Soud rozdělil restituenty

Pro přímé oprávněné osoby a jejich dědice se restituční tečka odsouvá na neurčito. Před Vánoci tak rozhodl Ústavní soud. Pro držitele postoupených nároků vypršela možnost jejich vypořádání v náhradních pozemcích 31. prosince a budou se muset spokojit s finanční náhradou.

Ústavní soud částečně vyhověl stížnosti skupiny pravicových zákonodárců a zrušil tečku pro přímé restituenty a jejich dědice. Podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského mají tyto osoby časově neomezený prostor pro to, aby jim byly vydány náhradní pozemky. Soud svým rozhodnutím jednoznačně rozdělil restituenty na dvě skupiny. „Prioritou a povinností státu je přednostně uspokojit nároky těch osob a jejich potomků, kterým se stala křivda, nikoli těch, kteří si nárok koupili. Křivdu nejde převádět,“ odůvodnil Rychetský stanovisko ústavních soudců. Konstatoval také, že většina nároků restituentů nebyla v minulých letech uspokojena, naopak byli uspokojováni ti, kteří nároky skoupili. Z vyjádření soudu plyne, že upřít lidem, jimž pozemky zabavil komunistický režim, právo na satisfakci, by bylo za daných okolností nespravedlivé. Avšak ti, kteří nároky na vydávání pozemků skupovali, si podle soudu musejí být vědomi podnikatelského rizika.
„Držitelé postoupených nároků se zřejmě odvolají k evropskému soudu do Štrasburku a mají velkou naději na úspěch,“ domnívá se poslankyně Veronika Nedvědová (ODS), která v ústavní stížnosti obhajující zrušení restituční tečky zastupovala skupinu 57 kolegů ze sněmovny. Připomněla, že podle dosavadních nálezů Nejvyššího kontrolního úřadu a Ústavního soudu nebylo možné oprávněné osoby rozlišovat, což se nyní prolomilo. „Restituenty se skoupenými nároky nelze nazývat spekulanty, vždyť jsou mezi nimi také zemědělci, kteří se tak chtějí dostat k půdě,“ poznamenala Nedvědová, která jinak prosincové rozhodnutí Ústavního soudu považuje za úspěch.
Senátorka Jitka Seitlová (hnutí Nezávislí), která spolu s Nedvědovou předkládala ústavní stížnost, označila verdikt soudu za vítězství právního státu. Upozornila ale, že situaci mohou ještě zkomplikovat dva návrhy, které nedávno poslanci přijali. „Jeden zvýhodňuje určitou skupinu oprávněných osob, druhý dává spekulantům další šance na získání pozemků. Hra o pozemky tedy nekončí,“ míní.
Politici a představitelé nevládních agrárních organizací verdikt Ústavního soudu vesměs přijímají kladně. „Je to docela rozumný názor a nezbývá, než to vzít na vědomí a snažit se s tím pracovat,“ řekl ČTK premiér Jiří Paroubek. Ministr zemědělství Jan Mládek, který v listopadu ve sněmovně rozhodně odmítl návrh na odložení restituční tečky, komentoval rozhodnutí Ústavního soudu jako morálně spravedlivé. „Je v intencích mého původního úmyslu nějakým způsobem zvýhodnit přímé restituenty i po restituční tečce,“ řekl. Bývalého ministra zemědělství Petra Zgarbu výrok soudu potěšil: „Dal mi za pravdu. Zákon hovoří o částečné nápravě křivd vůči lidem a jejich rodinám, kde byly křivdy spáchány. Nikoliv vůči překupníkům.“ Rozhodnutí podle Zgarby zprůhlední vydávání pozemků prostřednictvím pozemkového fondu a odstraní spekulace a možné podvodné výdeje. „Jsem rád, že ústavní soud napravil chybné rozhodnutí způsobené poslaneckými kluby ČSSD a KSČM,“ uvedl ke zprávě lidovecký poslanec Jiří Hanuš a připomněl, že poslanci obou stran na konci listopadu odmítli návrh Jana Grůzy (KDU-ČSL) na odložení restituční tečky na 31. prosince 2008.
Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby soud jen potvrdil, že restituce dlouhá léta nešly správným směrem a byly kořistí pro skupiny skupující restituční nároky. „S verdiktem nemáme problém,“ uvedl prezident komory, která se dříve vyslovovala proti odsunutí restituční tečky. Asociace soukromého zemědělství, která byla odpůrcem tečky, rozhodnutí ústavních soudců podle předsedy Stanislava Němce vítá. Předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Zdeněk Koubek o něm řekl, že je správné a poctivé a zamezí spekulacím.

Vypořádání nároků
Celková výše nároků za nevydané pozemky 7,35 miliardy korun
Nevypořádané nároky k 18. 11. 2005 1,87 miliardy korun
z nich přímé nároky 660 milionů korun
postoupené nároky 1,2 miliardy korun
2004: vypořádány přímé nároky v hodnotě 115,8 milionu korun a postoupené nároky za 395,6 milionu korun.
2005 (k 18. 11.): vypořádány přímé nároky v hodnotě 108,9 milionu korun a postoupené za 465,2 milionu korun.
Podíl vypořádaných postoupených nároků z celkově vypořádaných nároků
2004 77,35 procenta
2005 81,03 procenta
Pramen: Pozemkový fond ČR

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *