Vyhlásili dočasné příměří

Vláda do referenda o penězích pro zemědělce nerozhodne, intervenční nákup pšenice nebude, ceny obilí se po letošních žních asi mnoho nevzpamatují, rostou ztráty z prodeje mléka a prasat – samé špatné zprávy odevzdaně vyslechli účastníci obilnářského fóra, které uspořádala Agrární komora ČR (AK) v úterý v Havlíčkově Brodě. Shodli se ale, že dalšími protestními akcemi nechtějí narušit všelidové hlasování o vstupu do Evropské unie. Pokud však vláda příští týden požadavky zemědělců konečně nevyslyší, dají o sobě hlasitě vědět.

„Zemědělci jsou na hraně bytí a nebytí. Je měsíc přede žněmi a na polích nevidím peníze,“ uvedl prezident AK Václav Hlaváček. A vážně se obává, že letošní sklizeň jen navýší dluhy. Přitom jak zopakoval spolu s ministrem zemědělství Jaroslavem Palasem, loňský hospodářský výsledek meziročně poklesl o 6,3 miliardy korun, zemědělství vykázalo ztrátu 3,5 miliardy korun a nepřízeň počasí způsobí výpadek v tržbách 3,26 miliardy korun. „Náhrady za zaorávky potřebujeme dostat okamžitě, nejdéle do konce července,“ žádá prezident AK.
„Chápu vaši netrpělivost,“ řekl zemědělcům Palas, který současný stav v sektoru označil za neudržitelný. Podle jeho slov je naděje, že peníze dorazí na podzim. Ministr připomněl, že vládu požádal o uvolnění 4,1 miliardy korun, z nichž 2,5 miliardy chce získat pro Státní zemědělský intervenční fond (1,5 miliardy na posílení regulace trhu s mlékem a necelou miliardu na splacení úvěru za loňskou intervenční pšenici). Dalších 1,5 miliardy žádá Palas na náhradu škod způsobených výpadkem tržeb z rostlinné výroby a vyššími náklady na obnovu zaoraných polí. Nicméně ani minulý týden se kabinet nedostal k projednání této věci. Zemědělci se před referendem o vstupu do Evropské unie nedočkali ani rozhodnutí vlády, že v příštím roce určitě dostanou dorovnání přímých plateb na vyjednaných 55 procent.
„Co je platné, že premiér Špidla nás přijme, vysloví pochopení, ale neřekne žádný závěr,“ vrátil se Hlaváček k nedávné schůzce předsedy vlády s nevládními organizacemi. Přesto z ní odcházel s pocitem, že Špidla považuje nároky zemědělců za oprávněné, souhlasí z uvolněním 1,4 miliardy korun na kompenzaci zaorávek. „Přislíbil další finanční prostředky na řešení dopadu příjmů ve výši asi dvě miliardy korun. Potvrdil také, že vláda počítá v návrhu rozpočtu na příští rok s přímými platbami ve výši 55 procent,“ řekl Hlaváček.
„Bylo by strategické pochybení nevyužít vyjednaného dorovnání na 55 procent úrovně v nynějších členských zemích,“ prohlásil Palas. Rozhodně věří, že vláda jeho návrhy přijme, každopádně při jejich obhajování přivítá podporu zemědělské veřejnosti.
„Abychom se domohli našich oprávněných požadavků, budeme třeba každou středu stát před vládou a podporovat svého ministra,“ přihlásil se předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Jan Veleba. V závěrečném prohlášení se účastníci obilnářského fóra připojili k ochotě jít do razantních protestních akcí, když u vlády nebudou na prvním zasedání po referendu úspěšní.
Přestože ministr Palas v Havlíčkově Brodě jasně řekl, že intervenční nákup pšenice stát letos nevyhlásí, zemědělci i výkupci se jej dožadují, a to za stejných podmínek jako loni. „Bude tu přebývat 300 až 500 tisíc tun potravinářské pšenice, které by měl Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) nakoupit a vyvézt. Loňských 3500 korun za tunu je oprávněná cena,“ konstatoval Hlaváček ve shodě s předsedou Českomoravského sdružení organizací ZZN Miroslavem Zobalem. „Očekáváme, že se urodí kolem 500 tisíc tun vysoce kvalitní pšenice. Mlynáři spotřebují jen asi pětinu a co bude se zbytkem?“ ptá se Zobal. Státní nákup obhajuje i z důvodu, že přináší rychlé peníze, které všichni potřebují.
„Očekává se sklizeň obilovin kolem šesti milionů tun. Proti loňsku je to zhruba o 700 tisíc tun méně. Nejvýrazněji se přitom pokles dotkne pšenice, jsou tu tedy předpoklady pro oživení její ceny na domácím trhu,“ věří Palas. Neochotu k intervenčnímu nákupu odůvodnil i tím, že EU nám dosud nestanovila normativní zásoby. „Pokud by je pak uznala za nadměrné, museli bychom za ně od vás vybrat speciální daň,“ upozornil. SZIF přitom 5. června vyhlásil výběrové řízení na skladovatele potravinářské pšenice, s nimiž chce uzavřít smlouvy na dvouleté období. Hlásit se mohou do 16. června.
„Doufám, že rozhodnutí prezidia SZIF nevyhlašovat intervenční nákup není konečné. Jinak může dojít k ještě většímu stlačení cen než loni,“ obává se Pavel Hrdlička z představenstva AK.
Výrazný cenový propad hrozí u sladovnického ječmene, varoval Vladimír Procházka ze svazu jeho pěstitelů. „Sladovny očekávají vysokou sklizeň, protože oseté plochy jsou o 200 tisíc hektarů vyšší, a tlačí na cenu. Porosty ale nedávají perspektivu dobrého výnosu a kvality,“ tvrdí Procházka s tím, že cena by neměla spadnout pod 4200 korun za tunu. Ministerstvo podle Palase vývoj kolem cen sladovnického ječmene pozorně sleduje. „Mám signály o pokusu sladoven nabízet nižší ceny než loni. Nejsou však důvody pro dlouhodobější pokles pod hranici 3700 až 3800 korun za tunu,“ dodal.
Lepší zpeněžení než loni se očekává u řepky. Sklizeň by se podle prezidenta AK měla pohybovat kolem půl milionu tun, což by pokrylo domácí spotřebu a menší množství zbylo na vývoz. „Není ale zřejmě pravděpodobné, že Setuza získá úvěr na nákup řepky na celou sezónu, a tak požádala o její bezcelní dovoz ve výši sto tisíc tun. Větší díl sklizně by se tedy mohl vyvézt,“ uvažuje Hlaváček.
Stanislav Broda ze Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě připomněl, že nepříznivá situace v tomto sektoru, který spotřebovává přes dva miliony tun krmného obilí, trvá už čtrnáct měsíců. „Tlak zpracovatelů na farmářskou cenu je neodůvodněný. Odmítáme už poslouchat, že je tu prasat příliš mnoho,“ řekl. Porovnal, jaké ceny jsou u nás a v Evropě: „Zatímco my dostáváme za kilogram jatečně opracovaného těla 0,99 až 1,02 eura, v Německu je to 1,26, ve Francii 1,17, Španělsku 1,33, Dánsku 1,10 a Nizozemsku 1,19 eura.“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *