Vláda nerozhodla o výstavbě státních sil

O výstavbě dvou státních sil s celkovou kapacitou sto tisíc tun z intervenčního nákupu vláda dnes nerozhodla. Návrh vzala na vědomí, sdělila mluvčí vlády Lucie Orgoníková. O skladovacích kapacitách se má podle ministerstva zemědělství rozhodnout v září.

Ministerstvo zemědělství předložilo návrh na stavbu sil s kapacitou 300 tisíc tun loni v říjnu, kabinet ale projednávání přerušil. Nyní resort předložil upravený návrh s tím, že stavbu nových skladů doporučuje i zpracovaná studie společnosti Deloitte and Touche. Z jejích závěrů podle MZe vyplývá, že ČR nemá zabezpečeny dostatečné skladovací prostory pro intervenční zásoby obilovin.
Státní sila mají také snížit závislost intervenčního nákupu na soukromých skladech. V nich zatím Státní zemědělský intervenční fond ukládá nakoupené obilí za poplatek. Začátek výstavby státních skladů MZe předpokládá v roce 2007.
Investice by přišla státní rozpočet podle odhadů na 200 až 250 milionů korun. MZe argumentuje tím, že nedostatek využitelných skladů komplikuje intervenční nákup, odčerpávající přebytky z trhu. Podle soukromých skladovatelů jsou naopak státní sila nadbytečná.
Podle předsedy představenstva Českomoravského sdružení organizací ZZN Zdeňka Kubisky je ale stavba nových kapacit zbytečným státním výdajem. Sdružení podle něj po diskusi o problémech intervence v roce 2004 připustilo, že SZIF nemá dost kapacit pro dlouhodobé skladování. Největší majitelé sil, Agrofert a Agropol, proto nabídli intervenčnímu fondu pronájem skladů o kapacitě až 500 tisíc tun na pět až 20 let. Další kapacity by komerční provozovatelé mohli nabídnout v klasickém období od žní do žní. Státní sklady navíc přebytky obilí neřeší a peníze by byl lepší investovat do podpory spotřeby obilí, například v programu biopaliv, soudí Kubiska.
Návrh na výstavbu státních sil vznikl zejména jako reakce na problémy po předloňské rekordní úrodě obilí, kdy intervenční nákup obilí vázl právě na nedostatku volných skladů a část plodin se musela se stamilionovými náklady odvážet do skladů v zahraničí. Někteří zemědělci si přitom stěžovali na nefunkčnost intervence a pokles výkupních cen.
Podle údajů MZe se běžný přebytek produkce obilí pohybuje mezi 600 000 až 800 000 tun. Předloni ale vlivem rekordní sklizně dosáhl dvou milionů tun a za loňský rok, kdy byla produkce také vysoká – 7,7 milionu tun, se odhaduje na 1,4 milionu tun. MZe přitom i v následujících ročnících čeká sklizeň blížící se osmi milionům tun obilí a spíše vyšší přebytky, než bylo v minulosti obvyklé.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *