Vyšší ceny by měly přetrvat

O aktuálním vývoji na trhu zemědělských komodit a potravin hovořili mimo jiné zástupci agrárních komor České republiky, Slovenska, Maďarska a Polska (Visegrádské čtyřky) na společné schůzce, která se konala koncem června v Brně. Před nadcházející sklizní obilovin a řepky se shodli na tom, že ceny těchto komodit jsou díky vysoké světové poptávce a předpokládaným výpadkem produkce v EU způsobeným suchem v některých zemích na úrovni vyšší než v několika předcházejících letech, což by mělo producentům zajistit přiměřený zisk.

Podle nich otázkou je bilance obilovin, kde poprvé v historii hrozí podle Mezinárodní rady pro obilí k převýšení spotřeby před globální produkcí a tedy dalšímu odlivu zásob,“ uvedli účastníci schůzky mimo jiné ve svém závěrečném komuniké. Jak sdělil prezident Agrární komory ČR Jan Veleba na následném Mezinárodním podnikatelském fóru, ceny komodit rostlinné výroby jsou na velmi dobré úrovni a i cena mléka je solidní. Zástupci agrárních komor Visegradské čtyřky konstatovali, že trh rostlinných komodit, především zeleniny, velice negativně ovlivnil výskyt EHEC původem z Německa, což způsobilo producentům problémy s odbytem. Kompenzace a finanční výpomoci podle nich plně nenahrazují vzniklé ztráty. Delegace se shodly, že je potřebné zlepšit systém varování a především identifikace alimentárních nákaz, protože zkušenosti s EHEC v Německu, či nedávno s dioxiny vykázaly slabiny.
Propad v živočišné výrobě V oblasti živočišné výroby konstatovali zástupci ČR, Maďarska, Polska a Slovenska trvalý propad produkce a stále rostoucí závislost na dovozech chovaných zvířat i masa ze zahraničí. Předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský poznamenal, že například tuzemská produkce pokrývá spotřebu vepřového masa již pouze z 60 procent a soběstačnost ve výrobě mléka klesla na 96 procent. Problém je i s rentabilitou živočišné výroby. „Potraviny máme však podle statistiků páté nejlevnější v EU,“ podotkl Jirovský. Na druhou stranu však podle něj stouply stavy krav bez tržní produkce mléka. Generální ředitel společnosti Agrofert Andrej Babiš potvrdil velmi negativní vývoj zejména v živočišné výrobě v rámci tohoto odvětví národní ekonomiky v ČR. Zmínil i nedostatečnou podporu tomuto odvětví ze strany vlády i politické reprezentace. Vrchní ředitel sekce agentur pro zemědělství a venkov Stanislav Kozák doporučil realizovat výstavbu velkokapacitního masokombinátu, zaměřeného zejména na porážky a zpracování skotu. Díky moderní technologii by měl přispět ke zlepšení konkurenční schopnosti českých potravin v rámci EU a tím i ke zvýšení jejich podílu na domácím trhu v obchodní síti. Možností je i zvýšení produkce drůbežího masa, neboť je to podle něj reálné.
Velký propad zemědělské výroby je podle předsedy Slovenské agrární a potravinářské komory Milana Semančíka i na Slovensku. Semančík upozornil, že je v obchodní síti jsou slovenské potraviny zastoupeny pouze z 50 procent. V České republice je to podle něj okolo 70 procent. Také prezident Národní rady polských zemědělských komor Wiktor Szmulewicz uvedl, že i Polsko se potýká s poklesem zemědělské produkce. Poukázal i na cukerní reformu, kdy v Polsku bylo uzavřeno mnoho cukrovarů, časté výkyvy cen zemědělských produktů, ne vždy férové chování ze strany obchodních řetězců vůči producentům.
Jirovský poznamenal, že se hovoří o růstu cen v zemědělství. Za minulý rok se ale ceny zemědělských komodit pohybovaly na 93 procentech úrovně před vstupem do Evropské unie. Začaly se mírně zvyšovat až v září a teprve od ledna do dubna 2011 došlo k jejich nárůstu, který představoval 20 procent. Ceny živočišných produktů jsou však na 99 procentech, to znamená ani za první třetinu roku živočišná produkce nevzrostla na úroveň před vstupem do Evropské unie, sdělil Jirovský. Jedním z důvodu této skutečnosti bylo posilování koruny. Ta za období od doby vstupu ČR do EU do roku 2010 zpevnila o 22 procent. „To se promítlo v našich cenách, ale již ne v cenách vstupů, ty za toto období stouply o 12 procent,“ podotkl s tím, že posilování koruny se odrazilo i v národních podporách a platbách z Evropské unie. Připomněl, že se změnila struktura rostlinné výroby. Rušily se plochy objemných krmiv protože klesal stav dojných krav, prasat i drůbeže. Rozšiřovala se však plocha především olejnin. „Věřím, že dnes i v budoucnosti dojde k tomu, že cena řepky bude odpovídat světovým cenám na burze. Ty jsou zajímavé a vytvoří to předpoklady stabilní výroby,“ poznamenal Jirovský. Vývoj cen potravin na trhu EU i na národních trzích bude i nadále ovlivněn více faktory jako je světová nabídka a poptávka, vliv klimatických změn, cena ropy, či burzovní spekulace a tlaky obchodních řetězců.
Nadějná očekávání Veleba zdůraznil, že v současnosti o další etapě vývoje našeho celého agrárního sektoru rozhoduje souběh tří zásadních vlivů, a to konečná podoba reformy společné zemědělské politiky a postoj vlády a nejvyšších politiků ČR. Posledním faktorem je úroveň cen na agrárních trzích, podnikatelská nálada, nahlížení vnějších subjektů na zemědělství.
Poukázal na projev Sarkozyho, kde uvedl, že aktuální situace ukazuje jak je nezbytné vrátit zemědělství do první linie zájmů světové politiky. Podle odhadů do roku 2050 musí svět zemědělskou produkci zvýšit o 70 procent. Veleba konstatoval, že barometrem momentálního stavu zemědělství je vždy počet podávaných žádostí a poskytnutých podpor Podpůrným garančním rolnickým a lesnickým fondem. Za prvních pět měsíců letošního roku bylo podáno u programu Investice – zemědělec 1 094 žádostí, za stejné období loňského roku to bylo jenom 660 žádostí. Celková výše zprostředkovaného úvěru je letos dvě miliardy korun, vloni to bylo 0,9 miliardy korun, informoval. Podle něj pokud se nenastane něco neočekávaného s počasím, české zemědělství bude mít v letošním roce po dlouhé době dobrý výsledek. Měli bychom se intenzivně připravit na jeho prezentaci společnosti. Mám na mysli především to, že bychom se měli soustředit na propagaci našeho stavu s cílem přivést do našeho oboru mladou generaci. Delegace zúčastněných zemí potvrdily, že jejich hlavním a společným cílem je eliminovat stávající nerovnosti mezi starými a novými členskými zeměmi a udržet silnou společné zemědělské politiky. Proto požadují neoslabovat rozpočet v budoucím finančním výhledu EU, zachovat dva pilíře a nepřipustit spolufinancování I. pilíře z národních zdrojů, zároveň posílit finanční podporu tohoto pilíře, nepřesouvat platby na znevýhodněné oblasti (LFA) do I. pilíře a ponechat je ve II. pilíři a zjednodušit společnou zemědělskou politiku.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *