Test mořeného osiva řepky v praxi

Ze spektra škodlivých činitelů, kteří rostliny řepky potenciálně ohrožují již v období vzcházení a mohou být ovlivněni mořením osiva, jsou nejvýznamnější dřepčíci rodu Phyllotreta. Potenciální, ale podle zkušeností z posledních let nízké riziko může představovat též krytonosec zelný (Ceutorhynchus pleurostigma), z houbových chorob pak fómová suchá hniloba (Leptosphaeria maculans). Výskyt škodlivých činitelů je nepravidelný a značně závislý na lokálním klimatu. Zároveň dochází ke stále výraznějšímu snižování počtu vysévaných semen na hektar, zvláště u nákladnějšího hybridního osiva. Při nízkém výsevu je tedy žádoucí zamezit výraznější ztrátě mladých rostlin, kterou již později nelze nahradit.

V letech 2000 – 2004 byly ve spolupráci Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin (SPZO) a České zemědělské univerzity (ČZU) prováděny polní pokusy s cílem ověřit účinnost různých insekticidních a fungicidních mořidel a zjistit ekonomickou návratnost tohoto způsobu ochrany.
V jednotlivých letech byla do pokusů zařazena různá mořidla podle aktuální nabídky mořených osiv na trhu a našich zkušeností. Z insekticidních mořidel se jednalo o Promet 400 CS (účinná látka furathiocarb), Cosmos 500 FS (fipronil), Chinook 200 FS (imidacloprid & beta-cyfluthrin) a Marshal ST (carbosulfan). Z kombinovaných mořidel byla zkoušena pouze neregistrovaná kombinace Chinook 200 FS s fungicidní složkou. Vzhledem ke stanovisku výrobce do pokusů nebylo zařazeno v Evropě i u nás často používané mořidlo Cruiser OSR (účinné látky: thiamethoxam + fludioxonil + metalaxyl-M), které obsahuje jednu insekticidní a dvě fungicidní složky.
Pokusy byly zakládány jako maloparcelkové (ve čtyřech opakováních) vždy na třech lokalitách z vybraných pokusných stanic Praha-Uhříněves, Červený Újezd, Humpolec, Kujavy a Kroměříž. Pokusy byly provedeny s hybridní odrůdou Pronto nebo Artus. Všude byla použita stejná partie osiva a dodána k namoření přímo distributorům mořidel. Počet vysévaných semen byl v prvním roce příliš vysoký, činil 70 kusů/m2. Na základě našich zkušeností byl proto v dalších letech snížen na 40 kusů/m2.
V pokuse byla sledována především účinnost insekticidního moření proti dřepčíkům rodu Phyllotreta v průběhu vzcházení, počet rostlin na jednotce plochy na podzim a na jaře po přezimování, účinnost moření proti tvorbě hálek způsobených larvami krytonosce zelného, účinnost mořidel s kombinovaným insekticidním a fungicidním účinkem proti fómě a vliv moření osiva na výnos.

Vliv na výskyt škůdců

Nejvýznamnější rozšíření dřepčíků Phyllotreta bylo zjištěno na podzim roku 2000. Při hodnocení poškození jsme použili koeficient, který umožnil rozlišit mírná poškození  a silná poškození vedoucí k úhynu rostliny. Hmyz musí alespoň minimálně poškodit listovou plochu, tím pozře účinnou látku a později hyne. Rostliny vzešlé z osiva mořeného mořidlem Chinook 200 FS byly statisticky průkazně méně poškozeny než další dvě přibližně stejně účinné varianty Promet 400 CS a Cosmos 500 FS. Výskyt vážně poškozených rostlin byl tak zřetelně nejvyšší na kontrolní variantě.
Co se týká účinnosti moření proti hálkám krytonosce zelného, na podzim roku 2000, v době mimořádně vysokého výskytu hálek krytonosce zelného bylo novější mořidlo Chinook 200 FS jediné účinné. Lepší výsledky však byly dosaženy při kombinaci mořeného osiva a následného ošetření insekticidy koncem září. Podle našich zkušeností však není nutné provádět cílenou ochranu proti krytonosci zelnému, protože ovlivnění výnosu je minimální.

Vliv na vzcházení rostlin 

U žádného ze zkoušených mořidel nebyl pozorován negativní vliv na vzcházení ani v pokusné lokalitě s převládajícím suchem během vzcházení. Pro pěstitele je rozhodující, kolik rostlin zůstane na pozemku před zimou. V teplém a suchém podzimu 2000 (při zasetí 70 semen/m2) zůstalo nejvíce rostlin při moření Chinookem 200 FS. U mořidla Chinook jsme i v dalších letech pravidelně zjišťovali vyšší počet rostlin během podzimu než u jiných variant. Výsledky však byly kolísavé a rozdíly v počtu rostlin nebyly statisticky průkazné. Obdobné výsledky byly získány i z jiných lokalit a ročníků.

Účinnost mořidel

Nejvyšší účinnost byla zjištěna u insekticidního mořidla Chinook 200 FS (imidacloprid & beta–cyfluthrin) proti poškození rostlin dřepčíky Phyllotreta. V souvislosti s tím byl zachován vyšší počet rostlin v podzimním i jarním období. V některých letech byl zjištěn i pozitivní vliv na výnos. Účinnost ostatních zkoušených mořidel – Promet 400 CS (furathiocarb), Cosmos 500 FS (fipronil) a Marshal ST (carbosulfan) byla nižší, případně méně průkazná. Chinook 200 FS rovněž snižoval množství hálek krytonosce zelného (Ceutorhynchus pleurostigma). Při posuzování účinnosti mořidel s kombinovaným insekticidním a fungicidním účinkem jsme zjistili, že pouze samotné insekticidní moření snížilo výskyt skvrn suché fómové hniloby na listech způsobených houbou Leptosphaeria maculans. Kombinované mořidlo s fungicidní složkou výskyt choroby ještě více snížilo a zároveň bylo většinou mírně účinnější i proti živočišným škůdcům. Podle našich i zahraničích zkušeností je doba účinnosti i těch nejlepších mořidel asi čtyři až pět týdnů po zasetí, v případě dalšího tlaku škůdců je nutné použít insekticidní postřiky.

Vliv moření na výnos

Sledován byl také vliv moření osiva na výnos. Od setí do sklizně však působí na porost ozimé řepky mnoho různorodých faktorů. Zjistit, které z nich významně ovlivňují výnosy, není jednoduché. V některých ročnících pokusů to byl především výskyt houbových chorob během května a června. Při sklizni se tak vliv moření osiva většinou zcela překryl. Téměř žádné rušivé vlivy prostředí mezi jednotlivými variantami se nevyskytly pouze během vegetace 2002/2003. Proto diference ve výnosech přisuzujeme převážně vlivu moření. Tento vliv se možná ještě zvýšil obecně tvrdšími podmínkami pro přezimování v této sezóně. Varianty mořené mořidlem Chinook a Chinook + fungicid měly v roce 2003 významně vyšší výnos proti nemořené kontrole. I v tomto případě však byly zřetelné rozdíly mezi opakováními jednotlivých variant.
V prvním pokusném roce (2000/ 2001) způsobil vyšší výsevek řepky (70 semen/m2) dokonce mírnou výnosovou depresi u mořených variant. Vyšší počet zachovaných rostlin vůči kontrole, a tedy vyšší hustota porostu negativně ovlivnila výnos. Proto byl v dalších letech výsevek již adekvátně snížen až na 40 semen/m2. Při setí osiva namořeného kvalitním mořidlem je proto třeba zejména u hybridních odrůd dbát na snížený výsevek okolo 40 až 50 semen/m2.

Mořit, či nikoliv?

Mořené osivo se postupně stalo rozšířenou součástí pěstební technologie řepky. Při pěstování nákladnějších hybridních odrůd s nízkým výsevkem a zejména v rizikových oblastech může mořené osivo poskytnout významnou ochranu rostlin při počátku jejich růstu. Vzhledem k omezené délce své účinnosti však pěstiteli určitě nezaručí na celý podzim „bezstarostnost“ a nezbaví jej nutnosti stav porostu pravidelně sledovat. V případě certifikovaných liniových odrůd, kde je obvyklý vyšší výsevek, a pokud byl tlak škodlivých faktorů v minulých letech v oblasti minimální, je mořené osivo vzhledem k vyšší ceně zbytečným ekonomickým přepychem a jen další zátěží pro agroekosystém. Proto by pěstitel na základě znalosti svých lokálních podmínek a pozemků měl i nadále mít možnost svobodné a vlastní volby, zda pořídit osivo mořené, či nemořené.

 

Klíčové informace

– Při pěstování nákladnějších hybridních odrůd řepky s nízkým výsevkem a zejména v rizikových oblastech může mořené osivo poskytnout významnou ochranu rostlin při počátku jejich růstu.
– Vzhledem k omezené délce účinnosti mořidel by však pěstitel měl pravidelně sledovat  stav porostu.

 

Ing. Daniel Nerad, Ph.D.
Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin
Ing. Jan Kazda, CSc.
Doc. Ing. Petr Baranyk, CSc.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, katedra rostlinné výroby

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *