Více příležitostí k investicím

Rozhovor s Richardem Wanstallem, farmářem z Aldingtonu, oblast Romney na jih od Londýna

Spolu s farmáři z hrabství Kent jste se podíval do tří zemědělských podniků ve středních Čechách (pozn. red.: Dvůr Kostomlaty s. r. o., Pěstitel a. s. Stratov, Němcova farma Radonice). Byl to váš první kontakt s českým zemědělstvím, co ve vás zanechal?
Musím ocenit úsilí, které tito zemědělci vynaložili, aby se zbavili dědictví minulosti a vydali se novým směrem. Na první pohled, protože do hloubky jsme samozřejmě podniky během krátké návštěvy nemohli poznat, jsme viděli hodně investic. Teď, kdy se vaše země stala součástí Evropské unie, bude příležitostí k investicím určitě mnohem víc. Uvědomil jsem si tady, že my máme život jednodušší. Problémy, které museli zdejší zemědělci překonávat, byly obrovské. Podle toho, co jsme slyšeli, jsou vstupy do výroby u nás a v České republice cenově srovnatelné. A dá se to říci i o pracovních nákladech. Farmy v Anglii zaměstnávají méně lidí než některé podniky tady, ale zase platíme na mzdách více.
Jak je tedy velká vaše farma a kolik má pracovníků?
Spolu s bratrem a synem hospodaříme na výměře přes dva tisíce hektarů zemědělské půdy. Na rostlinnou výrobu jsou celoročně tři lidé, při sklizni jim vypomáhá šest brigádníků. Celkem trvale zaměstnáváme 35 pracovníků, některé na zkrácený úvazek. Máme totiž také chov nosnic ve volném výběhu, stádo ovcí a hodně dalších, nezemědělských činností.
Žijete v úrodné oblasti, porovnejte své výsledky s výnosy, které dosahují zemědělci v produkčním kraji u nás.
Pěstujeme ozimou pšenici, někdy ji zařazujeme i dvakrát po sobě, a výnosy bývají v průměru devět tun z hektaru. V lepších letech deset tun. Řepky sklízíme průměrně 4,5 tuny z hektaru. Porosty, které jsme si tu prohlédli, vypadají poměrně dobře, pokud vezmeme v potaz zdejší klimatické a ekonomické podmínky. Nedokážu posoudit, jak by šlo výnosy u vás zvýšit, ale slyšeli jsme, že dávky hnojiv jsou nižší. Zajímavé je pro nás také pěstování ozimého ovsa, na který máme kontrakt s výrobcem vloček.
Kolik půdy vlastníte a za jakých podmínek si pozemky pronajímáte?
Asi čtvrtina půdy je vlastní. Některé pozemky má naše rodina pronajaté už po tři generace. Smlouvy jsou dlouhodobé, minimálně s roční výpovědí ke konci pěstebního roku. Některé smlouvy jsou desetileté. V pronájmech je určitý rozdíl. Pokud majitel pozemků o ně projevuje zájem a domlouvá se s farmářem, co na nich pěstovat, platí nižší daň. Kdo nespolupracuje a tedy se nezasloužil o příjem, platí daň z pozemků asi o deset procent vyšší.
Jak velký je chov nosnic? Jsou spotřebitelé ochotni připlatit si za vejce z vaší farmy?
Máme dvacet tisíc nosnic ve volném výběhu. Zatížení nesmí být vyšší než tisíc slepic na hektar, jinak bychom nesplnili podmínky tohoto způsobu chovu. Kuřice přicházejí na farmu ve stáří 16 týdnů, od 20. týdne začnou snášet. Po roční snášce je vyřazujeme. Veškerou produkci vajec prodáváme sami přímo do hotelů, restaurací a do obchodů. Na tucet vajec máme příplatek 18 pencí.
Říkal jste, že máte také ovce. Jak velké je stádo a mohl byste ho rozšířit, nebo vás limitují prémiová práva?
Máme 450 bahnic a na všechny také prémiová práva. Počet ovcí je omezený zatravněnou půdou. Kdybychom získali další a měli se rozhodnout, zda nechat pastviny, nebo je rozorat a pěstovat třeba obilí, určitě bychom zvolili druhou možnost. Jinak máme pronajatých také 300 hektarů lesa, kde se staráme o zvěř. V sezóně pak lovíme bažanty, koroptve a divoké králíky. Do londýnských obchodů v té době dodáme kolem dvou set nebo tří set bažantů.
Kterým nezemědělským aktivitám se věnujete?
Nakupujeme například zboží od ostatních farmářů a dodáváme do měst. Restaurace zásobujeme řepkovým olejem, který jako použitý nazpátek vykupujeme a zpracováváme na biopalivo. Na něj pak jezdí všechny naše stroje. Chtěli bychom olej také sami lisovat, zatím čekáme, zda agrární lobby přesvědčí vládu, aby nám poskytla daňové úlevy na biopaliva. Britská vláda se snaží přimět farmáře, aby se snažili zajišťovat si i jiné příjmy než ze zemědělství. Čtvrtým rokem probíhá národní program k diverzifikaci činností, na který je k dispozici hodně peněz, přesto se rozjíždí velmi pomalu. Podmínkou je vypracovat projekt. Naše farma nyní v červnu podala projekt a do dvou týdnů máme dostat peníze, které pokryjí polovinu nákladů na vybudování provozu, kde budeme připravovat hotová mražená jídla pro supermarkety. Suroviny do nich budeme nakupovat od farmářů z okolí.
Co říkáte změnám ve společné zemědělské politice, souhlasíte s odpojováním plateb od produkce?
Nemám s tím žádné problémy. Hospodaření mě baví, je to moje živobytí. Nemá cenu sedět a brečet. Proti změnám neprotestuji, ale snažím se přizpůsobit.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *