Unie není k zemědělcům nejštědřejší

Dostávají zemědělci v unii hodně dotací a je Brusel ke svým farmářům opravdu nejštědřejší? O tom, že zemědělci ze zemí EU-27 zdaleka nepatří k nejhýčkanějším a svůj agrární sektor podporují i jiné vyspělé státy, vypovídá poslední zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Z ní je patrné, že podíl podpor na celkovém příjmu zemědělců je v některých rozvinutých zemích daleko větší než v evropské sedmadvacítce.

Podíl různých podpor z vládních programů na příjmech farmářů v zemích Organizace pro hospodářskou (ekonomickou) spolupráci a rozvoj (OECD) se pohybuje v širokém rozmezí. Loni to bylo od procenta na Novém Zélandu až po 61 procent, které vykázalo Norsko.
Nepatrný růst
Průměrný ukazatel za celou organizaci, do níž patří i Evropská unie, přitom loni o něco vzrostl. Loni dosáhla podpora PSE (producers support estimates – odhad podpory producentů) v zemích OECD celkem 253 miliard amerických dolarů, což odpovídá asi 182 miliardám eur. To je 22 procent hrubého zemědělského příjmu zemí OECD, což je hodnota, kterou měl tento ukazatel v roce 2007. V roce 2008 to bylo 21 procent. Jde o první nárůst tohoto ukazatele od počátku jeho poklesu, který začal v roce 2004. Za jeho snížením v letech 2007 a 2008 byl radikální nárůst cen většiny zemědělských komodit. To se samozřejmě příznivě odrazilo v příjmu zemědělců, a proto se podíl podpor na jejich celkovém příjmu snížil. Ale loni se farmářské ceny vrátily zhruba na úroveň roku 2007.
Vstupem do unie by si pohoršili
V některých zemích OECD se zemědělské podpory dlouhodobě snižují nebo se omezují ty jejich složky, které nejvíce pokřivují trh. Zejména v Evropské unii se uplatňují platby odpojené (decoupled) od produkce a vázané (prostřednictvím známé křížové shody neboli cross compliance) na zásady správného hospodaření, welfare zvířat apod. Nicméně zpráva konstatuje, že v mnoha zemích OECD stále ještě převládají podpory, které tržní prostředí pokřivují. Průměrnou hodnotu podílu PSE z hrubého příjmu zemědělců za roky 2007 až 2009 ukazuje přiložený graf. Z něj je zřejmé, že nejvíce na státní podpoře závisí ze zemí OECD příjem Norů, Švýcarů a Islanďanů. Vstupem těchto zemí do Evropské unie, která má tento ukazatel jen o málo větší než třetinový, by si zemědělci těchto zemí patrně pohoršili. (Samozřejmě musíme vzít v úvahu, že jde o relativní hodnotu, která roste nejen se zvýšením státní podpory, ale také se snížením ostatních příjmů zemědělce.)
Nejvíc poskočila podpora v Kanadě
PSE udává roční peněžní hodnotu hrubých převodů od daňových poplatníků ve prospěch zemědělských výrobců. Vyplývá z politických opatření na podporu zemědělství. Do PSE se počítá třeba podpora tržní ceny a plateb vázaných na produkci, obdělávané plochy či počet zvířat.
Největší růst farmářské podpory vykázala loni Kanada, která zvýšila podíl PSE z celkového farmářského příjmu ze 13 na 20 procent. V Jižní Koreji se tento podíl zvedl ze 46 na 52 procent, v Norsku ze 60 na 66 procent a ve Švýcarsku z 57 na 63 procent. Zpráva OECD připomíná, že ve všech těchto zemích vzrostla zejména podpora mléčného sektoru.
Mírněji reagovaly na situaci na světovém trhu USA, které podíl PSE na celkovém příjmu zemědělců zvedly z osmi na deset procent. O dva procentní body, a to z 22 na 24 procent narostl i podíl PSE na farmářských příjmech v Evropské unii. Ve skutečnosti však nominální hodnota podpory zemědělcům v EU klesla. Důvodem uvedeného nárůstu podílu PSE na celkových příjmech zemědělců je snížení výkupních cen komodit, a tím tedy výpadek celkového příjmu.
V Austrálii se naopak podíl PSE snížil. Důvodem bylo, že právě loni skončila výjimečná podpora na restrukturalizaci mléčného sektoru.
Vliv krize
Veřejné rozpočty zemí OECD jsou pod tlakem ekonomické krize a vlády zemí potřebují přehodnotit svou zemědělskou politiku a přizpůsobit podpory tak, aby jim pomáhaly dosáhnout určité ekonomické, sociální a environmentální cíle.
Lepším směřováním podpor je možné řešit konkrétní problémy, jako je třeba řízení rizik či ochrana životního prostředí. Je třeba, aby ti, kdo tvoří zemědělskou politiku, omezili podpory křivící trh, tedy zejména takové, jež jsou svázané s produkcí. Kompenzace nižších cen farmářům nebo zabránění kolísání cen kontrolou exportu jen přispívá podle autorů zprávy k většímu pohybu cen na světovém trhu.
Pár slov o organizaci Organizace pro ekonomickou (hospodářskou) spolupráci a rozvoj je klubem ekonomicky si poměrně dobře vedoucích zemí. OECD má sídlo v Paříži. Jejím cílem je opět liberalizace mezinárodního obchodu a financí. Každoročně vydává ekonomickou analýzu a hodnocení hospodářských výsledků jednotlivých členských zemí.
OECD vznikla v roce 1961 jako nástupce Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC). Ta byla založena v roce 1948 jako stálý orgán, který zajišťoval realizaci programu evropské obnovy (Marshallův plán). Cílem byla liberalizace vzájemného obchodu a podpora růstu ekonomik západní Evropy. Účast na tomto plánu bylo tehdejší Československo nuceno odmítnout. Členy OEEC byly evropské státy, které přijaly americkou pomoc z Marshallova plánu, tj. Belgie, Dánsko, Francie, Irsko, Island, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko, od roku 1949 Spolková republika Německo a od roku 1959 i Španělsko. Česká republika se členem OECD stala v závěru roku 1995, Slovensko až o pět let později. Letos se OECD rozrostlo o Estonsko, Izrael, Slovinsko a Chile.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *