jablka se nyní  naskladňují a budou se prodávat minimálně do příští sezóny. Letošní produkce je mírně nadprůměrná, oproti loňsku je vyšší zhruba o tři procenta a proti dlouhodobějšímu průměru zhruba o deset procent. Jsou však lokality, kde je úroda horší, například východní Čechy, které byly postiženy mrazem. Pokud jde o další druhy ovoce, úroda hrušek byla letos meziročně asi o třetinu nižší. V důsledku mrazů byla nízká úroda meruněk, ale byl velmi dobrý odbyt takže nabídka nestačila poptávce. Totéž platilo o třešních, kde byla sice sklizeň průměrná, ale poptávka i tady převyšovala nabídku. Ostatní komodity byly letos problematické, propadly se ceny rybízů, višní i broskví.

Po zavedení ruského embarga spadla cena konzumních jablek velmi rychle zhruba o 30 procent. V současné době je stabilní a předpokládáme, že by se v několika příštích měsících měla udržet. Farmáři dnes dodávající konzumní jablka do obchodních řetězců za cenu od 8 do 13 korun za kilogram. Tato cena však v sobě již zahrnuje třídění, balení, náklady na obal a dopravu do distribučního centra. U dodávek velkoobchodu je cena poněkud nižší, protože tam nejsou takové požadavky jako u obchodních řetězců.

Horší situace je u moštových jablek. Jednak zde ještě zbyly zásoby koncentrátu z minulé sezóny, a jednak velká úroda i v extenzivních sadech. Cena moštových jablek v důsledku toho spadla asi o 60 procent ve srovnání s posledními léty a ovocnáři aktuálně dostávají 1,20 až 1,30 koruny za kilogram, zatímco v loňském roce to bylo 2,60 až tři koruny.

Podíl moštových jablek na celkové produkci letos činil asi 40 procent a velká část se jich jako každý rok vyveze do zahraničních zpracoven, které jsou zejména v Polsku, Německu nebo v Rakousku.

 

Obstojí na našem trhu česká jablka, nebo je vytlačí levnější, dovezená například z Polska?

Do České republiky se běžně dováží kolem 50 procent tuzemské spotřeby konzumních jablek. Polských jablek se k nám zatím nedovezlo víc než v minulých letech, ale během skladovací sezóny se může tlak levného ovoce od našich severních sousedů stupňovat.

My na rozdíl od exportních zemí, jako je Polsko, Německo nebo Itálie, nemáme obavu, že bychom produkci neprodali. Sice ceny spadly a pro řadu ovocnářů to bude problém, ale trh funguje. Poptávka po našich jablkách zatím je a lidé je kupují, což je pro nás jediná šance, jak dopady současné krize zmírnit. Pro nás to není krize odbytu ale krize cen.

Je zde ale vážné nebezpečí, že kromě podpory, kterou pro ovocnáře a zelináře připravila Evropská unie, mohou do této krize začít vstupovat národní rozpočty, a to by byl velký problém. Bohužel z Polska již podobný signál přišel. Tamním pěstitelům rybízu a višní je aktuálně vyplácena zvláštní platba na hektar z důvodu nízkých cen, a to i přesto, že tento postup nebyl notifikován Evropskou unií. Domnívám se, že tato vládní pomoc v Polsku by se již dala považovat za dumping. Zatím situaci sledujeme, a pokud by se podobné platby měly týkat i pěstitelů jablek, bude nezbytné na to na půdě Evropské unie reagovat a přijmout určitá omezení.

 

Do jaké míry mohou ovocnářům pomoci například farmářské trhy a podobné aktivity?

Ekonomický přínos farmářských trhů pro ovocnáře lze přirovnat například k přínosu mléčných automatů pro producenty mléka. Je pravda, že řada ovocnářů na farmářských trzích úspěšně působí a je to pro ně určitý zdroj příjmu, s takovým prodejem je však spojena řada dalších nákladů i práce.

Farmářské trhy sice odbyt neřeší, ale mají význam především propagační. Díky nim se o kvalitě české produkce ovoce a zeleniny více mluví a vnímají to i obchodní řetězce. Ty mají v posledních dvou letech tendenci české zboží označovat například vlajkou a tak je nabízet zákazníkům, kteří o ně mají zájem, a to je pozitivní.

Těžko zabráníme tomu aby se sem nevozila jablka z Polska, ale spotřebitel by měl jasně vědět, co kupuje. Jestliže chce kupovat polská jablka, měl by o tom být také na pultech jasně informován. To je také náš hlavní požadavek vůči státu. Nepožadovali jsme žádné kompenzace za vzniklé ztráty, ale chceme, aby zde byla důsledná kontrola zemí původu a kvality dováženého zboží.*

Komentáře ke článku 1

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *