Stát myslí na zemědělce

Co chce nová vláda dokázat v zemědělství, jsme na našem webu již informovali. Podívejme se nyní s novým šéfem resortu Jaroslavem Palasem na některé pasáže koaliční dohody podrobněji.

Vládnoucí strany v ní slibují dokončení restitučních a transformačních procesů v zemědělství. „Měla by nastat restituční tečka,“ myslí si ministr Palas. Osobně se přimlouvá za to, aby stát pomohl zemědělským družstvům, jimž jako jediným dosud neposkytl žádnou úlevu. „Snaha řešit vypořádání transformačních podílů vydáním státních dluhopisů se ukázala jako neprůchodná. Předpokládám tedy, že tento problém zůstane mezi družstvy a oprávněnými osobami, sjednají si splátkový režim a vyrovnávání bude pokračovat. Měl by se však dělat rozdíl mezi těmi, kteří své závazky plní, a těmi, kteří neplatí. Ty korektní, a to se týká samozřejmě i fyzických osob, které vyplácejí převzaté závazky, by měl stát nějak zvýhodnit. Čili to, co vyplatili, by mohlo být nákladovou položkou,“ přál by si Palas. Jak dodal, s takovým návrhem ale musí přijít sněmovna, nikoli jeho úřad.
V koaliční dohodě se smluvní strany zavazují, že urychlí pozemkové úpravy. Na tento proces by mělo podle ministra zemědělství směřovat více prostředků než v posledních letech, a to především díky zdrojům Evropské unie, ale také z Pozemkového fondu ČR. „Je logické, aby fond, který získává peníze z prodeje zemědělského majetku, jimi z části posílil i pozemkové úpravy,“ říká Palas. Tvrdí, že pro jejich zrychlení učinili zákonodárci v minulém volebním období určité administrativní předpoklady a je také důležité, že nedopustili, aby pozemkové úřady přešly z okresů pod kraje a ústřední úřad zůstal pod MZe.
Zemědělcům vládní koalice slibuje zrychlení prodeje státní půdy a pomoc při nákupu půdy prostřednictvím pozemkové banky. Ta by podle Palase měla poskytovat dlouhodobé úvěry na koupi pozemků nejen od privátních vlastníků, ale i od státu. „Přerod Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu v takovou instituci by mohl být dokončen v horizontu jednoho roku,“ odhaduje ministr. Pozitivně hodnotí dosavadní roli PGRLF, ten je však trnem v oku Bruselu zejména kvůli podpoře provozních úvěrů. „Instituci proto musíme přetvořit do podoby, která bude zapadat do systému EU,“ uvědomuje si.
Nový ministr myslí na podnikatele, kteří privatizovali mnohamilionový nemovitý majetek státních statků, a hrozí nebezpečí, že přijdou o pronajatou půdu. Chce pro ně prosadit vyšší záruku, než je současné předkupní právo na 50 procent výměry, nejvýše do 300 hektarů. „U podniků, které hospodaří na 700 či 800 hektarech půdy, je současná ochrana dostačující. Ale zranitelné jsou už podniky, které mají tisíc a více hektarů. A proto těm, které řádně splácejí pozemkovému fondu za privatizovaný majetek, by se měla garance zvýšit. Nikoli paušálně, ale individuálně, kdy by se vycházelo z privatizačních projektů a hodnoty nabývaného majetku,“ uvažuje Palas. Jak dodává, pokud by tyto podniky ztratily půdu, nemohly by splácet za převzatý majetek a pak může přijít k újmě stát.
Palas také podporuje snahu legislativně donutit obchodní řetězce k lepší platební morálce. „Kdyby platily za produkty, které se prodají pomalu do druhého dne, ve standardní lhůtě, nikoli za tři čtyři měsíce, byla by to významná pomoc pro zemědělce,“ je přesvědčen. Přijetím opatření na podporu exportu s cílem snížit saldo agrárního obchodu má vládnoucí koalice podle Palase na mysli třeba nyní chystaný subvencovaný vývoz drůbežího masa. „Půjde o standardní metody prostřednictvím SZIF,“ poznamenal s tím, že záběr komodit, u nichž má fond zasahovat, by se ale neměl rozšiřovat.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *