Výroba, spotřeba a obchod s masem

Na další vývoj výroby a spotřeby vepřového a hovězího masa je třeba se dívat z celosvětového pohledu a sledovat faktory, které ho ovlivňují. O ty se opírají prognózy národní i globální produkce. Ve světě by měla produkce narůstat. V České republice se u vepřového v dlouhodobém horizontu předpokládá mírné, u hovězího výraznější oživení. Jak v době cenové krize, tak v době příznivé záleží na postavení chovatelů na trhu. Účinným východiskem může být sdružování prvovýrobců do odbytových organizací.

Světový vývoj výroby a spotřeby potravin, tedy i masa, vychází z pěti níže uvedených základních předpokladů.
– Růst populace (ročně asi 1,1 %, tj. 75 – 80 milionů obyvatel, nejvíce v Africe a na Středním východě, více než polovina v Asii, pokles je ve většině nových členských států EU).
– Posílení ekonomického růstu (Asie, východní Evropa, Rusko, Afrika, Latinská Amerika, + 3,1 až 3,3 % světového HDP za rok).
– Změny ve stravovacích zvyklostech (zvýšený příjem obyvatel vyvolá větší poptávku po potravinách, a tím podnítí růst domácí produkce nebo zvýšení importu).
– Rozdíly mezi produkcí a spotřebou potravin (Čína, jižní Korea, Indonésie a Střední východ budou stále významnějšími dovozci).
– Tržně orientované reformy (výsledky jednání Světové obchodní organizace – WTO – o liberalizaci obchodu).
Současnou spotřebu masa vyjadřuje tabulka 1.
Organizace pro potraviny a zemědělství (FAO) uvádí, že se ve světě v roce 2006 vyrobilo přes 276,5 milionu tun masa, z toho nejvíc vepřového (107,5 mil. tun). Významně roste asijský podíl na světové produkci vepřového masa, který dosáhl v roce 2006 více než 58 %. Americké kontinenty stagnují podílem na světové výrobě 17 %, Afrika 1 %. Evropa včetně Ruska redukovala svůj příspěvek na 24 %. Z jednotlivých zemí je největším výrobcem vepřového masa Čína, jejíž podíl na světové produkci v roce 2006 dosáhl téměř 49 %. O zvýšení objemu i kvality výroby usiluje Rusko, které aspiruje ve vepřovém na osmou příčku mezi největšími světovými producenty. Naopak ústup výroby je patrný ve většině evropských zemí.
Podle údajů Českého statistického úřad (ČSÚ) se proti roku 2000 výroba vepřového snížila v roce 2007 o 14 % (396 107 t v roce 2000 a 340 863 t v roce 2007) a na světové výrobě se podílí přibližně 0,3 %. V uvedených letech klesla v ČR i výroba hovězího a telecího masa, a to dokonce o 27 % (79 328 t v roce 2000 a 108 160 t v roce 2007).

Prognózy produkce masa

Globální produkce masa by měla podle nejnovější prognózy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) do roku 2016 vzrůst až na přibližně 300 milionů tun. V průběhu následujících let by podle Agra Europe London měl přijít boom produkce vepřového masa, objem výroby se má zvýšit až o jednu třetinu. U drůbežího masa počítá OECD s nárůstem produkce o 27 procent ve sledovaném období, zatímco produkce hovězího masa by měla zaznamenat podle OECD pouze 24% nárůst.
Pro Českou republiku je předpověď problematická. Nabízí se více variant. Případná koncentrace kapitálu a expanze zahraničního kapitálu (Dánsko, Nizozemsko) může vyvolat zvýšení výroby červeného masa. Ke zvýšení ceny evropských producentů bude přispívat nedostatečná nabídka, objevují se první signály. U jatečních prasat se očekává mírné zpevňování cen do konce druhého čtvrtletí 2008, kdy by mělo nastat zpevnění skokem. V případě skotu se předpokládá výraznější cenové oživení v horizontu devíti měsíců až jednoho roku. Ceny pozitivně ovlivní vyhlášení Evropské unie o dočasném zastavení veškerých exportů hovězího masa z Brazílie, protože byly zjištěny nedostatky v systému vysledovatelnosti původu dodávek a také nebylo prokázáno, že exportované hovězí maso z Brazílie plně odpovídá zdravotním standardům Evropské unie. Nejčernější variantou může být v případě pokračující záporné rentability další snižování objemu výroby, zvláště u monogastrických prasat.
Analýza FAO potvrdila, že nedávné zvýšení cen krmiv by mohlo vést ke snížení růstu světové produkce vepřového masa, i když se zdá, že současně nastane příznivá situace speciálně pro Brazílii, Vietnam a Chile. Zvyšování cen za krmné složky v Číně v důsledku stále vyšší domácí poptávky nezastavilo rozvoj odvětví, i když lze sledovat, že čínská výroba vepřového masa se stále více koncentruje do regionů s výrobou krmných obilovin.

Náklady na výrobu masa

Mezinárodní pracovní skupina InterPIG provedla podle jednotné metodiky porovnání nákladů v různých zemích za rok 2006. Podle jejích výsledků vykázala nejnižší náklady Kanada s 0,86 eura na kilogram jatečné hmotnosti, následována Brazílií s 0,89 eura a USA s 0,98 eura. Evropa díky přísným a finančně často náročným předpisům vyrábí dráž, a to za 1,22 eura. Belgie, Nizozemsko za 1,25 eura, Francie za 1,30 eura, Dánsko za 1,32 eura, Irsko za 1,43 eura, Německo za 1,44 eura, Švédsko 1,47 eura. Nejvyšší náklady vykázalo Rakousko a Velká Británie, a to 1,55 eura.
Rok 2007 bude nákladově významně vyšší, protože zvýšení cen krmiv na kilogram přírůstku se pohybuje od 43 centů ve Francii po 26 centů v Kanadě. Náklady našich výkrmců prasat podle šetření VÚZE v roce 2006 dosáhly úrovně 33,71 Kč/kg ž. hm., tj. 1,19 eura (43,32 Kč, respektive1,53 eura/kg JUT za studena). Současná situace v realizaci nákupních cen prasat se dokonce vyhrotila tak, že producenti dosahují ztráty na jednoho vykrmeného vepře až 1100 korun. V případě výkrmu skotu byly náklady vyčísleny na 50,59 Kč/kg ž. h., tj. 1,79 eura.

Specifika trhu s červeným masem a ceny

Trh s červeným masem se vyznačuje svými specifiky. U prasat jde o vysokou míru rychlého kolísání cen, která dosahuje až 40 %. Podstatný dopad na náklady má vysoká cena krmného obilí, kde náklady na krmiva zvláště u těchto monogastrů nyní dosahují hodně přes 60% podíl celkových nákladů.
Dalšími faktory, které ztěžují předpovědi vývoje a cen červeného masa, a tím i poptávku, jsou různé choroby (ptačí chřipka, BSE skotu, mor prasat, bluetongue), ale i aféry okolo zkaženého masa, výkyvy počasí a další.
Národní odbytové družstvo Centroodbyt publikuje marketingové informace, jejichž součástí je i monitoring cen. Z následujících tabulek vyplývá dramatický vývoj situace v realizovaných cenách producentů prasat v porovnání s výše uvedenými náklady, které v roce 2007 ještě významně narostly.
Celoevropská krize realizovaných nákupních cen se nadále prohlubuje i v letošním roce. Od 7. týdne 2008 se přes neuvěřitelně pevný kurz koruny česká referenční cena po dlouhé době propadla pod evropský průměr a v rámci EU-27 obsazujeme až jedenadvacáté místo. Srovnání se zeměmi pro nás zajímavými dokumentuje tabulka 3.
Cenová krize tvrdě dopadá na české producenty, zvláště na specializované firmy bez držby půdy, které produkují 40 – 50 % celkové domácí produkce. Z důvodů vysokých ekonomických ztrát dochází k prudkému snižování počtu prasat a jejich chovatelů. Redukce stavů akceleruje od srpna 2007, kdy do prosince ubylo celkem 154 tisíc kusů (5,5 %), z toho 21 tisíc prasnic (9,5 %), což paradoxně přispělo ke zvýšení jatečné nabídky. Tak nízké stavy prasnic byly v ČR pouze v roce 1926. Z čistého vývozce se naše země stává čistým dovozcem a spějeme ke krytí domácí spotřeby vepřového masa pod úroveň 70 %.
Zvyšuje se dovoz vepřového masa i živých prasat, v uplynulém roce se proti roku 2006 zvýšilo záporné saldo mezi dovozem a vývozem o půl miliardy korun a dosáhlo absolutní úrovně téměř minus pět miliard korun. V roce 2007 jsme dovezli ke 130 tisícům tun vepřového, proti předchozímu roku o 15 tisíc tun víc. Naproti tomu vývoz přes meziroční zvýšení dosáhl úrovně pouze 29 tisíc tun masa. Z dovezeného masa tvořilo 45,6 % maso nízké kvality, které naši zpracovatelé využívají k výrobě uzenin a masových konzerv. Vepřového tuku se vloni dovezlo téměř 11 tisíc tun za 153 milionů korun. Jedním z významných důvodů je tlak obchodních řetězců na nízké ceny potravin, výrobci jsou potom nuceni využívat levných surovin z dovozu.
Skot jako zástupce polygastrických zvířat zatěžují náklady na koncentrovaná krmiva relativně méně, než je to v případě výkrmu prasat. Při zpeněžování jatečních zvířat není v krátké časové řadě typická tak vysoká amplituda cen jako u prasat. Nicméně i u skotu dochází v tuzemsku k postupnému snižování cen zemědělských výrobců, které jsou  v meziročním srovnání stále menší. Jejich hladina je i proti průměru EU-27 významně a permanentně nižší, což vede k vysokému exportu českého skotu. I ve výrobě hovězího masa přestáváme být soběstační, a tak se zvyšují jeho dovozy, které převyšují vývozy asi o 13 tisíc tun.
Z tabulky 4 je patrné, že i u skotu náklady přesahují realizační domácí cenu a situace se začíná vyhrocovat. Důsledkem je obdobně jako u prasat dlouhodobé snižování stavů. K 31. prosinci 2007 byly stavy skotu celkem proti konci roku 2006 nižší o 23 tisíc kusů (1,367 tisíce kusů v roce 2007 a 1,39 tisíce v roce 2006), proti 30. červnu 2007 se podle ČSÚ snížily dokonce o 36 tisíc kusů, to je o 2,6 %. Obdobně klesly i stavy krav téměř o devět tisíc kusů proti konci předchozího roku (559 tisíc proti 568 tisícům kusů) a ve srovnání s pololetím 2007 o pět tisíc kusů, a to přes nárůst krav bez tržní produkce mléka o 1411 kusů. Tak nízké stavy obou kategorií nebyly zjištěny od vzniku první republiky.

Obchodní vertikála
I na českém trhu s červeným masem panuje nevyvážený vztah mezi výrobou a obchodem, takzvaná oligopsónie. Zemědělských výrobců je nejvíce, potravinářů podstatně méně a trh kontroluje několik obchodních řetězců. Platí pravidlo: čím méně subjektů, tím silnější pozice při vyjednávání obchodních podmínek. Za účinné východisko vedoucí ke zlepšení postavení chovatelů na trhu lze považovat sdružování prvovýrobců do odbytových organizací. Úřad pro hospodářskou soutěž ale ve svém Informačním listu č. 1/2008 vydal zpřísňující stanovisko 2008 k zakládání a provozování těchto subjektů. Obáváme se, že tato metodika bude mít nejtěžší dopady na družstva prvovýrobců, která jsou v třístupňové výrobkové vertikále nejzranitelnější. Situaci značně komplikuje i snížení dotací skupinám výrobců o 90 %.
Když provedeme analýzu vztahů mezi cenami zemědělských výrobců (CZV), průmyslových výrobců (CPV) a spotřebitelskými cenami, pak v případě vepřového masa je nutné upozornit na nízký podíl ceny suroviny ve finálním výrobku, vysokou hrubou marži zpracovatelů, rostoucí u obchodníků. Vnucuje se myšlenka, že by bylo vhodné hledat rezervy ve snížení výrobních nákladů především u potravinářů a ušetřené prostředky převést do zvýšení základních cen chovatelů.

Volba obchodního partnera

Ke správné volbě obchodního partnera se Centroodbyt snaží producentům červeného masa pomoci poskytováním monitoringu a marketingových služeb o českém, evropském i světovém trhu v uvedených komoditách. Sleduje i průměrnou splatnost dodávek, základní a realizační cenu i varianty úhrady dopravy. Ze zkušeností lze říci, že prvním symptomem platební neschopnosti obchodního partnera je prodlužování splatnosti. Proto začal být uplatňován individuální přístup k jednotlivým tuzemským i zahraničním obchodním partnerům. Tradičním a korektním odběratelům dodáváme jatečný skot a prasata se lhůtou splatnosti do 30 dnů. V případě prodlužování splatnosti se dodávky pozastavují. Od nových partnerů se požaduje zálohová platba či v hotovosti při dodávce a zároveň se ověřuje různými formami jejich ekonomická situace. Po dobrých zkušenostech a ověření ekonomiky partnerů se přechází na první variantu. Prasata se vyváží do Německa, Rakouska a Maďarska, skot do Itálie. Odbytové družstvo se snaží navázat přímý kontakt se zahraničními zpracovateli, a tím obchodní vertikálu redukovat o článek zprostředkovatele. Plně se to daří v případě Maďarska a Itálie. Zatímco v SRN a Rakousku je uplatňována jejich klasifikace zvířat a z toho vychází výsledné zpeněžení, do Maďarska a Itálie se vyváží za ceny dohodou. Nejkratší doby splatnosti dosahuje družstvo při exportu do Německa, nepřesahuje čtrnáct dní.
Kupní smlouvy odbytového družstva s domácími odběrateli jsou již lépe vyvážené, ale pro část zpracovatelů stále výhodnější. Tento stav se projevuje menším rozsahem uzavíraných smluv a zvyšováním frekvence dohod o jednorázových dodávkách.

Hlavní sporné faktory v kupních smlouvách

– Uváděné koeficienty pro přepočet z JUT na živou hmotnost skotu, která slouží pro vyhodnocení plnění smluvního objemu dodávek, se vztahují k JUT za tepla, nikoli k JUT za studena, to je rozdíl v neprospěch dodavatelů asi o dvě procenta.
– Jako místo převzetí jednotlivých dodávek většina zpracovatelů požaduje rampu kupujícího. Chovatelé naopak požadují rampu prodávajícího. 
– Náklady na dopravu prasat jdou většinou k tíži prodávajícího, někdy jsou hrazeny napůl, výjimečně kupujícím. Přepravu skotu v ČR hradí odběratel.
– Smluvní lhůta splatnosti je občas delší třiceti dnů.
– Požadavek chovatelů je, že v případě, když nedojde k dohodě o základní ceně, může druhá smluvní strana toto množství uplatnit jako odpočitatelnou položku ze smluvního množství. 
– Nepoměr sankčních ujednání. Odběratel například uplatňuje slevu na nakrmenost, znečištění zvířat, konfiskáty, nesplnění měsíčního, čtvrtletního a celoročního objemu dodávek (většinou je hranicí minus pět procent), smluvní pokutu za opožděnou či nedodanou dodávku, za nedodržení průměrné hmotnosti či podílu libové svaloviny, platbu za likvidaci kadáverů, úhyny při přepravě, úhradu za SRM skotu. Dodavatel je prakticky oprávněn účtovat pouze v případě prodlení platby kupní ceny za každý den prodlení (0,03 %), popřípadě sankci za nesplnění odběru nasmlouvaného objemu.
– Pokud se porovná procento konfiskátů u jatečných prasat v tuzemsku s vývozem do zahraničí, je překvapivě řádově vyšší procento v ČR.
Nejlepších obchodních podmínek se zahraničními partnery se podařilo Centroodbytu dosáhnout s maďarskými zpracovateli. Byla s nimi uzavřena rámcová kupní smlouva na dobu neurčitou, která je zpřesňována dohodami na jednotlivé dodávky. V rámcové smlouvě je také vymezeno, jaké údaje bude obsahovat dohoda, dále, že cena bude hrazena bezhotovostním bankovním převodem do 30 dnů od data nakládky v CZK/kg ž. hm., srážka na nakrmenost bude činit dvě procenta. Dopravu zajišťuje kupující na vlastní náklady. V závěrečném ujednání je uvedeno, že „Všechny případně vzniklé spory z této smlouvy a v souvislosti s ní budou rozhodovány s konečnou platností u rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře ČR podle jejich řádu a pravidel třemi rozhodci.“ Tím se sleduje rychlé řešení případných sporů a nižší soudní poplatky proti klasickým soudům. V dohodě jsou specifikovány název a množství zboží, datum, čas a místo nakládky, kontaktní osoba, dohodnutá cena, přepravní instrukce a dovětek, že úhyn během přepravy jde na vrub kupujícího, včetně veterinární konfiskace. Odbytové družstvo hledalo nejpříznivější podmínky pro pojištění pohledávek. Ty nalezlo u komerční úvěrové pojišťovny EGAP, která kryje 85 % možného rizika.
– Zisk či ztrátu určuje výše nákladů a výnosů.

Ing. Pavel Krejčík, CSc.Centroodbyt – národní odbytové družstvo

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *