Telemetrický projekt k ochraně lesa

Telemetrický projekt v národních parcích Šumava a Bavorský les sleduje již čtyři roky prostorovou aktivitu určených zvířat, konkrétně jelena lesního, srnce obecného a také jedinou velkou šumavskou šelmu, rysa ostrovida. Ke sledování se používají nejmodernější technologie, konkrétně telemetrické obojky, založené na satelitní technologii GPS. Informoval o tom mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar.

S její pomocí jsou v pravidelných intervalech zaměřovány pozice sledovaných zvířat, které jsou ukládány buď do obojku nebo okamžitě odesílány. Kromě toho jsou obojky vybaveny senzorem aktivity, který umožňuje sledovat, co zvíře zrovna dělá, a to v časovém intervalu pěti minut. Získaná data dále využívají výzkumní pracovníci ze Správy NP a CHKO Šumava jednak k podrobnějšímu pohledu do života jelenů, srnců a rysa, ale také ke zlepšení managementu lesních porostů, i populací jelenů a srnců.
Lesy v centrální části Šumavy byly v posledních patnácti letech několikrát zasaženy populacemi kůrovce a následnými polomy i nešetrnými lesnickými zásahy byly velké plochy národního parku odlesněny. Dnes nastupuje na těchto místech částečně přirozená obnova lesa, částečně je les obnovován výsadbami. Jedním z velmi významných faktorů, které v počátečních stadiích ovlivňují vývoj lesa, je okus semenáčů jelenovitými (jelen evropský, srnec obecný), který způsobuje zpomalení nástupu lesa a může ovlivnit i druhovou skladbu nastupujícího lesa. Aby bylo možné těmto škodám zabránit nebo je alespoň omezit, uvedl Kašpar, je nutné znát podrobně časoprostorové chování výše zmíněných druhů jelenovitých. Tyto znalosti, spolu se znalostí početních stavů a potravní nabídky, umožní zvolit správný typ ochrany lesa v závislosti na oblibě místa jelenovitými v různých obdobích roku. Jelenovití jsou však také ovlivňováni populací predátorů, převážně rysem a na něho potravně navázanou liškou.
Sledováním pohybu a výskytu všech těchto druhů podle Kašpara získávají vědci z obou národních parků podklady pro studium vazeb mezi kořistí a predátorem v modelovém území, kde srnčí zvěř je hlavní velkou kořistí a důležitou potravní složkou rysa ostrovida. Rys ostrovid představuje typickou vlajkovou loď ochrany přírody v regionu. Jedná se o populaci vzniklou převážně reintrodukcí během 70. a 80. let 20. století. Podrobná znalost aktuálního stavu rysí populace je základním předpokladem pro seriózní rozhodování o ochraně a optimálním managementu.
Projekt byl podporován v letech 2005 – 2007 grantem MŽP ČR a pro roky 2009 – 2011 získal podporu z evropských fondů. V letošním roce byly zprovozněny nové internetové stránky projektu v češtině, angličtině a němčině. Na stránkách je možné najít informace jednak o sledovaných druzích zvířat, jednak novinky z projektu, jsou zde odkazy na další publikace a také zde můžete prozkoumat migrační trasy sledovaných zvířat téměř online.
Kašpar dodal, že stránky lze hledat na adresách: www.RysoviNaStope.cz, www.JelenoviNaStope.cz nebo www.SrnciNaStope.cz, je také možné využít adresu www.animal-tracking.eu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *