V biotechnologiích unie zaostává

Zhruba dvanáct milionů farmářů na celém světě pěstovalo loni na 114 milionech hektarů geneticky modifikované plodiny. Přestože se tyto plodiny využívají již dvacet let a zatím se nepotvrdily žádné úvahy o jejich eventuálním nepříznivém dopadu na zdraví zvířat a lidí či na životní prostředí, v Evropské unii nemá tato moderní biotechnologie na růžích ustláno. Na přínosy používání geneticky modifikovaných plodin i na problémy, s nimiž se v Evropské unii potýkají, poukázal kulatý stůl, který v Praze v prosinci uplynulého roku zorganizovala Evropská asociace pro biotechnologie EuropaBio.

  Moratorium z Bruselu i v mnohých členských státech a také zdlouhavý proces schvalování geneticky modifikovaných (GM) plodin daný legislativou způsobují, že unie zůstává za ostatním světem daleko vzadu. I když Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), v jehož orgánech jsou odborníci z členských států, nemá námitky proti používání, či dokonce i pěstování dané GM plodiny v unii, ke konečnému rozhodnutí je ještě dlouhá cesta přes předschvalování ve výborech komise (opět složených ze zástupců členských zemí) až do evropské rady ministrů. Pokud rada plodinu neschválí, může souhlas vydat na základě svého uvážení Evropská komise. Celý proces se tím ale neúměrně protahuje ne na měsíce, ale na roky. Ve světě probíhá daleko rychleji, proto dochází k tzv. asynchronnímu schvalování. To je příčinou narůstajících problémů dovozců krmiv a farmářů v zemích, které jsou na importovaných krmivech závislé (příkladem je třeba Nizozemsko). Přísná evropská legislativa sice dovoluje v plodinách, které nejsou geneticky modifikované příměs GM odrůd do 0,9 procenta, musí to však být odrůda, která je schválená pro uvádění do oběhu v EU. U odrůd, které nemají souhlas Bruselu, platila do loňského roku výjimka na přípustný obsah maximálně 0,5 procenta příměsi. Ta je však již zrušena.
Tři klady používání
Do tří klíčových zjištění shrnul Graham Brookes, ředitel PG Economics z Velké Británie, své poznatky z prostudování odborných pramenů týkajících se pěstování GM plodin. Jde o snížení používání pesticidů, omezení emisí plynů obsahujících uhlík a zvýšení příjmů farem. Za 11 roků široce rozšířeného používání se v místech, kde se GM plodiny pěstovaly, snížilo používání pesticidů o 268 milionů kilogramů, což odpovídá omezení používání těchto chemických látek o asi 15,4 procenta. Jen pro zajímavost jde o množství pesticidů, které se v celé evropské sedmadvacítce spotřebuje při ošetřování plodin na orné půdě za celý rok. Tato úspora představuje výrazné zlepšení životního prostředí. Díky omezení počtu přejezdů po poli se jen za rok 2006 snížily emise oxidu uhličitého, který je hlavním reprezentantem skleníkových plynů podílejících se na oteplování Země o 14,8 miliard kilogramů. To podle Brookese odpovídá zmenšení počtu aut brázdících silnice světa o 6,6 milionu, což je mimochodem asi čtvrtina aut registrovaných ve Velké Británii. Zvýšené výnosy zlepšily příjem všech farem, které GM plodiny pěstovaly, o 33,8 miliardy amerických dolarů. Jen v Evropské unii vynesla zemědělcům pro pěstování povolená Bt kukuřice v roce 2006 zhruba 69 milionů dolarů navíc. Příjem farmářů v rozvojových zemích se díky GM plodinám v roce 2006 zvedl o 53 procent. Například Zemědělci v Argentině získali v tomto roce díky těmto plodinám více o 6,6 miliard dolarů, příjem jejich kolegů v Brazílii se zlepšil o 1,9 miliardy, v Číně to bylo 5,8 miliardy, v Indii 1,3 miliardy dolarů. Nejvíce profitovali farmáři v USA, jimž GM plodiny přinesly navíc 15,8 miliardy dolarů.
Brookes připomněl, že GM plodiny rezistentní vůči herbicidům zjednodušují agronomické operace a umožňují přechod na bezorebný systém hospodaření. Sklizené plodiny mají méně příměsí, náklady na pěstování i posklizňové úpravy jsou nižší. GM plodiny odolné vůči škůdcům snižují riziko ztráty úrody, umožňují úspory energie i menší využívání strojů a zjednodušují hospodaření. Velkým přínosem je lepší kvalita úrody – sklizené plodiny nejsou poškozené a napadené plísněmi. Proto neobsahují mykotoxiny a také jsou méně než konvenční plodiny vystaveny působení insekticidů. V některých oblastech umožnil bezorebný systém dvojí sklizeň, například v Indii sóji a pšenice. Vůči hmyzím škůdcům rezistentní bavlník zvýšil jen v Indii výnos bavlny téměř o polovinu.
Jak Brookes uvedl, přínosy pěstování GM plodin spočívají ze 43 procent ve zvýšení výnosů a z 57 procent ve snížení nákladů.
Situace v Evropské unii
V Evropské unii je možné, jak připomněla Nathalie Mollová, ředitelka EuropaBio, z GM plodin pěstovat pouze jednu odrůdu kukuřice (Bt kukuřice). Této možnosti využívá jen sedm zemí. Dalších 19 GM plodin čeká na schválení. Jde o dva typy bavlny, 11 kukuřic, jeden brambor, dvě řepky olejky, jednu sóju a dvě odrůdy cukrové řepy.
Zatímco končící předsednická země unie Francie uvalila pro letošní rok na pěstování GM kukuřice na svém území moratorium, v jiných členských zemích se její podíl postupně zvyšuje. Ve srovnání s rokem 2007 se výměra, na níž v EU roste, zvedla celkem o 21 procent. Rekordmanem v jejím pěstování je Španělsko, kde rostla na téměř 80 tisících hektarů. Nejprudčeji se její uplatňování rozvíjí v Rumunsku, kde se počet Bt kukuřicí osetých hektarů meziročně zvedl dokonce o 1942 procent na 7146 ha. Je ovšem nutno poznamenat, že Rumunsko není v pěstování GM plodin žádným nováčkem. Před svým vstupem do EU pěstovalo GM sóju, a to v roce 2006 na 137 tisících hektarů. Po moratoriu na pěstování Bt kukuřice ve Francii (loni zde rostla na více než 21 tisících ha) se letos na druhé místo ve výměře oseté Bt kukuřicí dostala Česká republika s 8360 ha (meziroční nárůst ploch o 68 procent). Rychlé šíření Bt kukuřice ve Španělsku má svou příčinu – výnos se farmářům, kteří ji pěstují, zvedl o 15 procent. Naproti tomu francouzský zákaz pěstování Bt kukuřice pro letošní rok znamenal – za předpokladu, že by i letos rostla ve Francii ve stejné míře jako loni, vyšší spotřebu pohonných hmot o 30 tisíc litrů, nárůst do ovzduší uvolněných skleníkových plynů odpovídající 90 tisícům kg oxidu uhličitého a o osm tisíc litrů více spotřebovaných insekticidů. Naopak příjem farmářů se tím snížil o 2,2 milionů eur, protože výnos kukuřice byl o 11 tisíc tun menší. Přitom ve Francii je zavíječem kukuřičným postižen asi jeden milion hektarů kukuřice. „Spočítal někdo, jaký dopad mělo francouzské moratorium na životní prostředí?“ položila otázku Mollová.
Jak Mollová uvedla, na hlavních plodinách v EU se kukuřice podílí zhruba 14 procenty. Z toho je Bt kukuřice jen asi jedno procento. Přitom čtvrtina kukuřice v unii je postižena zavíječem kukuřičným, vůči němuž je Bt odrůda odolná. V EU existují podle Mollové další škůdci a nemoci, kterým by mohly GM odrůdy čelit. Musely by ovšem být pro pěstování v unii schváleny.
A co spotřebitelé
V září potvrdilo Společné výzkumné středisko Evropské komise, že potraviny z geneticky modifikovaných plodin jsou stejně bezpečné jako z konvenčních odrůd, pokud nejsou bezpečnější, konstatovala Mollová. Navíc, jak uvedla, existují přesvědčivé důkazy, že vysoký výskyt rakoviny krku, problémů s játry a poruch nervové soustavy plodů v populaci v Jihoafrické republice a Latinské Americe jsou důsledkem příjmu mykotoxinů (zvaných fumosiny), které se vytvářejí na semenech kukuřice poškozených škůdci. Těchto mykotoxinů obsahuje vůči zavíječi odolná Bt kukuřice nepoměrně nižší množství.
O vztah spotřebitelů v unii ke GM plodinám se zajímal letošní Eurobarometr. Letos v březnu přinesl závěry, že z GM plodin má obavy jen 20 procent Evropanů (v roce 2004 to bylo 24 procent). Studie financovaná Evropskou komisí zveřejněná letos v říjnu zjistila, že spotřebitelé v deseti členských státech unie, kde se mohou prodávat, běžně kupuje produkty, na jejichž etiketě je uvedeno, že pocházejí GM plodin. Obavy britských spotřebitelů GM plodin se podle letošního průzkumu meziročně snížily až o 20 procent.
Zemědělci jsou pro
Letos se Bt kukuřice pěstovala v celkem sedmi členských zemích unie. Kromě již zmíněného Španělska, Rumunska a České republiky to bylo také Portugalsko, Německo, Polsko a Slovensko. Podle Mollové národní průzkumy potvrzují, že v italské Lombardii je 67 procent farmářů ochotných GM kukuřici pěstovat. Britští zemědělci zase považují GM plodiny za inovaci, která by přispěla k ziskovosti jejich farem.
Strach, laxnost, neochotu nalézt řešení, odsouvání problému na neurčito i dlouhou a náročnou administraci vyčítá Evropské unii prezident Agrární komory ČR Jan Veleba. „Jde o politiku, nikoli o vědu,“ charakterizoval přístup Bruselu a členských zemí ke GM plodinám. Na druhé straně, jak připomněl, bude na světě v roce 2050 devět miliard lidí, které bude muset zemědělství uživit. Zemědělská půda a další zdroje nejsou neomezené. Je nutná intenzifikace zemědělství, které mohou GM plodiny pomoci.
Jak připomněl, do států unie míří GM plodiny v surovinách, v krmivech a také v produktech ze zvířat, které byly těmito plodinami krmeny. Dostávají se i do zemí, které pěstování a používání těchto plodin zakazují. Na druhou stranu přísná ochrana výrazně zvyšuje náklady zemědělců. Vztahem ke GM plodinám podle něj Evropské unii „ujíždí vlak“. Je třeba změnit přístup a politiku EU v této oblasti. „Je nutné komunikovat s politiky, s veřejností i s odpůrci, požaduje Veleba. V ČR, jak připomněl, se Bt kukuřice pěstuje od roku 2005. Letos již GM osivo zaselo u nás 171 pěstitelů. Bt kukuřice se u nás používá ke krmení i do bioplynových stanic. GM plodiny dávají možnosti minimalizovat změny klimatu, a to vývojem odrůd „na míru“ pro období, kdy bude k dispozici stále méně vláhy. „Konzervativní politika Bruselu začíná velmi omezovat evropské zemědělství a oblast GM organismů je toho učebnicovým příkladem,“ prohlásil prezident komory.
Zkušenosti z praxe
Pro akciovou společnost Rostěnice je Bt kukuřice alternativou k cukrovce, kterou již kvůli reformě cukerního režimu nemůže pěstovat. Předseda představenstva společnosti Vítězslav Navrátil nadhodil tři základní otázky, a to: proč GM kukuřici společnost pěstuje, proč jí pěstuje jen 40 procent a jaký výhled předpokládá. Jak názorně ukázal, mezi náklady na pěstování standardní (konvenční) kukuřice a Bt kukuřice není v podstatě rozdíl. Zvýšenou cenu za dražší osivo kompenzuje úspora postřiků insekticidem proti zavíječi. Z pěstování GM kukuřice ale plynou i jiné výhody. Je to zejména stoprocentní zdravotní stav. Díky tomu je možné ponechat porost na poli do pozdějšího období sklizně. To přinese úsporu na sušení semen až 60 korun na jednu tunu. Kromě toho se šetří i životní prostředí. Dobrý zdravotní stav také přináší zvýšení výnosu, a to zhruba o deset procent, což představuje přínos asi 2500 korun na hektar. Není třeba aplikovat tolik chemických přípravků, což uspoří asi 3000 korun na hektar. Kromě toho sklizená kukuřice neobsahuje mykotoxiny a je proto zdravotně nezávadným krmivem. „Jediným důvodem, proč nepěstujeme jen GM kukuřici, je skutečnost, že jsme doposud nedokázali překonat bariéru řady odběratelů, odpověděl na svoji druhou otázku Navrátil. Problémy, jak vysvětlil, má třeba s Rakouskem, které odmítá GM kukuřici i na výrobu cukru potřebného jako surovina při produkci kyseliny citronové. Na druhou stranu však Rakušanům podle něj nevadí, že ve stejné výrobě používají enzymy připravené z geneticky modifikovaných mikroorganismů. Podle Navrátila je přístup EU ke GM plodinám dán politickým rozhodnutím.
Do budoucna Navrátil předpokládá, že příslušné orgány unie budou ve schvalování GM plodin pružnější. Poukázal na to, že v USA se dnes již běžně používají GM kukuřice odolné proti škůdcům zavíječi a bázlivci i vůči herbicidu glyfosátu. Před dokončením jsou podle něj GM plodiny snášející sucho a také odrůdy, které dokonaleji využívají dusík z půdy. „Předpokládám, že EU přestane být zkostnatělou institucí a politici se budou chovat racionálně. V tom případě budeme v našem podniku naplno využívat biotechnologie,“ uzavřel Navrátil.
Postižení krmiváři
Asynchronní schvalování GM plodin v unii a ve světě pociťují zejména výrobci evropští krmiv. Po zákazu používání masokostních mouček, a to i monogastrům se nepostradatelným zdrojem bílkovin staly zejména sójové šroty. Cena krmiva podle Jiřího Zedníka, ředitele Českomoravského sdružení organizací ZZN, představuje dvě třetiny nákladů živočišné výroby. Přitom cenu krmiva o asi osm procent zdražuje nulová tolerance příměsí GM plodin neschválených v unii. Jak uvedl, zbytky těchto příměsí jsou při dopravě nevyhnutelné. Například lodní náklad činí 20 až 40 tisíc tun sójových šrotů. To představuje dodávky tisíců farmářů, které jdou do různých výkupních organizací, od nichž sójové boby putují do podniků tukového průmyslu. Úplné odstranění možných příměsí je podle Zedníka prakticky neproveditelné a dovozcům do unie hrozí nebezpečí, že jejich zboží bude v některém z evropských přístavů odmítnuto. Proti tomu se přepravci pojišťují, což dále jejich zboží zdražuje. Nakonec to zaplatí zemědělec. „Pokud je něco rizikové, pak to zakažme, pokud není, pak to povolme,“ prohlásil Zedník s tím, že krmiváři by byli vděčni i jen za malý pokrok ve změně stanoviska Bruselu.
Středověk trvá
Podle Jaroslava Drobníka z přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se musíme s mířit s tím, že politici se budou rozhodovat podle voličů a ne podle vědců. Jak konstatoval, zhruba polovina obyvatel unie je přesvědčena, že po snědení GM plodiny se změní jejich dědičnost. Asi 40 procent věří, že obyčejné rajče na rozdíl od geneticky modifikovaného nemá geny. V tomto přístupu vynikají zejména Rakušané, kteří na druhé straně zakladatele genetiky brněnského pátera Mendela považují za svého krajana.
Do budoucna může podle Jiřího Rupricha ze Státního zdravotního ústavu brzdit schvalování GM organismů hodnocení zdravotních rizik. Právě GM plodiny, jak uvedl, se zasloužily o to, že při hodnocení rizika se berou v úvahu i aspekty sociální. Upozornil, že v Evropském parlamentu probíhá diskuse o možnosti stanovit regiony, kde bude možné GM plodiny pěstovat a kde ne. Kvůli tlaku Rakouska i Maďarska se můžeme ocitnout v regionu, v němž GM plodiny nebudou povoleny, varoval. Mollová doplnila, že EFSA zaktualizovala hodnocení rizik GM organismů a je pravděpodobné, že se o něm bude rozhodovat v průběhu českého předsednictví.
Podle Zdeňka Opatrného z Karlovy univerzity chybí rozumně vedená kampaň, která by se obracela nejen na spotřebitele obecně, ale hlavně na mladou generaci.
O bariérách a argumentech, na které GM organismy narážejí, ví své bývalý poslanec Jaroslav Pešán z doby, kdy se podílel na tvorbě s nimi spojeného zákona. „Středověk neskončil, středověk trvá,“ poznamenal s tím, že dříve se lidé strašili čarodějnicemi, dnes se bojí genetických modifikací. ČR by během svého předsednictví mohla i v této oblasti pomoci. Sama si totiž prošla obdobím, kdy genetika byla označována za buržoazní pavědu. Na pozitivní působení po sobě jdoucích předsednictví ČR, Švédska a Španělska na změnu vztahu unie ke geneticky modifikovaným organismům spoléhá i Mollová. Podle Marie Křískové z českého ministerstva zemědělství však GMO nepatří mezi témata našeho předsednictví. Brzdou podle ní není ani Evropská komise, ale rada ministrů členských zemí a jiných orgánů, kde se jen velmi těžko právě kvůli rozdílným názorům členských zemí hledá kompromis. Hlavním úkolem ČR bude podle ní „zklidnit emoce, které právě v průběhu francouzského předsednictví vyvřely napovrch.“ Zdůraznila nutnost komunikace a informování spotřebitelů i možných uživatelů. Podle Zuzany Doubkové z ministerstva životního prostředí se letos otevřelo téma socioekonomických aspektů používání GM plodin, jejichž použití však legislativa zatím neumožňuje. Je třeba také dosáhnout toho, aby členský stát nemohl na svém území zakázat pěstování či uvádění do oběhu GM plodiny povolené na úrovni unie.
Mollová připomněla, že již deset let čeká unie na prahovou hodnotu obsahu GM odrůd u osiv. Čeká se, že komise přijde s návrhem. Zatím si tuto hodnotu stanovují členské státy samy. Osivářské firmy se tedy musí přizpůsobit podle toho, do jakého státu svou produkci dodávají. Například v Itálii může osivo konvenční odrůdy obsahovat maximálně 0,49 procenta příměsi GM plodiny, v Rumunsku je to 0,9 procenta. Problémem je podle ní také koexistence konvečních a GM plodin (eventuálně i bioplodin). Její základní obrysy sice udává společná legislativa unie, ale přesná pravidla si stanovují členské státy samy. Podle Křískové je ale otázkou, do jaké míry stojíme o to, aby se tato otázka otevřela. Naše pravidla, jak upozornila, odpovídají velikosti farem v ČR. Mohlo by se stát, že celounijní podmínky by situaci našich pěstitelů výrazně ztížily. Některé státy vidí právě pravidla koexistence jako prostředek jak znemožnit pěstování GM plodin na svém území.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *