s Milenou Vicenovou, ředitelkou odboru Ministerstva zemědělství ČR pro vztahy s Evropskou unií

Od 1. května jsme členskou zemí Evropské unie. Skončila vyjednávání o podmínkách vstupu a o tom, jak jsme na vstup připravení. Nakolik ale můžeme dění v Unii ovlivnit jako nová členská země?

s Milenou Vicenovou, ředitelkou odboru Ministerstva zemědělství ČR pro vztahy s Evropskou unií
Od 1. května jsme členskou zemí Evropské unie. Skončila vyjednávání o podmínkách vstupu a o tom, jak jsme na vstup připravení. Nakolik ale můžeme dění v Unii ovlivnit jako nová členská země?
To záleží na tom, jak se nám podaří zapojit do komitologie a spolupracovat s ostatními členskými zeměmi při prosazování našich zájmů.
Čím se komitologie zabývá?
Název vznikl z francouzského slova comité – výbor. Aby bylo možné koordinovat přípravu předpisů EU, ale také umožnit uskutečňování společných politik EU všemi členskými zeměmi, vznikla postupně řada výborů. Jejich členy jsou zástupci členských zemí a orgánů unie. Setkávají se na pravidelných jednáních a bojují za zájmy své země. Společně hledají řešení, která by vyhovovala všem stranám.
O jaké typy výborů jde konkrétně v zemědělství?
Společná zemědělská politika je nejsložitější politikou Evropské unie a zabírá také největší část rozpočtu, přibližně 46 miliard eur ročně. Její vlastní realizací se zabývají zejména řídící výbory Evropské komise. Regulační výbory rozhodují o pravidlech pro obecnější oblasti, například pro potravinové právo a společné standardy. Poradní výbory umožňují komisi seznámit se s názory skupin zastupujících různá odvětví zemědělskou produkce nebo vědu. O přípravě a přijetí právních předpisů rozhodují výbory Rady. Zásadní rozhodnutí schvaluje Rada ministrů zemědělství členských států EU. Roční počet jednání resortu zemědělství se v pracovních orgánech komise odhaduje na čtyři stovky, v pracovních orgánech Rady je to přibližně 325 jednání.
To je teorie. Co to ale znamená pro zemědělce? A kdo cesty expertů platí?
Klíčový význam bude mít projednávání nové finanční perspektivy na období do roku 2013 a jednání v rámci Světové obchodní organizace (WTO). Máme možnost podílet se na přípravách reformy rozvoje venkova, reformy v sektoru cukru, smlouvy s Ruskem v oblasti veterinární. Na červnové Radě ministrů se bude jednat o podmínkách přepravy hospodářských zvířat, označování hovězího masa, akčním plánu pro ekologické zemědělství a využívání netradičních energetických zdrojů. Náklady na cesty hradí z velké části Evropská unie.
Jaké je rozložení hlasů? Nakolik je opravdu reálné ovlivnit dění?
Ideální je zachytit vývoj legislativy od samého počátku, ne až při závěrečném hlasování. Česká republika má pět hlasů (stejně jako Belgie, Maďarsko, Nizozemsko, Portugalsko a Řecko), kvalifikovaná většina je 88 hlasů, blokující menšina 37 hlasů z celkových 124 hlasů. Vhodnou strategií a vytvářením koalic s dalšími zeměmi může i Česká republika prosadit své zájmy.
Máte na mysli zájmy úředníků, nebo zájmy zemědělců? Je při jednáních slyšet právě jejich hlas?
Každý expert by měl mít partnera v některé z nevládních organizací, se kterým by ihned probral připravované návrhy a uvědomil si, jaký dopad mohou mít na peněženku zemědělců i daňových poplatníků. Na polovinu července připravujeme setkání našich zástupců v pracovních výborech EU se zástupci nevládních organizací na pracovním semináři na Ministerstvu zemědělství ČR. Tato setkání se budou pravidelně opakovat.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *