V Brně začal 7. středoevropský kongres veterinárních lékařů

V Kongresovém centru Veletrhů Brno dnes začal dvoudenní, v pořadí již 7. středoevropský kongres veterinárních lékařů. Jeho hlavním tématem je mikrobiální rezistence jakožto výzva pro všechny. Názvu odpovídá i složení řečníků, zastupující všechny profesní skupiny, které různými formami ovlivňují zdraví zvířat a potažmo lidí.

V úvodu kongresu zazněla vystoupení, která na antibiotickou politiku nahlíží optikou Ministerstva zemědělství ČR, české i slovenské Státní veterinární správy, České lékařské komory, Komory veterinárních lékařů, a také se na ni dívá z pohledu chovatelů, potravinářů i humánní oblasti. Náměstek ministra zemědělství Jiří Šír dnes potvrdil, že antimikrobiální rezistenci (AMR) vnímá jeho resort jako zásadní problém a chce se mu věnovat zejména v rámci pracovní skupiny, která na ministerstva zemědělství byla zřízena a na AMR se zaměřuje. Zdůraznil také mezinárodní rozměr dané problematiky, a to jak v rámci Evropské unie, tak v celosvětovém měřítku.

Ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád dnes mluvil o tom, že cílem Státní veterinární správy je řešit problematiku AMR komplexně a odborně, což také znamená mít jednotný způsob sběru dat a provádění diagnostiky, aby se zjištěné poznatky promítly i v klinické praxi. Připomněl, že v letech 2012 a 2013 provedla Státní veterinární správa mimořádné kontrolní akce na sledování frekvence používání antibiotik v chovech drůbeže a prasat, a podrobně také hovořil o prvních výsledcích Národního programu sledování rezistence k antimikrobikům u veterinárně významných patogenů. Tento program byl spuštěn k 1. březnu minulého roku.  Je dobrovolný a jeho hlavním cílem je motivovat veterináře a chovatele k laboratornímu testování citlivosti na antibiotika. „Za devět měsíců nelze dělat obecně platné závěry, ale dá se říci, že pilotní program splnil očekávání a je užitečným nástrojem pro rozhodování soukromých veterinárních lékařů i chovatelů o používání antimikrobik v každodenní klinické praxi,“ uvedl Zbyněk Semerád. V rámci pilotního programu se podařilo detekovat patogeny u drůbeže (597), prasat (305) a skotu (223, skot – mastitidy 540). Program se ukázal jako dobře připravený a bude pokračovat i v letošním roce. Na úhradu nákladů s ním spojených bylo vyčleněno 1,5 milionu korun.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *