Trnou z bodu mrznutí

Připravovaná vyhláška o veterinárních požadavcích na mléko vychází z příslušné směrnice Evropské unie. Někdy si však česká strana požadavky dobrovolně přitvrzuje. Chovatelé ale zpochybňují i některé parametry přepsané z unijní normy.

To se stalo u bodu mrznutí mléka, který Státní veterinární správa ČR (SVS) navrhuje zvýšit z nynější diskriminační hladiny minus 0,515 stupňů Celsia na minus 0,520. „Vycházíme z platné legislativy EU,“ vysvětluje mluvčí SVS Josef Duben. Příslušná směrnice č. 92/46, na kterou se veterináři odvolávají, vyžaduje tento parametr u konzumního, nikoliv u syrového mléka.
„Přípustná je ale i měkčí hodnota v případě, je-li vytvořen kontrolní systém,“ upozorňuje František Havel ze společnosti Milcom. Jak upřesnil, podmínkou je pravidelně kontrolovat bod mrznutí u konzumního mléka u zpracovatele za účasti veterinární správy a odebírat vzorky také přímo v jednotlivých stájích. „U chovatelů se tyto rozbory dělají, v mlékárnách se tak neděje, ale není problém to zajistit,“ uvedl Havel.
Proti přitvrzení bodu mrznutí se ohradil Svaz výrobců mléka ze Šumperka. „Může to mít dopad v citlivé oblasti dodavatelsko-odběratelských vztahů a projevit se v dalším snižování nákupních cen mléka,“ varuje ředitel svazu Ivan Pur. Obává se totiž, že mlékárny přenesou tento požadavek při uzavírání smluv na dodavatele. „Značná část zemědělců by ale toto kritérium nesplnila a prokazovat, že do mléka nepřidali vodu, by bylo pro většinu z nich nerealizovatelné. Navíc tyto kontroly nerespektují vícečetné denní dojení u mnoha chovů,“ tvrdí Pur. Pokud by podle něho dodavatel mléka neprokázal, že nejde o zvodnění, uplatní mlékárna sankce stejné jako při znehodnocení inhibičními látkami. „Ze zkušeností víme, že cena mléka se v den zjištění pohybuje za celou dodávku ve výši deset haléřů za litr. Přitom toto mléko je naprosto vhodné pro další zpracování,“ poukázal ředitel svazu výrobců.
Z celoročních výsledků centrálních laboratoří podle Františka Havla vyplývá, že parametru minus 0,520 nedosahuje přes pětinu dodavatelů syrového mléka. „To ale neznamená, že mléko je zvodněné. Pokud chovatelé objektivně prokáží, že příčinou není přídavek vody, ale třeba vliv plemene, směrnice EU dovoluje dokonce poměrně nízké hodnoty bodu mrznutí u jednotlivých chovatelů,“ uklidňuje odborník.
Svaz výrobců mléka se ale odvolává na to, že okolní mlékařsky vyspělé země EU uplatňují národní úpravu tohoto parametru odlišně od unijní směrnice, a to na úrovni minus 0,515. „Je to tak kupříkladu v Německu a Rakousku, kde jsou podobné klimaticko-výživářské a plemenné podmínky,“ doplnil Pur. Šumperský svaz proto navrhuje zachovat ve vyhlášce současnou hladinu, nebo jasně deklarovat, že oněch minus 0,520 stupňů Celsia se nevztahuje na syrové mléko. Česká republika by podle mluvčího SVS mohla požadovat výjimku, stejně jako si ji vyjednaly některé členské země. „Lze o tom uvažovat. Záleží však na podkladech, které dodají zpracovatelé a výrobci mléka a také zda ministerstvo zemědělství o udělení výjimky požádá,“ poznamenal Duben.
V předložené vyhlášce zpochybnila společnost Milcom některé požadavky, které jsou přísnější než v unijních předpisech. „U nás se striktně chce, že ve zpracovatelských provozech musí být spojnice stěn a podlahy zaoblené, kdežto v unijní směrnici je pouze uvedeno, že by měly být zaoblené,“ upozorňuje Havel na zásadní rozdíl, který však může mít dalekosáhlé důsledky pro naše zpracovatele. Přísnější metr podle něho navrhují veterinářich také u baterií umyvadel: „Zatímco EU nedovoluje jejich ovládání rukou, u nás by nebylo možné ani paží. To znamená pořizovat drahé bezdotykové baterie.“ Když ale budou veterináři trvat na svém, nelze jim v tom podle Havla zabránit. Unie dovoluje, aby národní předpisy byly tvrdší.
„Při pohledu na praxi v unii se může zdát, že navrhovaná opatření jsou tvrdší. My však nevycházíme z praxe, ale z platné legislativy,“ řekl mluvčí veterinární správy.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *