Úroda chmele byla letos průměrná, zájem je o voňavé chmele i biochmel

Pěstitelé letos sklidili 6202 tun chmele, úrodu hodnotí jako průměrnou, loni byla ještě o 872 tun nižší. Zájem se po letech obrací zpět k aromatickým odrůdám. Informoval o tom tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR Michal Kovařík.

Vývoj na chmelnicích poznamenalo na Rakovnicku a na Moravě suché jaro. Naopak deštivé léto komplikovalo samotnou sklizeň. Během letních bouřek padlo podle Kovaříka zhruba 20 hektarů chmelnic. Nicméně na výnosy v podprůměrném roce 2012 a průměrném roce 2013 je letošní sezona příznivější, což se ovšem nepromítne do cen. Jak vysvětlil předseda svazu Luboš Hejda, pro obchod s českým chmelem je charakteristické, že veškerá produkce roku je prodána v rámci dlouhodobých smluv.

Novým světovým trendem je návrat k aromatickým odrůdám. Boom zažívají takzvané voňavé chmele. Reakcí českých pěstitelů na to byl mimo jiné růst plochy chmelnic, která tak po čtrnáctiletém klesání vzrostla o 141 hektarů na 4460 hektarů. Podle Hejdy je snahou reagovat na rostoucí poptávku po aromatickém chmelu, zvyšovat plochu chmelnic, intenzitu pěstování, a tím navrátit oboru stabilitu a růst. Pozitivní vývoj je již zřejmý z letošního zájmu pěstitelů o sadbu chmele, poznamenal.

Za meziročním růstem plochy chmelnic stojí podle Kovaříka také podpora ministerstva zemědělství. V některých regionech pěstitelé obnovovali chmelnice po loňských povodních. Ve srovnání s rokem 2006 je současná plocha nižší o 1000 hektarů.
Nejvíce chmele se pěstuje na Žatecku, kde letos producenti sklidili 4689 tun. Přímo v Žatci ve výzkumném ústavu odborníci šlechtí nové aromatické odrůdy, jako je Kazbek, Rubín, Premiant či Sládek.
Přestože sklizeň poznamenal déšť, neprojevilo se to podle Kovaříka na kvalitě. Pěstitelé třetím rokem sklízeli také odrůdu Žatecký poloraný červeňák v biokvalitě. Takový způsob pěstování chmele je sice v  České republice na velmi malé ploše, ale zcela jistě má svá odbytiště. Zaznamenává se nejen poptávka ze zahraničí po samotném biochmelu, ale také od tuzemských pivovarů, jelikož po českém pivu s českým biochmelem je značný zájem na trzích, jako jsou skandinávské země nebo USA, popsal Kovařík.
Česká republika je po Německu a USA třetím největším producentem chmele. Celosvětově se chmel pěstuje na ploše 47 334 hektarů. Podle posledních odhadů, které má český svaz k dispozici, bylo sklizeno přibližně 93 900 tun chmele s celkovou produkcí alfa hořkých látek přibližně 9300 tun. Aromatické odrůdy zaujímají zhruba 60 procent světové plochy chmele.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *