Vicenová: Reforma společné zemědělské politiky EU je nezbytná

Reforma společné zemědělské politiky Evropské unie a výhled českého zemědělství v nejbližších letech byla dvě hlavní témata, kterým věnovala své vystoupení na semináři Hodnocení a perspektivy českého zemědělství v pražském Národním muzeu ministryně zemědělství ČR Milena Vicenová.

Ministryně uvedla, že od příštího roku nás čeká důležité sedmileté období, kdy budeme využívat nový Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD), z něhož může Česká republika čerpat celkem 14 miliard korun ročně. „Dostali jsme přibližně o deset procent víc, než jsme předpokládali a jsem ráda, že se mi na jednání vlády o rozpočtu podařilo zajistit plné kofinancování tohoto fondu na rok 2007. Jedna koruna využitá z tohoto fondu umí generovat až čtyři koruny na venkově přímo příjemcům. Udělejme tady všechno proto, abychom všichni společně tyhle prostředky dobře využili k prospěchu celé republiky,“ řekla.

Zjednodušit administrativu

Programový dokument k EAFRDu je podle ní v této chvíli „pilován“ a jednotlivá opatření se ještě mírně upřesňují a zjednodušují. Spolu s tím se dopracovávají také záležitosti kolem tzv. jednoduchého malého projektu, který by měl u menších investic výrazně zjednodušit čerpání finančních prostředků. „Jsem přesvědčená, že právě složitost podmínek byla někdy pro zemědělce tou největší bariérou při využívání prostředků, proto bych byla ráda, kdyby se zjednodušila jak pravidla pro administrativu, tak pravidla pro vypracování.
zvláště malých projektů, například do jednoho milionu korun ale i do pěti milionů korun,“ uvedla.
Ministryně v této souvislosti upozornila na chystanou informační kampaň, jejímž prostřednictvím bude od prvních měsíců příštího roku nový evropský program rozvoje venkova detailně představován po celém území naší republiky formou přednášek, seminářů, ale i článků v odborném tisku, zpřístupněním metodik, výkladů a publikací. „Jsem přesvědčená, že v té velké informační kampani budeme moci o těchto programech dostatečně informovat,“ řekla Vicenová s tím, že program, který nebude vyhlášen dříve, než po dubnu 2007.bude zároveň nástupcem stávajících podpor jako jsou operační program, Horizontální plán rozvoje venkova a Leader. Současně vyjádřila přesvědčení, že v čerpání peněz budeme tak úspěšní jako doposud. Podle informací MZe má totiž resort u nenárokových financí, na rozdíl od okolních států a nakonec i na rozdíl od jiných resortů v ČR, dlouhodobý převis kvalitních projektů nad možnostmi finančních prostředků. Je tomu tak již od fungování programu Sapard, přes který prošlo na 1692 projektů ohodnocených 4,4 miliardy korun. Operační program schválil doposud ve svých 12 kolech 988 projektů za 7,23 miliardy korun v přiznaných rozhodnutích, a program Lëader realizoval projekty za zhruba 70 milionů korun.
V rámci jednotlivých os programu nepočítá ministryně podle vlastních slov s přesuny finančních prostředků. Osa 1, která je vlastně pokračováním operačního programu, je zaměřena na klasické investiční projekty a je jí věnováno 22 procent všech financí. Osa 2 je pokračování horizontálního plánu rozvoje venkova a představuje celých 55,2 procenta finančních prostředků. Třetí osa je zaměřena na kvalitu života na venkově a nacházení nových pracovních příležitostí pro zemědělce a ve čtvrté osa je program Leader.
„Kladu veliký důraz na využití prostředků pro rozvoj venkova, protože se cítím nejen jako ministryně zemědělců, ale také jako ministryně zpracovatelů, kteří dovedou kvalitní zemědělské produkty přetvořit v lahodné potraviny, a také jako ministryně, která hájí zájmy těch, kdo žijí ve venkovském prostoru,“ prohlásila Vicenová
O podobě toho, jak by měly náš venkov i naše zemědělství vypadat, by se podle ní mělo neustále diskutovat se všemi, koho se to týká. „Názorů je hodně a každý máme jiné zkušenosti, všichni se ale chceme domluvit a chceme spolupracovat.,“ řekla.

Umět se domluvit

V pohledu na vývoj Společné zemědělské politiky EU se podle Vicenové momentálně nacházíme v čase zahájení diskuzí nad nezbytnou reformou zemědělské politiky jako celku. Naší vzájemnou snahou a potřebou musí být v této souvislosti obhájení prodiskutovaných a stanovených národních priorit a pozic v celém agrárním spektru. Také proto je důležité sjednocení názorů všech podnikatelských i zájmových skupin. „Musíme se umět domluvit, a to i v rámci Evropy, ale také musíme vnímat, co Evropa říká nám a Evropa říká, že reforma společné zemědělské politiky je důležitá a nevyhnutelná,“ soudí Vicenová.
Ministryně zmínila vývoj společné zemědělské politiky unie a konstatovala, že výsledky poslední etapy její reformy, tedy reformy trhu s cukrem nebyly pro Českou republiku právě jednoduché. „Proto, když se nyní připravuje další stupeň reformy – reforma vína, chceme hrát důrazně aktivní roli a chceme dát jasně najevo co si přejeme, jaké je naše vinařstvím, naše podmínky a jak si my tu reformu představujeme,“ dodala. „O tom jsem se snažila jak se svými spolupracovníky, tak i s odborníky pracovníky Mendlovy university v Brně a s vinaři z jižní Moravy přesvědčit přímo paní komisařku Mariann Fischer Boelovou, a myslím, že se to podařilo. My nestojíme o vyklučování vinic, nestojíme o platby na destilaci vína, ale přejeme si, aby bylo dostatek prostředků na restrukturalizaci vína a na marketing, který je zatím opomíjený. To je názorný příklad, jak by jsme měli prosazovat svoje požadavky. Neznamená to ale, že se nám je opravdu vždy podaří prosadit, jde však o to, říci je jasně a otevřeně a věřím, že stejně s námi bude jednat i paní komisařka,“ doplnila ministryně, která se v této souvislosti ještě vrátila k nedávnému rozhodnutí společnosti Eastern Sugar uzavřít na Moravě svoje cukrovary. „Kausa Eastern Sugar nás zasáhla opravdu citlivě, sama pocházím z oblasti Hané a dobře vím, co vždycky řepa pro Hanou znamenala. Komisařku jsem informovala, o tom, že rozumíme reformě cukru, ale nerozumíme tomu, proč postihla právě naše nejúrodnější oblasti. Cukrovary, které končí, rozhodně nejsou ty, které jsou v úpadku nebo v ekonomických potížích,“ konstatovala.

Platby v maximální výši

Vicenová vyjádřila také uspokojení nad tím, že se podařilo najít peníze na plné dorovnání přímých plateb pro letošní rok a že rozpočtová kapitola resortu, která v roce 2006 zahrnovala 39 miliard korun, se v návrhu rozpočtu na rok 2007 zvýšila na 42 miliard korun. Letos tedy budou přímé platby vyplaceny prakticky v maximální možné výši 65 procent. „Pokud jde o prostředky na příští rok, mám zatím jasný příslib premiéra Topolánka a jasnou představu o tom, jak to řešit,“ Po schválení návrhů na zvýšení prostředků v zemědělském a rozpočtovém výboru je podle vlastních slov přesvědčena, že plné dorovnání přímých plateb v roce 2007 je na dobré cestě „Měly by to být peníze, se kterými mohou zemědělci předem počítat,“ dodala. Celkově jde na národní doplňkové platby částka asi 7,4 miliardy korun.
Zároveň však ministryně připustila, že částka na národní dotační tituly bude pro příští rok poněkud nižší. Tato forma podpory je určena skupinám komodit, které Česká republika považovala za více ohrožené, prioritní, či jinak specifické a proto u nich obhájila možnost dorovnat podporu až na sto procent unijní výše. Vzhledem k tomu, že 1. května. 2007 končí tříleté „ochranné“ období u existujících státních podpor pro nové členské státy a nastává období standardního režimu, probíhá úprava podpor tak, aby byly v souladu s pravidly ES, zejména pak s pokyny Společenství pro státní podporu v odvětví zemědělství v letech 2007 až 2013.
V roce 2006 bylo na pokrytí čtrnácti jednotlivých programů připraveno 1,7 miliardy korun. celkový limit pro rok 2007 je nižší, a to 1,29 miliardy korun. Krácen je program č. 3. Podpora ozdravení polních a speciálních plodin a program č. 8. Nákazový fond.
Co do spektra se rozšiřuje o Dotační program č. 1.I. Podpora vybudování kapkové závlahy o podporu kapkové závlahy v ovocných, révových, okrasných školkách a školkách chmele. Dotační program č. 3. Podpora ozdravování polních a speciálních plodin je rozšířen o nový podprogram 3.I. Podpora prevence šíření chorob přadného lnu přenosných osivem.

Nestandardní rok

Letošní zemědělský rok zhodnotila ministryně z pohledu vlivu počasí jako poněkud specifický. Zemědělci se letos nevyhnuli ani velké vodě, ani suchu. A právě především klimatické vlivy stály u poklesu rostlinné produkce o zhruba 7,5 procenta ve srovnání s rokem 2005. Živočišná produkce byla ovlivněna poklesem již tak nízkých cen výrobců a dosáhla asi o 13 procent nižší úrovně. Celková sklizeň obilovin je proti loňskému roku se sumou téměř 6.48 milionu tun nižší o 15,4 procenta než v předchozím roce. Co do objemu, tuzemská potřeba bude poryta, problém však je s kvalitou sladovnického ječmene, žita a potravinářské pšenice. Podobná situace je i v okolních zemích, a proto je předpoklad růstu cen kvalitních obilovin.
Za negativum označila Vicenová skutečnost, že vyvážíme více surovin, než hotových výrobků s vyšší přidanou hodnotou, nicméně vyzdvihla letošní očekávaný kladný hospodářský výsledek resortu.
„Pro další období vidím veliký význam v hledání nových aktivit zemědělců, i tam, kde doposud nebyli, a to nemám na mysli jen klasickou agroturistiku, nebo drobné podnikání na venkově,“ řekla ministryně s tím, že významnou roli by při tom mohly sehrát místní akční skupiny programu Leadr, které by měly pomoci rozvoji spolupráce na venkově. „Můžeme se také zamýšlet nad propojením aktivit zemědělců a starostů. Zde vidím velký význam osy dvě.“ Podle jejích slov jde především o naplňování společenské objednávky, například o aktivity, jako je odbahňování rybníků, péče o zeleň v intravilánu, vysekávání příkopů, péče o suché poldrery apod. „Tady ale záleží na tom, aby byla jasně nastavena pravidla hry, aby zemědělci měli jasnou objednávku a chodili si pro platby, nikoli pro subvence nebo podpory, ale pro jasné platby za poctivou práci ve jménu životního prostředí a venkova, Jsem přesvědčena, že místní zemědělci budou tyto služby vykonávat kvalitněji a spolehlivě, než najatá velká firma odjinud. Myslím, že taková činnost přispěje i ke kultivování obrazu zemědělců v očích běžné veřejnosti, která zemědělce někdy vidí jako člověka, který si možná příliš hlasitě říká o podpory, o finance a někdy tím vzbuzuje, nezaslouženě nepříznivou reakci okolí. Byla bych ráda, kdybychom mohli naše zemědělce vždycky prezentovat jako ty, kteří dělají vynikající produkty špičkové hodnoty a jsou to oni, kteří způsobují, že žijeme v malebném a krásném prostředí venkova,“ vysvětlila Vicenová.
Ministryně se také připomněla důležitost pozemkových úprav, které byly v uplynulých letech značně podceněny. Například v letošním roce byla jejich podpora ze strany státního rozpočtu prakticky nulová. Přitom jejich realizace je jednou ze základních podmínek vyjasnění držby a rozhýbání trhu s půdou. Podle informací MZe jsou v současné době komplexní pozemkové úpravy hotové jen na pouhých čtyřech procentech plochy republiky a na stejné ploše probíhají. Vicenová proto považuje za velmi pozitivní, že pro příští rok je ze státního rozpočtu účelově vyčleněno na pozemkové úpravy 700 milionů korun, i když peněz by bylo potřeba ještě více.
V závěru svého vystoupení ministryně zmínila naše blížící se předsednictví Evropské unie v roce 2009 a možnost ho využít v diskusi o reformách společné zemědělské politiky unie. „Připravme se, debatujme o tom, co všichni chceme, protože nás všechny společně čeká nesmírně důležitý úkol prosazovat naše priority nejenom teď, každý měsíc na radě ministrů EU a v pracovních skupinách, ale hlavně v prvním pololetí roku 2009. Máme nejvyšší šanci tam skutečně odvést kus práce. Bude to doba poloviny programovacího období, a tam se vždy věci lámou a debatuje se o dalším směru. Máme tedy ideální šanci, ale musíme se na tom společně domluvit,“ uzavřela Vicenová.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *