SMO:Stát připravil farmáře o peníze

Celkem dvou miliard korun dosáhne podle Svazu marginálních oblastí (SMO) částka, kterou Česká republika neproplatí svým farmářům zapojeným do Programu rozvoje venkova (PRV) za nasmlouvanou a odvedenou práci v letech 2007-2009. Každoročně tak stát v tomto období připravuje farmáře o zhruba desetinu příjmů a nedorovnaná újma tak dosáhne letos již 29 procent.

„Vyplývá to z kurzu 26,825 koruny vůči euru, který byl v první polovině ledna zveřejněn v úředním věstníku EU a který ministerstvo zemědělství využije pro přepočet podpor českých farmářů na tento rok,“ sdělil předseda tohoto svazu Milan Boleslav. Problém přitom podle něj spočívá v tom, že náklady českých farmářů byly nejprve vyčísleny v korunách, následně je ministerstvem tato částka převedena na eura za užití starého vysokého kurzu 29,784 koruny vůči euru a poté zpět převedena na koruny, už ale v nevýhodném aktuálním kurzu. Výsledkem je nižší korunová částka, která neodpovídá vynaloženým nákladům, vysvětlil.
Svaz marginálních oblastí proto vyzývá ministerstvo zemědělství k řešení této situace. „Neplnění závazků ze strany státu totiž snižuje konkurenceschopnost českých farmářů, kteří kromě produkce potravin musí plnit i závazky vůči životnímu prostředí a podobně. Zatímco však za svoji produkci dostanou zaplaceno, za péči o životní prostředí stát platí jen částečně,“ prohlásil Boleslav s tím, že požadavek řešení této problematiky nedeformuje trh, ale je v souladu s liberálními principy zajistit náležité platby za péči o veřejné statky, životní prostředí.
Nařízení rady Evropské unie ukládá totiž podle SMO členským státům povinnost proplácet farmářům odvedenou práci ve výši nákladů, respektive újmy. „A stejně jako má farmář povinnost splnit své závazky beze zbytku, má i stát povinnost proplatit 100 procent sazeb. Tyto platby jsou tedy nárokové, samozřejmě při splnění podmínek ze strany zemědělců, což je několikanásobně kontrolováno,“ konstatoval.
Ceny za práci v Programu rozvoje venkova však podle SMO již delší dobu neodpovídají reálným nákladům a to především proto, že byly vypočtené na několik let dopředu a kromě měnového kurzu jsou snižovány i vlivem rostoucí inflace. Většina propočtů totiž vychází z let 2001-2004 a nerespektuje všeobecný růst nákladů, kdy jen např. u mezd došlo za tuto dobu k nárůstu o více než polovinu. Z toho vyplývá, že jen těžko lze najít v českém zemědělství oblast, která by byla obdobně špatně placena.
Rozhodnutí vlády Pracovníci ministerstva zemědělství však na dotaz našeho týdeníku vysvětlili, že v rámci schvalovacího procesu Programu rozvoje venkova ČR na období 2007 – 2013 vláda ČR schválila, že sazby na hektar pro jednotlivá nároková opatření osy II PRV budou stanoveny v eurech. Takto byl také schválen 17. července 2007 program PRV Evropskou komisí, přičemž celková finanční alokace na osu II činí 1 945 738 851 eur na celých sedm let. V rámci nařízeních vlády, které specifikují podmínky pro jednotlivá opatření jsou stanoveny sazby na hektar také v eurech s tím, že přepočet se řídí prvním kurzem uveřejněným EU pro daný kalendářní rok.Toto znění vláda schválila ve všech nařízeních vlády pro osu II. Posilování české koruny vůči euru má tak v průběhu implementace PRV za následek postupné snižování alokace, tj. způsobuje snížení objemu prostředků alokovaných z rozpočtu EU do ČR, ale také naopak.
Sazby u nárokových opatření v eurech se zavedly proto, aby byla dodržena rozpočtová kázeň. To znamená, že ČR vyplatí objem finančních prostředků, který bude jednoznačně krytý z 80 procent z EU. „Česká republika tak přikročila k variantě, kdy vyplácí sazby všem žadatelům, kteří mají nárok na dotaci v korunách, na druhé straně tento vstřícný krok vůči žadatelům musí být zajištěn adekvátním opatřením, kdy ze strany ČR nedojde k překročení celkové obálky schválené EK,“ informovali.
Odborníci připustili, že v EU 27 existují však i jiné varianty. Jde například o stanovení sazeb v domácí měně s tím, že jakmile jsou vyčerpány finanční prostředky, tak další žadatelé nejsou uspokojeni ačkoliv podmínky pro dotaci potenciálně splňují.
Problematika Kurzových rozdílů se však netýká pouze osy II, ale celého PRV, respektive obecně celé společné zemědělské politiky financované z prostředků EU. Celkový objem finančních prostředků alokovaných v CZK neustále klesá s nepříznivým vývojem koruny k EUR. Nicméně u nárokových opatření osy II je tento problém s ohledem na fixaci plateb na pětileté období, více viditelný.
Kurz koruny vůči euru stále kolísá. Proto by měl být vyvíjen tlak na zafixování kurzu koruny vůči euru a k nejrychlejšímu zavedení EUR v ČR, tj. vstup do eurozóny. Zavedení eura jako národní měny by vyřešilo problémy s vlivem vývoje kurzu na očekávanou alokaci v českých korunách.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *