Vývoz pomáhá růstu cen

Možnost prodávat zemědělské produkty na společném evropském trhu se u nás už po necelých dvou měsících od vstupu České republice do EU projevila růstem farmářských cen některých komodit. Tuzemští chovatelé našli v sousedních zemích odbyt pro část produkce prasat a mléka a zájem je i o jatečný skot. Nabídka na domácím trhu se tak snížila a masokombináty zvýšily výkupní ceny.

„Podle mých informací se nyní vyváží minimálně 70 tisíc litrů mléka denně a dodávky prasat se dají počítat na tisíce kusů,“ řekl pro náš týdeník předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský s tím, že export by měl nastartovat oživení dlouhodobě nízkých farmářských cen na domácím trhu. Mléko odebírá například německá mlékárna Müller nebo zahraniční vlastník mlékáren v západních Čechách. Česká prasata kromě Německa zpracovávají i jatka v Rakousku a o náš skot je eminentní zájem v Německa. Tyto komodity zatím čeští zemědělci doma prodávají pod průměrem cen unie. „Po vstupu do EU jsme srovnatelní v ceně másla, v ceně syrového mléka nikoliv,“ uvedl Jirovský. Mlékárny za litr mléka platí v průměru 7,90 koruny, proti evropským kolegům asi o 50 haléřů méně.
Ceny za kilogram živé hmotnosti prasat se již proti prvním pěti měsícům roku výrazně zvýšily na téměř 35 korun a počítá se s dalším růstem. U hovězího se zvýšení zhruba na úroveň Evropské unie, tedy o osm korun na 45 korun za kilogram živé hmotnosti, očekává v nejbližší době.
Po zahraničních partnerech se poohlíží také Odbytové družstvo Centrum, což potvrzuje jeho ředitel Miroslav Ušatý: „Je jasné, že domácímu i evropskému zpracovatelskému průmyslu chybí jak vepřové, tak hovězí maso, což vede ke zvýšení ceny. U hovězího masa existuje dlouhodobý nedostatek, který se bude dále prohlubovat. Proto jednáme s německými zpracovateli a uvažujeme o vývozu skotu. Jestliže tuzemští zpracovatelé nepřistoupí na cenu 45 Kč/kg v živém, začneme vyvážet.“ Podle jeho slov je současný zvýšený vývoz ze strany zemědělců pochopitelný a slouží jako regulační faktor tuzemského trhu. „Bohužel za posledních deset patnáct let tímto regulačním faktorem nebyl Státní zemědělský intervenční fond, takže nyní si to budou regulovat zemědělci sami. Právě tím, že část svojí produkce vyvezou a na domácím trhu bude surovina chybět,“ konstatuje Ušatý s tím, že v současné době vyvážejí zejména chovatelé v západních, jižních a severních Čechách.
Podle něj dnes cenu zemědělských komodit, není schopen ovlivnit český zemědělec, ani tuzemské odbytové družstvo nebo zpracovatel. „Ti všichni se budou muset podřídit vývoji středoevropského trhu, protože v současné době již neexistuje český nebo německý trh ale pouze trh středoevropský,“ vysvětluje.
Přestože je v u nás nemálo subjektů, které se hodlají orientovat výhradně na zahraniční odběratele, samotné odbytové družstvo Centrum se podle jeho slov bude vždy opírat o české zpracovatele, samozřejmě pokud tady budou. Musí se ale chovat stejným způsobem, jako se chovají odběratelé například v Německu. „S domácími zpracovateli musíme najít společnou řeč, nicméně oni s námi nechtěli rok komunikovat, takže musejí chápat, že se zemědělci začali starat sami a nyní, když teče zpracovatelům do bot, se jim do komunikace moc nechce,“ říká. Přesto jsou ale podle jeho slov zemědělci ochotni zasednout k jednání kdykoli, je jenom otázka, co jim dnes chtějí zpracovatelé nabídnout. Zároveň je přesvědčen, že současná kapacita tuzemských porážek je nadměrná a mnohé budou muset skončit, protože časem nebudou mít co porážet. „Podobně jako se redukovali zemědělci, budou se muset redukovat i potravináři,“ uzavírá Ušatý. Také podle předsedy Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Jana Veleby je vyloučeno, aby současný počet zpracovatelů přežil. Podle jeho názoru nebudou mít surovinu a navíc je bude tlačit evropská konkurence. Řadě z nich také chybí kapitálová přiměřenost a často se sami navzájem z trhu vytlačují.
Někteří čeští zpracovatelé ale podle Jirovského na možný odliv suroviny zatím nereagují, takže se cenový vývoj nedá přesněji odhadnout. „Jaká mohou být jednání, když se třeba naši mlékaři domnívají, že budou držet stávající cenu a čekat, až ta německá klesne. To není seriozní přístup k partnerovi“ míní. Podle něj zvyšuje nedůvěru i to, že zatímco farmáři na produkci jatečných zvířat tratili dvě miliardy, zpracovatelé masa byli jednou miliardou v zisku. „Kdybychom od našich zpracovatelů dostali nabídku na majetkovém podílu nebo podílu na zisku, to by byla cesta, která by napravila současnou nedůvěru,“ konstatuje.
Možnost, že by tuzemští řezníci mohli mít problémy se získáváním suroviny, však nepřipouští předseda Českého svazu zpracovatelů masa a majitel tišnovského masokombinátu Ladislav Steinhauser. „ V současné době tuzemští zpracovatelé platí dokonce lépe než například v Německu, takže pro naše zemědělce je výhodnější, aby prodávali prasata jim,“ říká. Nicméně dodává, že podniky, které nebudou platit včas nebo nebudou mít stejné platební podmínky jako v sousedních zemích, surovinu nezískají. Že by se však zemědělci odklonili od domácích zpracovatelů považuje za nereálné. „Alfou a omegou zpracovatelů je však dnes provozní kapitál, kdo ho nebude mít, dostane se do problémů,“ vysvětluje. Úplné informace o nárůstu exportu zemědělských komodit po vstupu do EU zatím nejsou k dispozici, ale Steinhauser odhaduje, že bylo zatím vyvezeno celkem asi 20 tisíc tun hovězího i vepřového masa, tedy téměř pět procent celkové tuzemské produkce.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *