Visegradská čtyřka u nás

Vrcholní představitelé nevládních agrárních organizací zemí Visegrádské čtyřky (V-4) se minulý týden sešli ve Znojmě, aby projednali společné aktuální problémy. Během svého již 21. setkání řešili především otázky intervenčních nákupů, vlivu obchodních řetězců na ceny zemědělských komodit, opožďování přímých plateb či programy energetického využití plodin.

„Během schůzky jsme se vzájemně informovali o průběhu přímých plateb z EU a usilovali o nalezení společného řešení pro jednotlivé komodity na zemědělském trhu. Závažným problémem stále zůstává dořešení odbytové krize obilovin z loňské, ale i budoucí letošní sklizně,“ uvedl víceprezident Maďarské zemědělské komory Tamás Bódizs. Letos se očekává také dobrá úroda a problém přebytků tak intervenční nákupy ze strany unie nevyřeší. „Maďarsko sice tuto možnost využilo, ale větší část přebytků obilí zůstala uložena ve skladech. Jejich kapacita ale nebude pro letošní sklizeň dostačovat, a i proto chceme více usilovat prostřednictvím evropských profesních zemědělských organizací COPA / COGECA o poskytování dotací na dopravu z EU pro vnitrozemské státy bez přístupu k moři či umístění našich přebytků v zemích Evropy, které musí obilí dovážet,“ dodal Bódizs. Zemědělcům ze zemí Visegrádské čtyřky přebývá z loňské sklizně zhruba 4,9 milionu tun obilí. Největší zásoby před letošními žněmi mají v Maďarsku, kde je v sýpkách 3,2 milionu tun. Polsko a ČR mají po půl milionu tun, Slovensko pak odhaduje asi 700 tisíc tun zásob obilí. Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby se však v Polsku daří valnou část obilí proměnit ve výrobky živočišné produkce. „Během krátké doby tak budou Poláci produkovat významně větší množství masa, vajec,“ poukázal na rýsující se problémy na evropském trhu a dodal, že za dva až tři měsíce budeme muset opět řešit „problém“ nové úrody. „ Požádáme EU rovněž o podporu plodin, z nichž se vyrábí biopaliva, tedy i obilovin, aby k těmto účelům bylo možné využít již sklizeň letošního roku,“ uzavřel Veleba.
„Podobnou situaci letos očekáváme s nadbytkem u zeleniny a ovoce,“ doplnil předseda Slovenské zemědělské a potravinářské komory Ivan Oravec. Navíc se podle něj objevuje další problém globálního významu, a tím je diktát obchodních řetězců na trhu. Ceny komodit jsou stlačovány pod náklady dodavatelů. „U zeleniny i ovoce bude tak za několik málo let cena o 20 až 50 procent vyšší než je dnes, peníze ale nepůjdou našim, ale zahraničním dodavatelům,“ upřesnil Oravec. Na místě jsou tedy podle něj otázky, jak dlouho a zda vůbec prvovýroba vydrží stlačování cen a zda je dostatečná snaha chránit spotřebitele kontrolou obchodních smluv řetězců. „Apelujeme proto na fungování kontrolních institucí,“ řekl Jan Krzysztof Ardanowski, prezident Národní rady agrárních komor Polska.
Všichni zástupci agrárních organizací V-4 zdůraznili také potřebu rovnosti podmínek podnikání v zemědělství i po vstupu do Evropské unie a nutnost intenzivního hledání spojenců k prosazení svých zájmů, jak v řadách stávajících, tak i kandidátských zemí Evropy. Shodli se také na tom, že významný zemědělský potenciál Ukrajiny může v budoucnu změnit podmínky evropského zemědělství.

Text: Miroslav Knoflíček

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *