Stát váhá s nákupem pšenice

Dnešním dnem vyprší povinnost skladovatelů, kteří mají smlouvy se Státním zemědělským intervenčním fondem (SZIF), přijímat od zemědělců potravinářskou pšenici k uskladnění. Otázka, zda bude fond obilí z letošní sklizně vůbec nakupovat, je i nadále otevřená. Názory proti nejsou ojedinělé.

Rozdílný pohled na zahájení intervenčního nákupu mají i členové prezidia SZIF. Jeho nejbližší zasedání se uskuteční 30. října. Intervenční cenu má zveřejnit na návrh ministerstva zemědělství ministerstvo financí, jak se praví v příslušném vládním nařízení. Není v něm ale uvedeno dokdy. „Cena se vyhlašovat vůbec nemusí,“ potvrzuje ředitel SZIF Jan Höck. Možnosti nechat si uskladnit pšenici u smluvního skladu podle něho využilo jen mizivé procento zemědělců. Vysvětluje si to tím, že cena za potravinářskou pšenici není v současné době špatná a zemědělci zřejmě počítají, že fond jim lepší cenu nenabídne.
Předseda Svazu zemědělských družstev a společností Miroslav Jirovský si naopak myslí, že fond má rozhodně obilí vykupovat, a to za cenu na úrovni 4200 korun za tunu. „Stát by měl nejkvalitnější pšenici stáhnout z trhu a vytvořit určité rezervy. Situace v osevu ozimé pšenice je totiž velmi obtížná a v příštím roce by to mohlo znamenat i určité problémy se zásobováním,“ obává se. Pšenice v kvalitě, jakou požaduje SZIF, nebude podle Jirovského k dispozici ani půl milionu tun. Fondu přitom vyčítá, že si včas nezajistil skladovací kapacity. Po opakované soutěži má nyní uzavřené smlouvy na uskladnění téměř čtvrt milionu tun, sdělil Höck.
Jaroslav Bačina z vedení Asociace soukromého zemědělství ČR nevidí důvod, aby fond na trhu intervenoval. Mnozí zemědělci přitom spekulují a čekají na cenu. „Nemyslím, že když fond nějakou cenu vyhlásí, tak nad ní budou jásat,“ říká Bačina a připomíná dřívější prohlášení fondu, že nechce být velkým hráčem na trhu.
Také Miroslav Zobal, předseda Českomoravského sdružení organizací ZZN, míní, že intervenční nákup nemusí být. „Kvalitní pšenici, kterou fond požaduje, mají zemědělci zaskladněnou a nemyslím, že by ji chtěli prodávat státu, když jim za ni mlýny nyní dávají slušnou cenu,“ poznamenal.
Vyhlásí-li stát intervenční cenu, bude nižší než ceny, za něž se dnes potravinářská pšenice nakupuje. Jejich pád ale už nevyvolá. To je názor Pavla Filipa ze Svazu průmyslových mlýnů. Výrazněji než v jiných letech se podle něho rozlišují rozdíly v kvalitě a nynější ceny, jaké nabízejí mlýny, považuje za přijatelné pro zemědělce. Doplnil, že za tunu pšenice v kvalitě A mlynáři platili v září 3900 korun, za B průměrně 3650 a za C 3500 korun. Výkupy podle Zobala nabízely za potravinářskou pšenici ve žních 3500 až 3600 korun. Zemědělci s vlastními sklady si drží kvalitní obilí „doma“ a věří v lepší cenu. I když padly vývozní licence, pšenice se ven neprodává, tvrdí Zobal.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *