Soběstačnost České republiky stále klesá

Potravinová soběstačnost České republiky, zejména v živočišných komoditách, se dlouhodobě snižuje a tuzemská produkce nedokáže naplnit ani spotřebu ovoce mírného pásu, zeleniny, brambor a vajec a neřešení této situace může ohrozit bezpečnost státu. Počátkem října to řekl na tiskové konferenci v Praze prezident Agrární komory ČR Jan Veleba. Předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Josef Stehlík však jeho obavy nesdílí a nebezpečí vidí jinde.

Veleba počátkem října kritizoval představitele státu, že propad živočišné produkce a problematiku potravinové soběstačnosti přehlížejí. „Není tady politik, který by se na to podíval národohospodářským pohledem,“ uvedl. „Dostali jsme se na určitou hranici a podle mého názoru touhle zemědělskou nepolitikou může být v současné době ohrožena bezpečnost státu. Stát který nebude mít potraviny nebude bezpečný,“ řekl prezident komory s tím, že chybějící soběstačnost se naplno projevila nedávno u vepřového masa.
Podle něj se k nám dováží takřka 220 tisíc tun vepřového masa, přičemž Česká republika je u této základní komodity soběstačná jen z 60 procent. „Když se do toho započítají dovozy selat, tak je soběstačnost někde kolem 50 procent, nebo možná ještě méně,“ podotkl Veleba. Téměř polovina vepřového se k nám dováží ze sousedního Německa a právě tam od července do října stoupla cena vepřového masa téměř o pětinu a to je, jak řekl, důvod, proč se zvýšila cena vepřového masa i na tuzemském trhu. „Pokud by ale byla soběstačnost naší republiky vyšší, například 80 či 90 procent. Měli bychom nástroj, s jehož pomocí by bylo možné zmíněný nárůst cen tlumit,¨ řekl Veleba
Podle Stehlíka by však soběstačnost u vepřového masa v žádném případě nezastavila růst jeho ceny, protože ani ceny jiných komodit, u kterých jsme soběstační, se netvoří na tuzemském trhu, ale jinde. „Ukazuje se pouze, že Česká republik i přes varování ústavu zemědělské ekonomiky, nebyla dostatečně připravena na to, že bude vystavena silnému konkurenčnímu tlaku ze strany chovatelů vepřového masa ve starých zemí Evropské unie,“ řekl a dodal, že tento problém je dán především technologickou nedostatečností v chovu prasat u nás.
Stehlík konstatoval, že zatím je Česká republika v dalších důležitých komoditách, jako je mléko, obilí či hovězí maso, soběstačná. Připustil sice, že nesoběstačnost v základních komoditách může být určitým rizikem v extrémních situacích, ale současný stav není podle něj v žádném případě pro naši zemi fatální.
„My si spíš ohrožujeme potravinovou bezpečnost ve vztahu k půdě, a to považujeme za mnohem závažnější. Zásadním způsobem nám totiž ubývá úrodnost půdy. To je mnohem fundamentálnější problém než nesoběstačnost například v mase. Tomu je třeba se věnovat, protože pokud jsme ohroženi, tak jsme ohroženi tam,“ zdůraznil Stehlík.
Podle Veleby bylo z letošní úrody již vyvezeno obilí za 9,8 miliardy korun, přitom hodnota dovezeného masa dosáhla 18,9 miliardy korun, což svědčí o nerovnováze mezi rostlinnou a živočišnou výrobou v našem zemědělství. To má podle něj ve svém důsledku sociální dopady. Z odvětví odešlo za deset let do loňského roku 81 tisíc a stát tím tak hypoteticky na daních v poslední dekádě přišel o 30 miliard korun, řekl Veleba s tím, že v zemědělství dnes pracuje asi 130 tisíc osob. Pokles je především důsledkem propadu živočišné výroby, která je výrazně náročnější na lidskou práci než výroba rostlinná.
Podle viceprezidenta komory Jindřicha Šnejdrly by přitom fungující živočišná produkce dokázala na venkově zaměstnat o 50 až 80 tisíc lidí více než teď.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *