Statistika směřuje ke zjednodušení

Strukturální šetření v zemědělství - agrocenzy se pod záštitou Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO) konají na přelomu každého desetiletí po celém světě. U nás bylo toto šetření organizováno Českým statistickým úřadem (ČSÚ) za finančního přispění Evropské komise. Poslední zjišťování, kde je hodnocen uplynulý rok, bylo zveřejněno letos. O tom, co takové šetření znamená pro zemědělce, jsme hovořili s ředitelem odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí ČSÚ´Jiřím Hrbkem.

Co je cílem těchto šetření? Hlavním cílem šetření je detailně popsat současné zemědělství – velikost, strukturu a vývoj zemědělských subjektů, jejich vybavenost, výrobní orientaci a mimozemědělské a doplňkové činnosti, a to v soustavě proměnných, uvedených v přesně metodicky vymezených legislativních předpisech EU. Kromě naplnění národní a evropské legislativy má toto šetření zabezpečit podklady pro propočet typologie farem podle hospodářské velikosti a výrobního zaměření a získání informací pro doplnění registru farem. Ten slouží jako základna pro generování výběrových souborů pravidelných zemědělských šetření. V neposlední řadě pak šetření zajišťuje podkladové údaje pro tvorbu některých charakteristik potřebných pro hodnocení Programu rozvoje venkova.
Vloni jste prováděli již potřetí šetření farmářské strukturální šetření v zemědělství agrocenzus. Upřesňovala se během tohoto období nějak metodika? Farmářské strukturální šetření v zemědělství se provádělo v letech 2003, 2005 a 2007. Tyto tři termíny a tři šetření jsou synchronizované a jsou si podobné. Tato šetření jsou předepsána legislativou Evropské unie a ta nám také ukládá veškeré metodiky. V tomto ohledu se neměnila. Evropským i naším cílem je totiž mít srovnatelnou časovou řadu a podle mě tyto tři termíny ji zajistily.
A způsob provádění?
Samozřejmě způsob provádění je další věcí. Existuje v něm určitá vůle. Postupem let jsme přešli od papírové formy k elektronickému způsobu předávání dat, kdy naše zpravodajské jednotky, zemědělské subjekty, mají možnost podávat určité informace elektronicky. Pokud ještě respondenti vyplňují papírové dotazníky, tak je následně skenujeme.
Jak vlastně probíhá takové šetření? Většinou v nějakém časovém předstihu bývají kontaktovány obecní úřady. Prostřednictvím nich zjišťujeme, zda v oblasti hospodaří zemědělci nad prahovými hodnotami. Během pauzy mezi jednotlivými šetřeními, může dojít ke změnám. Starší zemědělci mohli třeba ukončit své hospodaření, nebo hospodářství předali příbuzným, podniky se spojily do většího celku a podobně. Na obecních úřadech tak získáváme konkrétní poznatky pro práci v terénu. Následně oslovujeme konkrétní respondenty. Naše šetření mají kromě zjištění vlastních dat rozlišit i to, kdo je skutečně aktivním zemědělcem a kdo z různých důvodů nehospodaří nebo hospodaří pod prahovými hodnotami. To znamená je na úrovni kuchyňské zahrady, kdy není zemědělcem ve smyslu prahových hodnot. Pro agrocenzus je základní minimální výměra 1 ha obhospodařované zemědělské půdy. Tato hrana je překračována obapolně, to znamená spousta obyvatel začíná i v rámci hobby aktivit zvětšovat rozlohu svých pozemků. Jsou tady například chovatelé sportovních koní, kteří mají najednou více hektarů. Ty pak také navštěvujeme, protože působí na krajinu a často se zabývají i pěstováním objemných krmiv. My musíme prozkoumat, jestli jde opravdu o zemědělce z hlediska prahových hodnot. Často rozhovor končí tím, že subjekt nemá ani požadovanou výměru ani požadované parametry živočišné výroby a nejedná se tedy o zemědělskou farmu.
V letech 2003 až 2005 spousta lidí v rámci různých privatizačních procesů získala identifikačního čísla (IČO), ohlásila se sama jako zemědělec a de facto nikdy nezačala hospodařit. Agrocensus je reálná báze, která dokáže tuto věc rozlišovat.
Kolik jste v posledním agrocenzu oslovili subjektů? Subjekty pro šetření dáváme dohromady z různých registrů a seznamů Celkem jsme jich vytipovali přes 49 700.
Stává se, že vám někteří z vytipovaných zemědělců odmítnou poskytnout data? Ano. I když u ostatních odvětvových statistik je tzv. non responds podstatně vyšší. Díky tomu, že posíláme za zemědělci tazatele, kteří práci na dotazníku odvedou společně s nimi, je non responds minimální. Tento ukazatel měříme do dvou procent. To znamená, že v první fázi nám kolem dvou procent zemědělců odmítá, většina z nich je ale kontaktována opakovaně. Dovídáme se pak, proč jsme nezískali odpovědi. Díky tomu, že šetření realizujeme s pomocí obecních úřadů, které mají u obyvatelstva velikou váhu a naši tazatelé jsou často nominováni i z členů obecních zastupitelstev, mohu říct, že odmítání není pravidlem. Velmi důležitá a prospěšná je také naše úzká spolupráce se zemědělskými zaměstnaneckými svazy. Tyto svazy zastupují své členy – naše respondenty a díky jejich vlivu a přispění je úroveň response velmi vysoká.
A jaká je diference? Oslovili jsme téměř 50 tisíc subjektů a jen přes 30 tisíc jich bylo aktivními zemědělci. Největší diferenci tvořily právě subjekty s IČO. Řada osob vede zemědělskou prvovýrobu jako hlavní nebo vedlejší podnikání a přitom ji reálně neprovozuje. Další diference vzniká tím, že bývalý aktivní zemědělec již nehospodaří podle stanovených prahů.
V předchozím šetření jste zaznamenali také podobný rozdíl?
Ano. Je spousta starších zemědělců, kteří si neobnovují IČO. Ale nevíme, zda si ho neobnovili proto, že chtěli hospodařit jen částečně a tímto se zaměřili na jiný druh podnikání anebo prostě skončili, což umožňuje zemědělský zákon.
Kromě neochoty vypovídat, s jakými problémy se ještě potýkáte? Mnoho nejasností musíme konzultovat. IČO má třeba manžel i manželka současně a teprve na místě je třeba zjistit, zda se jedná skutečně o 2 farmy. De facto se totiž často jedná o jeden podnik. Proto se šetření provádí na místě, aby tato informace nebyla zkreslená.
Dotazníky obsahují i svízelné otázky, týkající se různých nájmů a podobně. Oříškem také bývá, když lidé, kteří fungují jako zaměstnanci některého velkého zemědělského podniku, hospodaří ještě na své menší farmě. A to je třeba identifikovat. K tomu slouží zemědělské cenzy – strukturální šetření, protože jiným způsobem se to nelze dozvědět.
Výsledky těchto šetření se velmi často rozcházejí se závěry tzv. zelené zprávy…
Zelená zpráva, kterou zpracovává Ústav zemědělské ekonomiky a informací, je vydávána každým rokem a zabývá se analyticko – syntetickou rovinou zemědělství. Je trochu o něčem jiném než naše šetření. Vychází z informací zemědělského registru a staví na subjektech, které vytváří hospodářský výsledek. V našich strukturálních šetřeních zahrnujeme všechny subjekty.
Mohl byste pro dokreslení říct, která další šetření zpracováváte?
Zpracováváme v podstatě veškeré statistiky rostlinné výroby, to znamená začínáme soupisem osevních ploch, vytváříme statistiky odhadů hektarových výnosů a sklizní. Tento proces zakončujeme definitivními sklizněmi, kde monitorujeme veškeré sklizené plodiny. Kromě toho zpracováváme – teď už pololetně – výkaz o prodejích a zásobách zemědělských výrobků. Ten je integrovaný se statistikou ministerstva zemědělství, která zabezpečuje tyto informace od zpracovatelských a obchodních firem.
V oblasti živočišné výroby jsou podle legislativy EU předepsána statistická zjišťování zaměřená na skot, prasata a drůbež. Existuje měsíční šetření o výrobě masa, kde data přebíráme z porážkových míst. Podobné šetření v oblasti nákupu mléka provádí ministerstvo zemědělství. Nejrozsáhlejší každoroční statistikou je soupis hospodářských zvířat. Veškerá šetření jsou jen výběrová, za základ přitom bereme agroregistr.
V těchto různých statistikách se projevuje určitý vývoj. Existuje už řada dost pokročilých a precizních administrativních registrů, jako je například registr zvířat. Je tak nasnadě, aby statistika přebírala data z těchto administrativních registrů. Tento způsob nyní ověřujeme. Rádi bychom do budoucna tato zdroje dat využívali v zemědělských statistikách a méně tak zatěžovali zemědělce. Postupně bychom takhle rádi zařídili většinu zjišťování. Zatím unie sice povoluje určité substituce dat administrativním údajem, ale po nějaké době se vrací ke statistice, aby si ověřila, zda data v registrech navazují. Stávalo se totiž, že při budování těchto registrů nastávaly různé problémy spojené s vývojem metodiky. Například do určitého roku se v regionech evidovaly kusy skopového, ovcí a koz až od třech kusů výše.
Jak to vypadá s chybovostí? Samozřejmě chybovost existuje. Veškeré proměnné máme podrobeny metodologicko technologickým kontrolám, dále jsou vedeny časové řady, které následně porovnáváme. V případě, že čísla jsou významně odlišná, ptáme se respondentů na vysvětlení neočekávaných změn. Samozřejmě, že kontroly se provádějí i směrem k administrativním registrům. Protože dříve než Komise umožní vynechat nějakou statistiku, chce mít jistotu o jejich správnosti. Musíme dokumentovat, že administrativní registry jsou synchronní se statistikou. Vyžádáme si určitá data o chovateli a máme možnost je porovnávat s dotazníkem, který on nám poskytne. Pak realizujeme další kontroly, zaměřené na biologické a technologické parametry. Celý dotazník tak prochází systémem kontrol. Následně dochází k sumarizaci výsledků. Součástí všech zpracovaných výsledků jsou závěrečné národní metodologické zprávy, ve kterých se provádí hodnocení kvality dat. Tato hodnocení upozorňují na problémy a také obsahují i nové aspekty praxe, které se nedají hodnotit jako chyby. Je normální, že u všech vybraných šetření se kvantifikuje matematicko-statistická přesnost výsledků.
Jak veliké jsou výběrové vzorky? Výběrové vzorky jsou rozdílné, pohybují se od 1800 až k pěti tisícům subjektů tak, abychom splnili požadovanou matematicko-statistickou přesnost. Pokud publikujeme různá regionální data, tak vzorek musí být širší, aby nosná statistická směrodatná odchylka byla přiměřená regionu. Pokud jsou data na úrovni republiky, mohou být výběry užší. Vždycky však musí být vzorek náhodný a reprezentativní.
Počítáte s nějakými novinkami? Naší snahou je využívat a kombinovat různé zdroje administrativních dat, abychom zajistili soustavu požadovaných ukazatelů. Snažíme se na mezinárodní úrovni podpořit návrhy, které toto umožňují, ukazuje se, že pravděpodobně již v roce 2010 při celosvětovém zemědělském sčítání budeme minimálně data zjišťovat samostatným dotazníkem a více využívat to, co již zemědělci v průběhu roku o sobě uvedli. Jak se nám to podaří, souvisí i se zvýšením jistoty hospodaření našich zemědělců a redukcí nepředvídatelných organizačních změn.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *