S Evropskou unií jsme nyní spokojenější

Se členstvím České republiky v Evropské unii je po deseti letech spokojeno 28 procent Čechů, tedy mírně víc než před rokem. Nespokojenost naproti tomu za poslední rok mírně klesla na 31 procent. Neutrální postoj „ani spokojen, ani nespokojen“ v průzkumu vyjádřilo 38 procent lidí. Vyplývá to z dubnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Proti loňsku se zvýšil také podíl lidí, kteří se cítí nejen občanem České republiky, ale i občanem Evropské unie.

Loni v dubnu bylo se členstvím v EU spokojeno 26 procent dotázaných a nespokojeno 34 procent. K neutrálnímu postoji se tehdy přiklonilo 37 procent lidí. Dosud nejvíce od vstupu Česka do unie počátkem května 2004 byli Češi spokojeni se členstvím v EU v letech 2008 a 2009, takových tehdy byly dvě pětiny. Nespokojenost se členstvím byla největší v dubnu 2012. „Svou nespokojenost tehdy vyjádřilo 41 procent dotázaných. Od té doby podíl nespokojených klesá,“ podotkli autoři průzkumu.

 

Evropské občanství
Nejen občanem České republiky, ale i Evropské unie se letos v dubnu cítilo 53 procent obyvatel, o dva procentní body víc než před rokem. Naopak víc než dvě pětiny lidí občanskou příslušnost k EU necítí nikdy. „Po nárůstu podílu těch, kteří se nikdy necítí být občany EU v roce 2012, došlo v roce 2013 a v aktuálním šetření opětovně k poklesu a aktuální údaje jsou tak podobné těm z let 2005 až 2009,“ uvedlo CVVM. O dva procentní body na 31 procent vzrostl od loňska také podíl těch, kteří jsou na občanství EU hrdí. Převažující postoj je však odlišný, téměř tři z pěti Čechů hrdost letos v dubnu nepociťovali.
Nejvíce spokojení se členstvím v unii i hrdí na občanskou příslušnost k unii jsou mladí lidé do 29 let. Nespokojenost se zvyšuje a hrdost klesá s rostoucím věkem. Z hlediska politické orientace jsou častěji s členstvím v EU spokojeni a na občanství hrdi lidé hlásící se k pravici, naopak stoupenci levice jsou spíš nespokojení.
V rámci nabídnutých výroků lidé nejčastěji souhlasili s tím, že členství v Evropské unii přináší nárůst byrokracie a zřizování zbytečných úřadů. Jako negativní víc než polovina dotázaných viděla také omezování evropskými zákony, příliš velký vliv unie na českou politiku a odchod kvalifikovaných lidí za prací do jiných členských zemí. „Mezi klady členství podle převažujícího podílu českých občanů patří lepší možnosti studovat, pracovat a žít v zemích EU, přísun evropských dotací, zajištění větší vojenské bezpečnosti a vzrůst prestiže ČR ve světě,“ napsali autoři průzkumu.
U české veřejnosti podle CVVM celkově převažuje přesvědčení o prospěšnosti evropské integrace. Jako prospěšná je nejsilněji vnímána integrace v oblasti obrany, ekologie a kultury. O prospěšnosti hospodářské integrace je přesvědčeno 53 procent dotázaných. Nejskeptičtěji je hodnocena integrace v oblasti politiky, i zde však převažuje pozitivní hodnocení nad negativním.
Průzkum také zjišťoval, jak lidé vnímají prosazování různých hodnot v EU. Podle většiny dotázaných se v EU prosazují hodnoty demokracie, spolupráce, solidarity a tolerance. Méně než polovina se naproti tomu vyjádřila tak, že v EU je uplatňována spravedlnost a rovnost.

Nedůvěryhodné instituce

Z průzkumu také vyplynulo že Češi důvěřují Evropské unii jako celku o něco více než jejím jednotlivým institucím. Důvěru v unii má 49 procent lidí, naproti tomu Evropskému parlamentu věří 36 procent občanů a Evropské komisi třetina veřejnosti. Prezidentovi a ministryni zahraničí EU vyjádřilo důvěru 29, respektive 27 procent lidí.

Podle průzkumu je ale důvěra v unijní představitele ovlivněna i tím, že téměř pětina dotázaných evropského prezidenta, kterým je Herman van Rompuy, ani unijní ministryni zahraničí Catherine Ashtonovou nezná a další téměř pětina nedokázala na otázku odpovědět.
Větší či menší nedůvěru cítí k unii 46 procent občanů, přibližně stejný počet Čechů se obdobně vyjádřil o evropském parlamentu i komisi. Evropskému prezidentovi nevěří 35 procent lidí a šéfce unijní diplomacie třetina občanů.
V porovnání s loňským průzkumem se přesto důvěra v unii i její orgány zvýšila, přičemž největší nárůst o šest procentních bodů zaznamenal Evropský parlament. Ještě v letech 2009 až 2012 důvěra v tyto instituce klesala, připomněli autoři průzkumu.
Průzkum zjišťoval i postoj respondentů k Organizaci spojených národů a Severoatlantické alianci. Důvěra v OSN je o něco vyšší než k NATO, věří jí 67 procent, 19 procent jí nevěří. NATO důvěřuje 63 procent dotázaných a 25 procent ne.
CVVM provedlo průzkum v první polovině dubna mezi tisícovkou lidí starších 15 let.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *