Výroba tradičního pomazánkového letos navzdory přejmenování roste

Přejmenování pomazánkového másla na tradiční pomazánkové, které Česku nařídil před dvěma lety Soudní dvůr EU, zájem o něj nesnížilo. Naopak, za deset měsíců letošního roku produkce výrobku meziročně vzrostla asi o sedm procent zhruba na 6000 tun, vyplývá z údajů Českomoravského svazu mlékárenského.

Počet výrobců tradičního domácího výrobku se letos pod novým jménem rozrostl ze čtyř na pět.
Podle manažera obchodu a marketingu Choceňské mlékárny Jana Fogla roste letos východočeské firmě výroba staronového produktu meziročně přibližně o necelou desetinu. „My jsme tu změnu názvu podpořili, udělali jsme na velikost naší firmy docela velikou kampaň,“ řekl. Kampaň „Názvy se mění, kvalita zůstává“ měla zákazníky upozornit na to, že kromě „pár písmen na obale“ se nemění u jejich oblíbeného produktu nic.
Část zákazníků podle něj začala přejmenovaný produkt kupovat více možná i jako určitý truc proti unijním úředníkům a jejich rozhodnutí. Choceňská mlékárna je dlouhodobě největším výrobcem tradičního pomazánkového v Česku s podílem na trhu okolo 60 procent.
„Oproti našim předpokladům nárůstu zůstala výroba v průměru stejná,“ uvedl ředitel obchodu, marketingu a nákupu jihočeské Madety Jan Teplý. „Vysvětlujeme si to tím, že na trh vstoupila konkurence se svými novými alternativními produkty, což trh původních producentů pomazánkového másla poškodilo,“ podotkl.
Poslední kelímek s nápisem pomazánkové máslo sjel podle Teplého z linky Madety v Plané nad Lužnicí 13. února. Celkové náklady spojené se změnou grafik a obalů a s tím spojenou logistikou odhaduje firma na více než jeden milion korun. Choceňskou mlékárnu stála nucená změna názvu výrobku včetně kampaně upozorňující na změnu názvu okolo 2,5 milionu korun.
Podle šéfky olomoucké Olmy, která letos začala výrobek nově vyrábět, Simony Sokolové, přiměla lidi ke zvýšenému nákupu tradičního pomazánkového bouřlivá reakce mlékářů po rozhodnutí soudu. „Olma je s prodejem pomazánkového spokojená, splnili jsme si plánovaná čísla,“ řekla. Příští rok firma plánuje růst prodejů výrobku.
„Na prodeje výrobků neměla změna názvu vliv. Obaly zůstaly velmi podobné, takže zákazníci vědí, že jde o totožný výrobek, u kterého byl jen lehce pozměněn název,“ řekla mluvčí hypermarketů Globus Pavla Hobíková.
O tom, že se tradiční český výrobek nesmí označovat jako máslo kvůli nízkému obsahu mléčného tuku, rozhodl v říjnu 2012 Soudní dvůr EU. U lucemburského tribunálu Česko v roce 2010 zažalovala Evropská komise, která v EU dohlíží na dodržování pravidel. Podle nich výrazem „máslo“ lze označovat jen ty produkty, u nichž mléčný tuk tvoří nejméně 80 procent. Problém je v tom, že české předpisy byly mnohem tolerantnější, neboť umožňují toto označení používat u výrobků obsahujících nejméně 31 procent mléčného tuku.
Ministerstvo zemědělství po dohodě s výrobci připravilo následně vyhlášku, která určila, že výrobek nesoucí zcela totožné parametry jako do té doby pomazánkové máslo se bude nově nazývat tradiční pomazánkové. Úřad zároveň mlékařům stanovil půlroční přechodné období končící 1. května tohoto roku. V něm mohli ještě využít původních obalů se starým názvem. „Současně s touto změnou jsme nezaznamenali žádné problémy při přechodu na nové označení,“ sdělil mluvčí MZe Hynek Jordán.
Pomazánkové máslo začala v roce 1977 vyrábět dnes již neexistující mlékárna v Liberci. Tehdy nebyl dostatek mléčného tuku na výrobu klasického másla, a tak dostala od státu zadání, aby vymyslela pomazánku, která by jej nahradila. O dva roky později zahájila výrobu i Choceňská mlékárna. Pomazánka se vyrábí z kysané smetany a sušeného mléka, obsahuje 31 procent tuku a 41 procent sušiny. Nemá obsahovat rostlinný tuk. Máslo musí obsahovat alespoň 45 procent mléčného tuku. Kromě Česka se v menším obdobný produkt vyrábí také na Slovensku, odkud se do ČR také dováží.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *