Výdrol obilní předplodiny a pýr

Druhové spektrum plevelů na orné půdě se neustále mění vlivem vývoje technologií pěstování plodin. Významně se na změnách spektra plevelů v posledních patnácti letech projevilo především snížení počtu plodin, tzv. plodin tržních, které přinášejí zemědělcům zisk. Nejrozšířenějšími se staly ozimé obilniny (pšenice, ječmen) a ozimá řepka.

Dlouhodobé nedodržování základního pravidla střídání plodin přispívá k rychlému šíření celé řady plevelů. Podobně působí na rostoucí výskyt plevelů ústup od tradičního zpracování půdy a příklon k technologiím minimálního zpracování půdy. Dlouhodobé a jednostranné aplikace herbicidů významně přispělo k porušení rovnováhy v plevelových společenstvech na polích.
Dlouhodobý selekční tlak osevních sledů a používaných herbicidů působí různě na jednotlivé druhy plevelů. Jednoleté i vytrvalé trávovité plevele však oplývají velkou přizpůsobivostí a poměrně vysokou konkurencí. Nastupují zpravidla tam, kde došlo k oslabení konkurence ze strany dvouděložných plevelů.
Aby regulace plevelů splnila svůj význam, musí být soustavná a promyšlená s cílem postupného snižování zásoby generativních a vegetativních diaspor v půdě. Smyslem fungujícího systému regulace na jednotlivých pozemcích a celých farmách je harmonické spojení zpracování půdy, agrotechniky, využití herbicidů a celé řady dalších faktorů.

Regulace výdrolu obilnin 

Mimo plevelných druhů působí velké problémy i zaplevelující plodiny. Význam regulace výdrolu v řepce stoupá s rostoucími plochami pěstování v České republice. Nejvíce je ozimá řepka pěstována po ječmenech, ale i po ozimých pšenicích.
Používané technologie sklizně způsobují relativně vysoké ztráty zrna při sklizni. V důsledku trendu požívání minimálního zpracování půdy dochází ke kumulaci jednotlivých agrotechnických opatření. To má za následek rozvrstvení zrna obilnin v povrchové vrstvě ornice (5 – 7 cm). Obilky mají v těchto podmínkách optimální podmínky pro vzcházení.
Při dostatku srážek vzcházejí masově již za několik dní po setí ozimé řepky. Rostliny ozimé řepky jsou v počátečním období konkurenčně velmi slabé. Vzešlý výdrol obilnin je během několika dní výrazně oslabí, dochází až k vymizení rostlin řepky. Za sucha výdrol vzchází postupně a po dlouhou dobu. Jeho konkurenční schopnost je však stejně nebezpečná. Vzhledem k vysoké konkurenční schopnosti je nutné vzešlý výdrol odstranit co nejdříve, aby nedošlo k poškození porostu ozimé řepky. Takový porost špatně přezimuje.
Velmi důležité je vytvoření podmínek, aby ke ztrátám při sklizni nedocházelo nebo aby byly minimální. To zajistí pouze moderní dobře seřízené sklízecí mlátičky. Nebezpečí výdrolu je významně sníženo časnou podmítkou a následnou orbou. Klasické zpracování je však časově i finančně velmi náročné, proto jsou v posledních letech upřednostňovány technologie minimálního zpracování půdy. Rozhodující je též kvalita setí. Dobře založený porost se lépe vyrovnává s konkurencí plevelů.
Důležitým opatřením je proto použití herbicidů. V současné době je možné využívat poměrně široké spektrum vysoce účinných herbicidů. Řada z nich vykazuje kromě účinku na výdrol i vynikající účinek na pýr plazivý (Agil 100 EC, Focus Ultra, Fusilade Forte 150 EC, Pantera 40 EC, Targa Super). Ošetření graminicidy je nutné provést co nejdříve, aby se odstranila konkurence výdrolu vůči ozimé řepce. Při časné aplikaci ve fázi 1 – 1,5 listu hrozí nebezpečí dalšího vzcházení výdrolu. Opožděné aplikace na přerostlý výdrol jsou již méně účinné, rostliny řepky jsou konkurencí výdrolu výrazně oslabeny. Herbicidní efekt na výdrol se tedy dostaví příliš pozdě. Nutné je též respektovat, že výdrol ozimé pšenice je odolnější vůči herbicidům než výdrol ječmene.
Při výsevu ozimé řepky po jarním ječmenu je velkým omylem spoléhat na vymrznutí rostlin ječmene. Poškození řepky způsobená výdrolem jarního ječmene na podzim na porostu řepky jsou zpravidla nevratná. Uvolněný prostor po rostlinách ječmene v průběhu zimy a na jaře rychle osídlí plevele.
Důležité je správně načasovat aplikace graminicidů proti výdrolu. Ošetření porostu ozimé řepky je vhodné načasovat tak, aby byl již vzešlý všechen výdrol. Na méně vyvinuté rostliny výdrolu je možné použít dolní hranici dávek doporučovaných výrobci. Vyšší dávky používáme na výdrol ozimé pšenice a vzrostlý výdrol ječmene. V podzimních měsících existuje celá řada rizik aplikací způsobených poměrně výraznou proměnlivostí povětrnostních podmínek.
Jádrem úspěšné aplikace pos-temergentních graminicidů je správně seřízené aplikační zařízení, které zajistí dodržení optimální dávky herbicidu a vody na hektar. Rizikem jsou dešťové srážky po aplikaci. Postemergentní graminicidy však poměrně rychle pronikají do listů a jsou rychle následně rozváděny po celé rostlině.
U pozdě setých porostů ozimé řepky vzniká riziko posunutí aplikací proti výdrolu do období nižších denních i nočních teplot. Při nižších teplotách je účinek většiny postemergentních graminicidů výrazně omezen. V mnoha případech však dochází i k selhání účinku graminicidů. Rostliny jsou již fyziologicky méně aktivní a herbicid nepřijmou. Za vlhka a při nižších denních teplotách zůstává na podzim na listech rosa někdy i po celý den. Při aplikacích herbicidů v tomto období dochází k stékání postřiku spolu s rosou z listů na povrch půdy. Efekt aplikace herbicidů je výrazně snížen.

Regulace pýru plazivého 

Pýr plazivý (Elytrigia repens) patří již řadu let mezi nejrozšířenější vytrvalé plevele na orné půdě. Jeho reprodukce a šíření do okolí je podporováno hlavně nekvalitním zpracováním půdy, posunem k technologiím minimálního zpracování půdy, nevhodným střídání kulturních rostlin v osevním postupu i chybami při používání herbicidů.
Rostliny pýru plazivého jsou konkurenčně silné vůči kulturním rostlinám, ale i vůči ostatním plevelům. Kořenový systém je rozložen na rozdíl od pcháče rolního převážně do hloubky 20 až 25 cm, tedy ve vrstvě rozrušované zpracováním půdy. Při využívání technologií minimálního zpracování půdy zasahuje převážně kořenový systém (oddenky) do 10 – 15 cm, maximálně 20 cm.
Na orné půdě se rostliny pýru plazivého rozmnožují především vegetativně, oddenky. Důležité je nepodceňovat rozmnožování generativní (obilkami). Obilky mají po dozrání vysokou klíčivost. Vzešlé semenáče unikají pozornosti a bývají často zdrojem zaplevelení pýrem plazivým. Používáním špatně vyčištěného osiva převážně z vlastní produkce mohou být semena šířena i na pozemky, kde se pýr dosud nevyskytuje.
Regenerační schopnost kořenových výběžků je velmi vysoká, zvláště ve vlhčích periodách. Právě v roce 2005 vlivem vlhka došlo k významné regeneraci pýru na orné půdě. Chladný a srážkově bohatý červen, červenec a částečně i srpen podpořily růst vytrvalých plevelů. Především pýr plazivý, ale i další vytrvalé trávovité plevele se rychle rozrůstaly na polích. Podobně reagují vytrvalé plevele za vlhkého podzimu. Jsou-li však kořenové oddenky po rozrušení zpracováním půdy vystaveny suchu, rychle odumírají.
Kořenový systém pýru plazivého vylučuje do půdy látky, které působí na ostatní rostliny (plodiny i plevele) silně fytotoxicky. Jsou alelopaticky vysoce aktivní. Především na brukvovité rostliny, zvláště řepka a hořčice jsou vůči těmto látkám vysoce citlivé. Tyto látky jsou vylučovány jak živými rostlinami, tak i odumírajícími rostlinami (kořeny) pýru plazivého. Po aplikacích účinných herbicidů na pýr plazivý a při následném odumírání dochází k silnému uvolňování těchto látek do půdy.
Právě alelopatické působení pýru způsobuje v řadě případů špatný stav porostů ozimých řepek na pozemcích silně zaplevelených pýrem plazivým i po úspěšných aplikacích herbicidů. K regulaci pýru plazivého je vhodné přistupovat komplexně a konkrétně analyzovat příčiny vzniku silného výskytu pýru na daném pozemku. Základem je omezení jednostranného upřednostnění ozimů a ozimé řepky a zařazení do sledu plodiny, umožňující cílený zásah herbicidů.
Rostlinám pýru plazivého nevyhovuje hluboké zpracování půdy. Rozrušené a hluboko zaklopené kořenové výběžky obtížně regenerují. Nedostatky ve struktuře osevních sledů, zpracování půdy i agrotechnice jsou pak kompenzovány herbicidními přípravky. Zemědělci mohou využít poměrně široký sortiment herbicidů do celé řady plodin. Pro zajištění účinné regulace plevelů je však nutné, aby aplikace herbicidů navazovaly na předcházející agrotechnická opatření.
Poměrně známá je přímá závislost účinku herbicidů na délce kořenových výběžků. Rostliny, které nebyly dostatečně rozrušeny předcházejícím zpracováním půdy, po aplikaci herbicidů poměrně rychle regenerují. Rostliny vyrašené z dokonale rozřezaných kořenových výběžků, nepřesahujících délku 10 – 15 cm, nejsou schopny po aplikaci herbicidů regenerovat. Jelikož je ozimá řepka převážně zařazována po obilninách, je ekonomicky vhodné při silném zaplevelení pýrem plazivým použít předsklizňových aplikací herbi-
cidů (glyphosate, sulphosate). Správně načasována aplikace významně potlačí pýr plazivý.
V případě nepoužití předsklizňových aplikací uvedených herbicidů z různých důvodů, je důležité silně rozrušit kořenový systém pýru při zpracování půdy a předseťové přípravě půdy. Dokonale rozrušené kořenové výběžky při suchu rychle zavadají a postupně odumírají. Ve vlhku však vykazují vysokou regenerační schopnost a raší velmi vyrovnaně. To umožňuje účinně využít účinku postemergentních graminicidů při podzimních aplikacích. Vlivem nedostatku zásobních látek rostliny pýru plazivého rychle odumírají.
U cílených aplikací graminicidů je nutné respektovat, že se vhodný termín aplikace proti výdrolu obilnin a pýru plazivému v řadě případů nekryje. Pouze za vlhka dochází ke vzcházení výdrolu i rašení pýru ve stejném termínu. Za sucha zpravidla výdrol vzchází dříve, něž rostliny pýru plazivého regenerují. Tomu je nutné přizpůsobit i termíny aplikací. Optimální termín aplikace na pýr plazivý je, když rostliny pýru vytvoří 2 – 3 listy, což odpovídá výšce 15 až 20 cm. Časnější aplikace jsou rizikové, jelikož bývá zpravidla zasažena pouze část vyrašených výhonů, velmi často podstatná část rostlin raší až po aplikaci a nebývá herbicidem zasažena. Opožděné aplikace herbicidů jsou též rizikové, a to především z důvodu postřiků až na samém konci vegetační doby pýru plazivého, kdy je translokace účinné látky herbicidů do kořenů již nedostatečná. Po pozdních aplikacích na podzim zpravidla rostliny pýru plazivého velmi silně regenerují na jaře.
Sortiment herbicidů pro použití na podzim v řepce je poměrně široký. Základem pro dosažení spolehlivého účinku je však schopnost rychlé translokace do kořenů. Pro regulaci pýru je možné použít následující graminicidy – Agil 100 EC, Focus Ultra, Fusilade Forte 150 EC, Pantera 40 EC, Targa Super.
Efekt graminicidů na pýr plazivý se projeví v závislosti na dávce, na rozrušení kořenového systému při zpracování půdy a předseťové přípravě před setím řepky ozimé. Čím menší jsou segmenty kořenových výběžků, tím vyšší bývá efekt ošetření a menší riziko následné regenerace pýru plazivého po aplikaci.

 

Klíčové informace

– Ozimá řepka vzhledem k časnému setí umožňuje rychlý rozvoj ozimých jednoletých trav (chundelka metlice, lipnice roční, psárka polní i jílek anglický). 
– Jednoleté trávy jarní, jako například oves hluchý a ježatka kuří noha, nebezpečí nepředstavují. 
– Výdrol obilnin je významným konkurentem právě v ozimé řepce. 
– Z vytrvalých trávovitých plevelů je nejvýznamnější pýr plazivý.

 

Ing. Jan Mikulka, CSc.Výzkumný ústav rostlinné
výroby, v. v. i.
Praha – Ruzyně

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *