Větší důraz na zemědělství

Posílit roli zemědělství ve venkovském prostoru v letech 2007 až 2013 chtějí poslanci Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu. Podporu navíc nechtějí směřovat jen na malé subjekty a mikropodniky, ale rozšířit i na střední firmy. Stanovisko poslanců vítají prostřednictvím tiskového mluvčího Ute Papenfusse evropské zemědělské organizace COPA a COGECA.

Návrh nařízení rady o podpoře rozvoje venkova z prostředků Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, který Evropská komise předložila v loňském červenci, schválili europoslanci z Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova s četnými výhradami. Zároveň si vymínili na radě, aby s nimi konzultovala všechny změny, které by chtěla v návrhu dokumentu upraveném podle jejich připomínek udělat. Poslanci ve svém stanovisku zdůraznili, že klíčovým požadavkem evropského zemědělského modelu je multifunkčnost a s ní spojené odpovídající činnosti vedoucí k životního prostředí. K tomu je však podle nich „nezbytně nutné, zachovat výrobní funkce ve všech regionech Evropy, v nichž má mít obhospodařování půdy z hlediska hospodářského, environmentálního a společenského v budoucnosti rozhodující význam.“ V textu návrhu také zdůrazňují společnou zemědělskou politiku a její cíle s tím, že rozvoj venkova je podle nich pouze doprovodným prvkem. Kromě restruktralizace je pro poslance také pro rozvoj konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví nutné podporovat i profesní kvalifikaci. Mírou úspěchu subjektů je samozřejmě také to, jak se jim podaří umístit svou produkci na trhu.
Dvě možnosti pro mladé
V podpoře mladých farmářů poslanci doplnili k jednorázové prémii i možnost podpory úroků, která by byla zmíněné jednorázové částce co do objemu vyplacených peněz rovnocenná. Opírají se přitom o skutečnost, že členské státy vytvořily pro mladé začínající zemědělce různé systémy podpory, které se již osvědčily. Proto by i v budoucnu měly mít volnější prostor pro využití různých variant.
Podporu i pro větší
Podle původního návrhu komise by se podpora na zpracování a prodej primární zemědělské a lesnické produkce měla zaměřit jen na malé podniky a mikropodniky, poslanci ji chtějí orientovat v případě zemědělství i na subjekty malé a střední. Podle nich by opatření mělo mít co největší a trvalou účinnost. Domnívají se, že omezení jen na malé podniky není dobré i z hlediska pravidel volné soutěže.
Pro Naturu jiné zdroje
Financování soustavy Natura 2000 klade podle poslanců vysoké požadavky na zdroje. Domnívají se, že kromě fondu pro rozvoj venkova musí přispět i strukturální fondy a také další platformy financování, například program Life. Financování pouze z rozvoje venkova není možné vzhledem k množství peněž, které má celkem k dispozici, a také s ohledem na jeho priority. Dalšími zdroji financování soustavy Natura 2000 by podle poslanců měly být také národní rozpočty.
Nezemědělské činnosti jsou navíc
Poslanci souhlasí s tím, že na venkově je třeba podporovat rozvoj nezemědělských činností. Opatření, která k rozvoji těchto aktivit na venkově směřují, by však podle poslanců měla být „navíc“ tedy vedle existujících podpor. Rozvoj venkova by měl podle nich doprovázet společnou zemědělskou politiku a nebýt náhradou její a dalších podpor, které již na venkov směřují.
Peníze z modulace do zemědělství
Finanční částky vytvořené modulací podpor (postupným snižováním přímých plateb pro zemědělské subjekty s ročním objemem dotací nad pět tisíc eur) by se podle poslanců měly používat v zemědělství a v lesnictví. Důvodem je to, že pocházejí z úspor výdajů z prvního pilíře společné zemědělské politiky, a měly by se tedy také v jeho rámci dále použít.
Dotace pro lesní družstva
Poslanci prosazují i dotace na zakládání sdružení majitelů lesů. Jak uvádějí, využívání rezerv, které jsou v evropských lesích, je důležité pro zajištění suroviny pro dřevozpracující průmysl. Konkurenceschopnost evropského lesního hospodářství i navazujícího zpracovatelského průmyslu je podle nich ohrožena. Obávají se, že dřevozpracující průmysl, který v evropském venkovském prostoru vytváří potřebná pracovní místa, by se mohl přesunout mimo Evropskou unii.
Zároveň poslanci požadují, aby se podpory na zvýšení přidané hodnoty lesnické výroby, tedy na investice, které zlepší celkovou výkonnost subjektu, investice do zpracování a tržního uplatnění výrobku a investice, které umožní dodržet legislativu unie, v případě lesnické výroby neomezovaly jen na v návrhu uvedené mikropodniky, ale rozšířily i na malé podniky a sdružení mikropodniků a malých podniků. Tuto podporu by tedy podle poslanců měly využívat i družstva vlastníků malých lesů. Zároveň také navrhují vypustit podmínku, aby zmíněné investice vycházely z lesních hospodářských plánů. Připomínají, že průměrná rozloha soukromého lesa činí v unii 13 ha a že ve většině členských zemí neexistuje zákonná povinnost mít lesní hospodářský plán, pokud les nepřikročí určitou rozlohu. Požadavek, aby se investiční projekty opíraly o lesní hospodářské plány, by tedy občany těchto států znevýhodňoval. Navíc by bylo nepřiměřeně drahé a časově nereálné zpracovat tyto plány pro všechny majitele lesa během krátké doby.
Platby na lesnicko—ekologická opatření by se majitelům lesů nebo jejich sdružením měly vyplácet v rámci projektů a měly by sloužit nejen na kompenzaci nákladů, ale také ztrát příjmů plynoucích z omezení soustavou Natura 2000. Komise požaduje, aby se tyto platby počítaly z reálných nákladů. Poslanci však upozorňují, že existují obecně platné obvyklé kalkulace ocenění týkající se opatření popřípadě omezení užívání, a není tedy možné, aby je nařízení obcházelo.
Podpora zalesňování
Návrh komise počítá s podporou zalesňování vhodných oblastí z důvodu ochrany životního prostředí, jako je ochrana před erozí a také zmírnění klimatických změn. Podle poslanců je však třeba zalesňování z důvodu zmírnění klimatických změn vypustit. Takto se totiž dá podle nich odůvodnit zalesňování jakékoliv plochy.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *