Státní veterinární dozor: bilance a očekávání

Po roce uplynulém a na počátku dalšího lze začít s jistým uspokojením a se střízlivým pohledem do budoucna. Za nesporný úspěch státního veterinárního dozoru lze považovat, že v roce 2005 nedošlo k ohrožení zdraví lidí prostřednictvím potravin živočišného původu, ani prostřednictvím zvířat.

Na BSE se vyšetřuje stále tak, jak na základě současných vědeckých poznatků stanoví legislativa. Výrobu potravin sledují veterinární inspektoři během celého procesu, tudíž nemůže v podstatě dojít ke křiklavým případům pochybení do doby, než se dostanou na pult. Kdyby tomu tak bylo, šlo by o zpochybnění samotného systému veterinárního dozoru. Přesto Státní veterinární správa ČR na pokyn Milana Maleny, jejího šéfa, iniciovala cílené kontrolní akce v tržní síti a i v příštím roce počítá s obdobnými. Rovněž nedošlo k zavlečení ptačí chřipky na území naší republiky. A všechny kontrolní mise z EU – z FVO (Potravinového a veterinárního úřadu) – konstatovaly odpovídající úroveň našeho státního veterinárního dozoru, tj. že je srovnatelná s vyspělými členskými zeměmi.

Co lze ale očekávat v roce 2006? Například další mise, jichž máme nahlášených pět na první pololetí, dále opět cílené kontrolní akce v tržní síti, které v podstatě započaly již počátkem prosince 2005. Určitě s pohledem za hranice ČR lze předpokládat, že se s jarem může objevit opět nebezpečí aviární influenzy, neboli ptačí chřipky. Lze však říci, že ČR je díky krokům přijímaným Státní veterinární správou v posledním čtvrtletí roku 2005 na případnou situaci ještě lépe připravena – máme přehled o chovech drůbeže, o případných rizikových oblastech a pohotovostní plány na zdolání případného výskytu opravdu počítají se všemi eventualitami – tudíž k ohrožení lidí by prakticky nemělo dojít.

Ale ve výčtu očekávání je třeba zmínit i měnící se veterinární legislativu v souvislosti s měnící se, zdokonalující se, tou evropskou a tudíž i naší. Je novelizován veterinární zákon a řada prováděcích vyhlášek. Zemědělci a zpracovatelé byli na tuto situaci připravováni celou řadou školení, na kterých spolupracovala Státní veterinární správa ČR spolu s Veterinární a farmaceutickou univerzitou v Brně, Komorou veterinárních lékařů a Asociací veterinárních lékařů.

Od počátku ledna je také spuštěn ozdravovací program proti IBR (infekční bovinní rhinotracheitidě skotu), který bylo možno započít za pochopení Ministerstva zemědělství a na přání chovatelů. Je tomu tak proto, že ozdravují-li okolní země a řada evropských zemí je prostá této nemoci, byli by naši chovatelé skotu při obchodování velmi znevýhodněni.

Je určitě vhodné zmínit i pokračující práce na ještě větší efektivnosti státního veterinárního dozoru, a to především na inspektorátech jednotlivých krajských veterinárních správ. To znamená především ještě užší kontakt s chovateli a zpracovateli i soukromými veterinárními lékaři.

Za velké plus lze též označit, že si veřejnost stále více uvědomuje rozdíl mezi státními dozorovými orgány, vnímá jejich činnost, prospěšnost, ale především to, jak se doplňují a spolupracují. Tak lze zmínit spolupráci Státní veterinární správy ČR se Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí. Činnost těchto dvou orgánů se dotýká v okamžiku prodeje výrobků – veterinární inspektoři dozorují celou výrobu až po pult a inspektoři zemědělské a potravinářské inspekce „za pultem“. Zjistí-li jeden nebo druhý věc, která se dotýká druhého, dochází k účinné spolupráci a dořešení případů, jako tomu například bylo při kontrolách masných výrobků, při kontrolách medu, či při kontrolách v tržní síti, které byly zaměřeny na označování výrobků.

V roce 2006 lze tedy očekávat, že obdobně jako tomu bylo v roce 2005, budou orgány státního veterinárního dozoru postupovat i v krizových situacích na základě racionálních kroků, a rozhodovat budou na základě odborně obhajitelných stanovisek, jako tomu bylo dosud. Tím si může být veřejnost odborná i laická jista.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *