Rozhovor týdne s Ladislavem Steinhauserem, předsedou Českého svazu zpracovatelů masa

Rozhovor týdne s Ladislavem Steinhauserem, předsedou Českého svazu zpracovatelů masa nejen o uplynulém roce z pohledu masných podniků, možném vývoji cen jatečných zvířat v letošním roce či vlivu zahraniční konkurence.

Jak byste mohl charakterizovat současnou situaci ve vašem oboru?

Celý rok 2005 je možné z pohledu našeho oboru charakterizovat jako úspěšný. Odbyt masa a masných výrobků se ustálil na solidní úrovni, především však bez výrazných cenových a odbytových excesů, které byly typické pro minulá období. Svou roli v tom hrálo otevření evropského trhu. Cena jatečných zvířat je u nás vysoká – více než rok nad úrovní velké většiny zemí Evropské unie (EU). To jasně ukazuje na nedostatečnou nabídku chovatelů ve srovnání s naší spotřebou masa. Nižší cena jatečných zvířat v okolních zemích otevřela cesty dovozům masa do ČR. Masozpracující podniky dovážely především čerstvá masa do masných výrobků. Právě tyto dovozy umožnily dlouhodobou stabilitu cen masa a masných výrobků.

Dá se již nyní odhadnout pravděpodobný vývoj cen jatečných zvířat v letošním roce?

Nepředpokládám žádnou významnou změnu. Trh s jatečnými zvířaty je v celé Evropě stabilní a na slušných realizačních cenách. Představy chovatelů jsou v mnoha případech jiné, ale obrovská konkurence přitvrzená obecně nižšími exporty masa z EU a importním tlakem dnes především z Brazílie, růst cen nedovolí. Samozřejmě, že k neočekávanému vývoji může dojít. Kdo ví, jak se projeví jarní tah ptáků do Evropy na šíření viru ptačí chřipky?

Myslíte si, že prosincové jednání WTO se výrazněji projeví ve vašem oboru?

Zemědělská politika EU je postavena na dotacích a nevěřím, že je v této podobě dlouhodobě udržitelná. Unie se také snaží udržet ochrannou linii okolo svého trhu. Na druhé straně chce do stejných zemí, které na něm nerada vidí, co nejvíce svojí produkce vyvážet. Reakce nejen WTO, ale i politicky silných zemí, je zcela pochopitelná. Maso umějí vyprodukovat i neprůmyslově vyspělé země za pro Evropu bezkonkurenčně nízké ceny. Příklad Brazílie jasně ukazuje, že i obrovské investice do zpracovatelských podniků, aby splnily náročné hygienické podmínky importní strany se vrátí. Vysoká cena pracovní síly, půdy aj. Evropu v této konkurenci výrazně handicapuje.

Nakolik ohrožuje Váš obor zahraniční konkurence?

Náš obor nebyl doposud na relativně malém českém trhu pro zahraniční konkurenci zajímavý. Přiznejme si vysokou náročnost, dlouhou návratnost investovaného kapitálu, velké množství podniků s velmi širokým sortimentem, vysoké ceny surovin a jim zcela neadekvátně nízké realizační ceny masných výrobků. Pravdou je, že i naši konkurenti z EU—15 nezažívají nejklidnější časy. Je ale jen otázkou, kdy k nám výrazněji vstoupí zahraniční kapitál, nebo jen náš trh využije k odbytu produkce vyrobené za našimi hranicemi. Myslím, že již v tomto roce můžeme očekávat oba tyto tlaky. Dnešní podíl dovozových masných výrobků je na našem trhu malý. V sortimentu trvanlivých masných výrobků a specialit již ale není bezvýznamný.

V zahraničí je výrazný rozdíl mezi cenami výrobního výsekového masa. Uvažuje někdo o podobné změně cenové relace u nás?

Tuto strategii se snaží dlouhodobě realizovat všechny bourárny, především ty, které jsou navázané na vlastní masné výroby. Limit je však v ceně výsekového masa, kterou je schopen a ochoten český zákazník zaplatit. Stále je velký rozdíl mezi příjmy občanů nových a původních zemí EU. Bude se však snižovat, a tím se otevře i prostor pro realizaci této cesty. Právě schopnost prodat na svém trhu mnohem lépe drahá výseková masa umožňuje výrobcům ve starých členských zemích vyvážet k nám levné výrobní maso.

Současné vedení Agrární komory ČR mluví o tom, že je třeba zachovat domácí zpracovatelské kapacity.

Snižování spotřeby českého masa a českých masných výrobků je především tlakem na české zemědělce, samozřejmě kapacitně i na naše jateční provozy. Agrární komora pochopila, že klíčem k odbytu zemědělských produktů našich zemědělců je náš potravinářský průmysl. Je ale naivní si myslet, že tím, že bude v našich rukou — a je jedno, zda zemědělců nebo zpracovatelů, zajistí dodavatelům vysoké ceny. Ten, kdo nakupuje, se ptá, zda dostane požadovanou kvalitu za konkurenceschopnou cenu. Předpoklady úspěchu v obchodě nehledejme ve vertikálním majetkovém propojení, ale v dobrých partnerských vztazích, solidnosti, solventnosti, jistotě daného slova a vymahatelnosti práva. V podnicích pak ve schopnosti vyrábět s co nejnižšími provozními náklady a v umění realizovat výrobky na trhu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *