Výsledky monitoringu reziduí a kontaminantů u surovin a potravin živočišného původu jsou příznivé

Z publikace o Kontaminaci potravních řetězců, kterou zveřejnila na internetových stránkách Státní veterinární správa, vyplývá, že v roce 2013 bylo v rámci monitoringu reziduí a kontaminantů provedeno více vyšetření než v roce předchozím, celkem 73 723 vyšetření (70 670 v roce 2012), z toho 72 760 vyšetření v rámci plánovaných odběrů, dále 909 jako cílená vyšetření suspektních vzorků a 54 vyšetření u vzorků dovážených komodit. V roce 2013 bylo nevyhovujících nálezů 0,17 %, (v roce 2012 0,15 %). Tento mírný nárůst nevyhovujících vyšetření je převážně způsoben mírným zvýšením počtu nadlimitních vzorků s vysokou koncentrací olova u lovné zvěře (důsledek kontaminace střelou) a reziduí nepovoleného léčiva (malachitové zeleně) u chovaných ryb. Informoval o tom mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben.

V porovnání s celkovým zastoupením nevyhovujících vzorků potravin v uplynulých letech je současná situace přibližně na stejné úrovni, například v roce 2009 to bylo 0,14 %. V případě krmiv pro hospodářská zvířata bylo procento nevyhovujících vzorků stejně nízké jako v roce 2012 (0,07 %). U dovážených krmiv nebyly zjištěny vzorky s nevyhovujícím obsahem reziduí a kontaminantů.

Celkově lze hodnotit zdravotní nezávadnost surovin a potravin živočišného původu z pohledu obsahu reziduí cizorodých látek jako příznivou. Z tabulek za předchozích více než dvacet let je patrné, že průměrný obsah většiny sledovaných cizorodých látek je hluboko pod přípustnými hygienickými limity a má většinou snižující se tendenci, výjimkou byl pouze vyšší obsah kadmia v tkáních převážně starších kusů skotu a koní a také olova u lovné zvěře jako důsledek kontaminace olověnou střelou.

Pokud se vrátíme ke stále se občas opakujícím varováním před antibiotiky a hormony, je nutné zdůraznit, že se hormonální přípravky u nás používat nesmějí, a ani se nepoužívají, a antibiotika lze používat jedině na předpis veterinárního lékaře, ale pak se produkty od léčených zvířat nesmějí použít ani pro výživu lidí, ani pro výrobu krmiv. Léčené zvíře je možné porazit až po uplynutí ochranné doby, kdy se již nadlimitní rezidua v mase či produktech nevyskytují. A o tom se přesvědčují orgány státního veterinárního dozoru, sdělil Duben.

Výsledky monitoringu veterinárního dozoru se podle Dubna každoročně postupují orgánům Evropské unie a ty vždy, i letos, konstatují, že český systém dozoru je důvěryhodný a lze se na něj spolehnout.

Lze tedy říci, že česká produkce je přísně sledovaná, ale pod dozorem jsou i komodity obchodované v rámci intraunijního obchodu a samozřejmě i ty dovážené ze třetích zemí, poznamenal Duben.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *