Spotřeba alkoholu u nás roste

Přestože v průměrném množství vypitého alkoholu na osobu nepatří České republice světové prvenství, spotřeba alkoholických nápojů u nás prudce roste. Od roku 2000 do roku 2007 vzrostla jejich spotřeba po přepočtu na čistý líh v průměru o půl litru na 10,4 litru na osobu včetně nemluvňat za rok.

Největšími „pijany“ v zemích Evropské unie jsou podle posledních statistik Eurostatu Lucemburčané, kteří vypijí průměrně 17 litrů čistého alkoholu na osobu starší 15 let za rok. Na druhém místě jsou Irové a Portugalci se 16,6 litru, za nimi následují Češi s průměrnou spotřebou 15 litrů.
Nejméně jednou týdně pije nějaký alkohol téměř polovina dospělých Čechů (48 procent). Denně pije alkohol sedm procent našich občanů, podstatně více muži než ženy (14 procent mužů a jedno procento žen). Více než jednou týdně konzumuje alkohol 21 občanů ČR a jednou týdně pětina dospělých.

Příležitostní pijáci Jak vyplývá z nedávno zveřejněné studie společnosti GfK Praha, aspoň občas si sklenici alkoholu dopřeje 72 procent lidí a naše země tak z tohoto pohledu patří mezi pětici evropských zemí, ve kterých je nejvíce příležitostných konzumentů alkoholických nápojů. Naopak podíl abstinentů na celkovém počtu obyvatel se u nás pohybuje kolem 21 procent a ve srovnání s evropským průměrem, který činí 32 procent, je výrazně nižší. .
Na prvním místě mezi příležitostnými konzumenty alkoholu jsou Švédové, kde alkohol příležitostně pije 83 procent populace starší 13 let, druhá příčka patří Rusům se 75 procenty, a před Čechy se ještě umístili Němci a Řekové shodně se 74 procenty.
Nejčastějšími denními konzumenty alkoholu jsou Nizozemci (17 procent), Italové (16 procent) a Francouzi (15 procent). „Podíl každodenních uživatelů alkoholu je v Česku mírně podprůměrný a činí sedm procent oproti 8,5 procenta v průměru ze 17 sledovaných zemí,“ uvedla společnost GfK.

Pivo jednoznačně vede
V České republice je oblíbené zejména pivo, kterému dává přednost polovina lidí. Víno preferuje pouze 34 procent obyvatel země. Muži přitom upřednostňují pivo v 78 procent případů, tedy daleko častěji než víno, které si raději nalije pouze 13 procent z nich. U žen je situace opačná. Zhruba 60 procent českých žen si raději vychutná sklenku vína. Destilátům před ostatními druhy alkoholu dávají přednost pouze čtyři procenta Čechů. „Zajímavé je, že mezi muži a ženami v tomto případě není významný rozdíl,“ stojí ve zprávě GfK.
Podle aktuálního průzkumu agentury Dataservis, která mapuje prodeje lihovin zůstávají Češi věrni domácím lihovinám. V restauracích nejvíce pijí Božkov Tuzemský z plzeňského Stocku, na druhém a třetím místě je klasický a citrónový fernet od stejného výrobce. Následují jeho peprmintka, tedy „zelená“ a vodka. Jedinou zahraniční značkou, která se do deseti nejčastěji konzumovaných lihovin vklínila mezi ty české, je v gastronomii Finlandia Vodka, které patří šestá pozice.
Ve srovnání s ostatními zeměmi jsou pak u nás pouze podprůměrně oblíbené koktejly a alkoholizovaná vína. Jejich obliba je výrazně větší u žen než u mužů. Mezi tuzemskými konzumenty alkoholu preferuje alkoholizovaná vína jen jedno procento mužů a pět procent žen. U koktejlů je tento rozdíl ještě větší. „Koktejlům před jinými druhy alkoholu dávají přednost jen tři procenta mužů, ale až 14 procent žen. Výrazně větší oblibě se koktejly těší u mladých lidí do 29 let, z nichž jim před ostatními druhy alkoholu dává přednost 19 procent dotázaných konzumentů alkoholu,“ podotkla GfK.

Dobrá nálada i obavy
Přestože je u nás spotřeba alkoholu na relativně vysoké úrovni, řadíme se mezi národy, které jsou schopny odolávat vlivu alkoholu pouze průměrně. Po pěti vypitých sklenicích piva nebo sklenkách vína či tvrdého alkoholu by nad sebou udrželo sebekontrolu a neopilo se jen 19 procent dotázaných. „Naopak největší odolnost vůči alkoholu deklarovali Nizozemci, Poláci, Rusové, Turci, Portugalci a Belgičané. Po vypití pěti dávek alkoholu dokáže vzdorovat opilosti minimálně čtvrtina z nich,“ uvedla GfK. Zcela nejnižší odolnost vůči alkoholu vykázali Švýcaři a Italové, z nichž by se po pěti dávkách alkoholu neopilo jen sedm procent.
„Češi považují pití alkoholických nápojů za společenskou událost. Řadí se mezi ty národy, které nejčastěji přiznávají, že se v důsledku konzumace alkoholu stávají přátelštějšími,“ poznamenal autor studie Pavol Frič z GfK Praha. Nejčastěji pozorují pozitivní změnu nálady po požití alkoholu Rusové (36 procent) , Češi se umístili hned za nimi (35 procent). „Naopak obyvatelé západní Evropy o sobě tvrdí, že se jejich nálada po pití alkoholu nijak nemění. Dávají tak najevo, že se alkoholu neoddávají, ale vychutnávají ho,“ podotkl Frič.
Negativních vlivů dlouhodobého užívání alkoholu, jako je pošramocené zdraví, rozpadlé manželství či zruinovaný finanční rozpočet, se podle průzkumu nejvíce obávají Italové a Řekové. „Čeští konzumenti alkoholu se vyznačují největšími obavami o svůj finanční rozpočet. Strach o svou peněženku po požití alkoholu uvedlo 33 procent obyvatel,“ upozornil Frič. Narušení osobních vztahů se obává 17 procent Čechů, o práci se jich strachuje 19 procent a o zdraví 28 procent. „Celkově se pak Češi podle míry obav z následků pití alkoholu řadí mezi evropský nadprůměr,“ uvedl.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *