Rozpočet stále nestačí

Přestože byla tvorba státního rozpočtu na příští rok ve znamení úspor, přidala vláda minulý týden na svém posledním jednání o rozpočtu půl miliardy korun ministerstvu zemědělství. Podle ministra zemědělství Jaroslava Palase tato částka umožní dorovnat rolníkům přímé platby tak jako letos, tedy na 48 procent úrovně plateb ve starých členských zemích unie.

S využitím dalších zhruba 500 milionů z mimorozpočtových zdrojů, které by měl resort podle ředitele odboru komunikace MZe Pavla Kováře získat při projednávání rozpočtové kapitoly MZe v Poslanecké sněmovně, by tyto klíčové dotace měly stoupnout zhruba na 50 procent.
Zemědělci ale spokojeni nejsou. „Je to naprosto nedostatečné, to nemůžeme přijmout,“ řekl předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský. V rozpočtu je podle něj na dorovnání přímých plateb z národních zdrojů o pět procent méně než letos, a to zhoršuje konkurenceschopnost zemědělství. „Ukazuje se, že ve srovnání například s Německem nebo Polskem jsou u nás podstatně vyšší nemzdové náklady na práci, protože zatímco v těchto zemích existují pro zemědělce speciální sociální fondy, u nás si platí zemědělci všechno ze svých zdrojů. To potom následně zdražuje jejich produkci, a tak se stává český zemědělec nekonkurenceschpný,“ což, jak řekl, dokládá například příliv ovoce a zeleniny z Polska na tuzemský trh. Dalším důsledkem je pak pokles zaměstnanosti v odvětví odkud podle Jirovského odchází ročně kolem deseti tisíc pracovníků.
Také předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Stanislav Němec konstatuje že peněz ze státního rozpočtu je o deset procent méně, než bylo slibováno po jednáních v Kodani. Nicméně je přesvědčen, že i bez těchto peněz však mohou farmáři existovat.
Ministerstvo zemědělství požadovalo pro příští rok 46 miliard korun, přičemž původní návrh ministerstva financí byl pouze 32 miliard korun. Nakonec resort dostal něco přes 37 miliard korun. Dalších 3,5 miliardy hodlá Palas využít z peněz mimo rozpočet, jejichž zdroj ale nechtěl specifikovat. Možností však není mnoho. Mezi mimorozpočtové zdroje například mohou patřit výnosy z hospodaření Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu či Pozemkového fondu ČR případně prodej jejich majetku. Teoreticky by mohlo jít také o prostředky získané ze státního podniku Lesy ČR, nicméně podle Kováře tato varianta „není na pořadu dne“.
V případě, že by se podařilo získat zmíněných 3,5 miliardy korun z mimorozpočtových zdrojů, bude k plné spokojenosti ministerstvu chybět ještě 5,5 miliardy. „Bez toho umíme žít,“ řekl Palas s tím, že jednání o rozpočtu považuje vzhledem ke všeobecnému krácení za poměrně úspěšné. Asi 2,5 miliardy by podle něj bylo potřeba na dorovnání 30procentních přímých plateb z EU na 60procentní úroveň dohodnutou v přístupových jednáních. Dosáhnout takového zvýšení je ale podle ministra nyní nereálné. Zhruba miliarda chybí pro vodní hospodářství, zejména na budování vodovodů a kanalizací a protipovodňová opatření. Vyčleněné peníze však podle Palase umožní dokončit rozdělané akce. Plně uspokojen nebyl ani požadavek na financování pozemkových úprav, kdy MZe chtělo prostředky zvýšit na 1,7 miliardy korun. Nakonec zůstalo při 700 milionech korun, které šly ročně na tento účel v předchozích letech. Nevyřešeným problémem zůstává podpora zpracování řepky na metylester řepkového oleje, který se používá k výrobě bionafty. Program vyžaduje asi miliardu korun, která není k dispozici.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *