V Krásné Hoře věří bioplynu

Nová bioplynová stanice v Zemědělském družstvu Krásná Hora na Příbramsku, jejíž výstavba začala loni v říjnu, by měla zahájit ostrý provoz koncem srpna. Podnik jako jeden z prvních žadatelů získal na tento projekt v minulém roce dotaci z Programu rozvoje venkova a podle ministra zemědělství Petra Gandaloviče, který počátkem srpna Krásnou Horu navštívil, je nová bioplynová stanice příkladem toho, že Česká republika umí čerpat evropské peníze a že je dává na smysluplné projekty.

ZD Krásná Hora patří k největším zemědělským podnikům ve Středočeském kraji. Hospodaří na 5150 hektarech zemědělské půdy, zabývá se především živočišnou výrobou a na farmách v Krásné Hoře a Petrovicích chová přes 1300 dojnic.
Jak pro náš týdeník řekl předseda družstva Jiří Zelenka. Náklady na vybudování stanice dosáhly 55 milionů korun, z toho zhruba 40 procent pokryl příspěvek Evropské unie a státu.
Zdejší bioplynová stanice má výkon 500 kilowatt. Denně zpracuje až 35 metrů krychlových kejdy, kterou vyprodukuje zdejší farma a „biopalivem“ je kromě kejdy také kukuřičná siláž a travní senáž. Družstvo kvůli tomu rozšířilo plochu s kukuřicí o 150 hektarů. „Přestali jsme pěstovat brambory, protože potřebujeme plochu na kukuřici. Máme tu navíc dost kamenitou půdu, která se pro pěstování brambor nehodí,“ dodal Zelenka.
Bioplynová stanice vyprodukuje nejen elektrickou energii, kterou podnik prodá do sítě za státem garantovanou cenu, ale vzniklým teplem bude družstvo v zimě vytápět svůj areál a v létě ho použije k sušení obilí. Pevný odpad, který v bioplynové stanici vznikne, pak využije jako hnojivo a uvažuje se i o jeho prodeji v maloobchodní síti. Technicky je podle Zelenky možné v budoucnu stanici rozšířit a zdvojnásobit její výkon

Silný partner
Generálním dodavatelem investičního celku byla akciová společnost Farmtec. „Vsadili jsme na spolehlivou silnou firmu a nechtěli jsme se vázat na různé s.r.o, které dnes vznikají jako houby po dešti. Šlo nám o to, aby byl jeden dodavatel s jasnou odpovědností,“ komentoval rozhodnutí družstva jeho předseda. Podle ministra zemědělství je bioplynová stanice řešením pro zemědělský podnik, který nejen má velkou produkci živočišného odpadu, ale má i plochu k tomu, aby mohl pěstovat plodiny, které ve stanici spotřebuje. „Jsem rád, že zde jsou firmy, které dokáží vybudovat tato zařízení na té nejvyšší a nejefektivnější úrovni, jak je to jen možné,“ řekl Gandalovič a připomněl, že Česká republika byla jednou z prvních, která spustila evropský program rozvoje venkova.
Podle generálního ředitele a předsedy představenstva společnosti Farmtec Václava Škeříka
byl tento typ bioplynové stanice například v Rakousku vyhodnocen již několikátý rok po sobě jako nejlépe fungující. Významným parametrem návratnosti je totiž také počet provozních hodin zařízení a tato stanice v průběhu roku nefungovala pouhých 54 hodin, což je čas, který zabere nezbytná údržba.
O ekonomické návratnosti rozhoduje řada faktorů. Hraje zde roli investiční náklad, výše dotace a samozřejmě i výše garantované ceny za dodávky elektřiny. V případě této stanice se počítá s návratností zhruba 6,5 roku.

Zápach jen zpočátku

Jedním z běžných problémů, s nímž se setkávají podniky, které se rozhodnou budovat bioplynové stanice, je obava obyvatel ze zápachu. V případě Krásné Hory však jde o čistě zemědělskou bioplynovou stanici, která nezpracovává kafilerní odpady, jež bývají především zdrojem zápachu, a v běžném provozu tedy nepáchne. Přesto i tady k určitému zápachu dojde, avšak pouze při rozjezdu samotného procesu po dobu několika dnů, kdy se začne tvořit plyn a kdy směs ještě neobsahuje dostatečné množství metanu, aby byla hořlavá. Tehdy se spolu s metanem uvolňuje sirovodík, který páchne. Když vzroste koncentrace metanu nad 25 procent, lze jej již spolu se sirovodíkem spalovat a při koncentraci kolem 45 procent je již možné sirovodík s metanem spalovat v kogenerační jednotce. Nastartování procesu v bioplynové stanici je relativně složitá procedura, neboť teplotu fermentoru lze zvyšovat maximálně o jeden stupeň denně, aby se metanogenní bakterie mohly dostatečně rozvinout a přeměňovat organickou hmotu v bioplyn.
Bioplynových stanic, které likvidují odpady ze zemědělské výroby, u nás v poslední době přibývá. V současné době je jich podle informací MZe v republice v provozu 13 a dalších 20 stanic se staví nebo se jejich stavba připravuje. Podle ministra zemědělství ale počet žádostí o dotace na tato zařízení výrazně převyšuje nabídku.
Bioplynové stanice provozují zemědělské podniky například na Benešovsku, Pelhřimovsku, Nymbursku, Blanensku, Novojičínsku, Znojemsku a Přerovsku. Jejich elektrické výkony se pohybují od 42 do téměř 1430 kilowatt.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *