Ruští celníci předložili návrh zákona, podle něhož se pašování potravin ze Západu považuje za stejně závažný zločin jako je převoz radioaktivních materiálů

Ruští celníci si přejí, aby pašování zakázaných potravin ze Západu bylo považováno za stejně závažný zločin, jako je převoz radioaktivních materiálů, zbraní či výbušnin. Návrh zákona v tomto duchu předložila vládě Federální celní služba.

Moskva loni v létě zakázala dovoz západních potravin v odvetě za západní sankce, uvalené kvůli anexi Krymu a ruské roli v konfliktu na východě Ukrajiny. Letos byly sankce a protisankce prodlouženy. Od 6. srpna ruské úřady začaly na pokyn prezidenta Vladimira Putina ničit stovky tun zabavených potravin.
Ačkoliv se zákaz nemá vztahovat  na individuální dovoz pro osobní spotřebu, média po vstupu Putinova dekretu v platnost referovala i o případech, kdy celníci na letištích konfiskovali cestujícím španělskou šunku či francouzské sýry.

Podle autorů nestačí dosavadní sankce v podobě pokut sahajících od 100 000 do 300 000 rublů (asi 36 000 až 108 000 Kč) pro právnické osoby. Celní služba proto navrhuje přeřadit zakázané jídlo do kategorie „strategicky důležitého zboží“, do jaké patří zbraně hromadného ničení, jaderný materiál, nejsilnější otravné, výbušné a radioaktivní látky, munice, palné zbraně či vojenská technika.

Trest by pak mohl sahat nejen k milionové pokutě (asi 360 000 Kč), ale i k sedmi letům vězení, respektive dvanácti letům, pokud by trestný čin spáchala organizovaná skupina.
Debata o předloze má trvat do 3. září, pak by mělo následovat rozhodnutí. Platnost zákona navrhuje celní správa od března příštího roku.
V regionech mezitím pokračuje kampaň ničení zkonfiskovaných potravin: Ve Voroněži úřady zničily 280 kilogramů makedonské papriky, v Samaře 12 kilogramů francouzského sýru, čtvrt tuny zahraniční zeleniny a ovoce, jakož i francouzské paštiky a lotyšské sardinky, a v Kirově spálili šest kilogramů litevského sýru.

Úřady tvrdí, že neprověřené zboží by mohlo být zdraví nebezpečné. Podle průzkumů však polovička Rusů nesouhlasí s likvidací západních potravin v zemi, která si dosud pamatuje hladomory v první polovině minulého století a kde podle úřadů 16 procent populace žije pod hranicí bídy.*

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *