Výživa, management a stání na sucho

Období stání na sucho je kritickým obdobím pro zachování zdraví, užitkovosti a reprodukce v následující laktaci. Je to období přípravy na budoucí výkon a je statisticky prokázáno, že optimální příprava v době stání na sucho zvýší užitkovost na příští laktaci asi o 400 kg mléka.

Na druhé straně je nutno upozornit, že tuto užitkovost můžeme velice lehce ztratit. Pokud je náš program v období stání na sucho nevhodný, zjišťujeme vyšší incidenci metabolických onemocnění, nižší příjem sušiny krmné dávky, špatnou kondici a celkové narušení zdravotního a imunitního stavu dojnice, od které nelze očekávat optimální produkci odpovídající genetickým predispozicím. Aby tato nežádoucí situace nenastala, musíme důsledně věnovat pozornost všem možným způsobům výživy a s nimi úzce souvisejícím úkonům v období stání na sucho.

Systémy výživy v období stání nasucho jsou čtyři:

1. Výživa v období od 65 až 60 dní před porodem až do 23–21 dní před porodem
Je to v praxi nejčastější systém výživy a je vhodný pro březí krávy, které jsme zasušili v optimální kondici 3 až 3,5 a cílem je tuto kondici udržet až do porodu. S narůstající kvalitou objemných krmiv, kdy se v posledním letech v těchto krmivech zvyšuje obsah živin i stravitelnost, je čím dál tím větší problém sestavit krmnou dávku (KD) pro tuto skupinu jen z objemných krmiv tak, abychom zvířata nepřekrmovali. Proto se v posledním období velice dobře uplatňuje při výpočtu KD sláma nařezaná na délku 2,5–5 cm (prevence separace směsné KD) v dávce 2–4 kg na dojnici a den podle konkrétních podmínek chovu.
A proč právě sláma? Je nutno logicky vycházet z jejích vlastností.
Sláma je:
1. živinově chudá (ředidlo) – snižuje koncentraci živin kvalitních objemných krmiv použitých v krmné dávce.
2. špatně stravitelná (dřevo) – obsahuje vysoký podíl ligninu, který má vliv na:
a. rychlost pasáže v zažívacím traktu – zpomaluje pasáž v bachoru,
b. rotaci bachoru – mechanicky dráždí, a tím zvyšuje rotace bachoru.
Z těchto uvedených skutečností vyplývá, že zpomalení pasáže má negativní vliv na příjem sušiny KD, tj. že dojnice nám méně žere, protože v bachoru zůstala ještě nestrávená sláma z předcházejícího krmení, ale přitom je bachor plný a neztrácí svůj požadovaný objem. V této souvislosti byl v Kanadě proveden zajímavý pokus s obarvenou slámou, kdy bylo zjištěno, že sláma byla přítomna v bachoru ještě třetí den po pozření (plavala nahoře v bachoru jako tzv. bachorová matrace) a ve výkalech byla zjištěna ještě pátý den po zkrmení.
Sláma zůstává v bachoru déle než ostatní stravitelnější objemná krmiva, a to je hlavní důvod poklesu příjmu sušiny KD asi
o 5 %. Je to pokles celkem malý, a protože se v praxi častěji setkáváme spíše s překrmováním, v tomto případě nemá pokles sušiny negativní vliv na zdraví a budoucí produkci mléka dojnice. Objem bachoru je slámou maximalizován a i když dojnice přijímá menší množství krmiva, mechanicky je nasycená a je tím za daných okolností dodržen maximální příjem sušiny KD a zvětšení objemu bachoru, což je žádoucí.
Na straně druhé se slámou stimulují rotace bachoru, takže nastává lepší promíchání bachorového obsahu a tím lepší zpřístupnění částic krmiva mikrobiálnímu trávení. Produkuje se větší množství bachorové mikroflóry, tj. i větší množství živin bachorové provenience, takže se tím částečně kompenzuje nižší příjem sušiny KD způsobený zpomalenou pasáží slámy zažívacím traktem.
Pro úplnost je nutno dodat, že pro to, aby sláma v KD fungovala, musí být hlavně zdravotně nezávadná (žádné plísně), nařezaná a dobře promíchaná ve směsné KD.
 
2. Výživa v období od 40 do 45 dnů před porodem až do porodu (tzv. zkrácené období stání nasucho)Je vhodná pro dojnice na druhé a vyšší laktaci s vysokou užitkovostí a perzistencí laktace. Ekonomickým přínosem je o 20 dnů delší laktace a při průměrné užitkovosti 20 kg mléka za den je to celkem navíc 400 kg mléka na dojnici a laktaci, které můžeme zpeněžit.
Další výhodou je udržení optimální kondice, protože výdej živin do mléka zabraňuje tloustnutí krav.
Velkou výhodou z pohledu zdravotního stavu mléčné žlázy je rovněž zasušování vemene při nižší užitkovosti než při klasickém způsobu. Pro bezproblémové zasušení se doporučuje užitkovost pod 22 kg mléka na den. Jestliže zasušíme dojnici s vyšší užitkovostí, riskujeme tím zhoršení zdraví mléčné žlázy z důvodu abnormálního tlaku vyprodukovaného mléka 1.–5. den po zasušení.
Jaké negativní změny nastávají u takovéto dojnice?
– bolestivost vemene – následné snížení příjmu krmiva je nevhodné pro růst plodu i vznik metabolických onemocnění,
– kapilární krvácení v okolí sekreční tkáně a v podkoží: bylo zjištěno, že po tomto krvácení nastává vstřebání a reparace se vznikem granulační tkáně, která tlačí na sekreční parenchym, a tím snižuje užitkovost na příštích laktacích a vytváří predispozice vzniku otoku vemene kolem porodu,
– uvolnění strukového svěrače – většinou jde o ireverzibilní stav a takováto dojnice má po celý zbytek života vyšší predispozici pro průnik infekce do mléčné žlázy a následný vznik mastitidy. Odkapávání mléka ze struků po zasušení je jasným důkazem slabosti strukového svěrače a nevytvoření keratinové zátky uvnitř struku.Takovou dojnici musíme zasušit znovu, jinak riskujeme vznik zánětu.
Z uvedeného vyplývá, aby zasušení proběhlo v pořádku, je vhodné dodržet následující zásady:
a. před zasušením snížit užitkovost pod 22 kg mléka/den
– prodloužením laktace o 20–25 dnů a tím zkrácení období stání nasucho na 40–45 dní,
– restrikcí živin v KD – nejlépe asi pět dnů před předpokládaným zasušením krmit jen slámu a zásadně bez soli ( jestliže je sůl v minerálce, pak i tu raději na toto krátké období vyřadit).
b. vlastní zasušení provádět
ihned po vydojení
– doporučuje se co nejdříve po vydojení „zalepit“ strukový kanálek, a tak zabránit průniku infekce dovnitř vemene (lepidla vnitřní a vnější),
– u zvířat, u kterých je narušen zdravotní stav mléčné žlázy (somatické bunky nad 200 tis.) se doporučuje před „zalepením“ strukového kanálku aplikovat vhodná antibiotika s dlouhodobým účinkem za účelem vyléčení zánětu z předešlé laktace,
– před vlastní aplikací dodržet všechna hygienická pravidla, hlavně vydezinfikovat ústí strukového kanálku, abychom apli-kátorem nezatlačili infekci z povrchu strukového kanálku dovnitř vemene, a tím sami nezpůsobili mastitidu (v praxi už bylo zjištěno).
c. ihned po zasušení dojnici přesunout do jiné stáje a na jinou KD
– mírný stres ze změny prostředí, z jiné KD a z resocializace v tomto případě působí pozitivně, protože snižuje produkci mléka.
d. kontrolovat dojnici a mléčnou žlázu 2x denně po dobu pěti dnů a v případě potřeby okamžitě reagovat.
Zkrácené období stání nasucho se nedoporučuje pro dojnice ukončující první laktaci z důvodu dokončování růstu. U starších zvířat je žádoucí z ekonomických důvodů (více mléka za laktaci) a také z důvodu zdravotních (optimální kondice, snížený počet somatických buněk…).
Systémy výživy u zkráceného období stání nasucho jsou v podstatě dva:
1. Systém dvou KD v období stání nasucho (klasický), kdy:
a) první KD je pro suchostojné dojnice a krmí se ve zkráceném období 45. den až 23. den před porodem,
b) druhá KD je pro přípravu na porod a krmí se už v klasickém režimu, a to od 23 dnů před porodem až do porodu.
Nevýhodou tohoto systému je, že v krátkém období asi 45 dnů se vystřídají dvě KD, co může mít negativní vliv na adaptaci bachorové mikroflóry.V praxi však zatím žádné negativní vlivy zjištěny nebyly.

2. Systém jedné KD v období 40–45 dní před porodem až do porodu
Je to kompromis mezi dvěma krmnými dávkami jak v oblasti koncentrace živin, tak v oblasti obsahu eNDF. Kompromis však nemůžeme dělat v oblasti prevence metabolických onemocnění (hypokalcemie, ketóza).
Tento systém je v praxi prověřen a lze ho po splnění určitých podmínek doporučit.

3. Výživa bez období stání nasucho až do porodu
Tento systém je vhodný pro tzv. problémové krávy:
– „tlusté“ krávy dojnice s kondicí nad 4,0,
– dojnice, které prodělávaly nějaké závažné metabolické onemocnění v období předcházejícího porodu (těžké ketózy, jaterní selhání, velký otok vemene),
– starší dojnice s náchylností ke vzniku mastitidy po porodu a s vyšším obsahem somatických buněk.
Při tomto systému dojnice přijímají až do porodu krmnou dávku pro konec laktace s mírně sníženou koncentrací živin ve vztahu k aktuální užitkovosti.
Jde o „mírnou dietu“, kdy výdej živin (růst plodu, produkce mléka) převažuje nad příjmem, a tímto dojnici nutíme postupně hubnout.
Jde o mírný proces, kdy v praxi dosahujeme spíše udržení kondice než jejího snížení (maximálně o 0,25 bodu). Tento systém se původně testoval na dojnicích s vysokou užitkovostí ke konci laktaci (nad 30 kg mléka/den) a vědce zajímalo, co se stane, když takovéto dojnice vůbec nezasušíme.
Při tomto testování zjistili následující výhody a nevýhody.

Výhody:
ekonomické: v období konce laktace se dojnice vyplatí dojit nad asi 18 kg mléka/den.
kondice: udržet nebo i mírně snížit, a tím předejít zdravotním problémům.
játra: zachování nebo mírné snížení tukové infiltrace jater (steatóza jater).
mléčná žláza: – snížení celkového množství somatických buňek,
– snížení počtu klinických mastitid,
– snížení otoku mléčné žlázy v období kolem porodu.
Reprodukce: – dřívější ovariální aktivita a nástup říjí,
– lepší zabřezávání asi o 8 %.

Nevýhody:
ekonomické: snížení užitkovosti na následné laktaci o 11 až 22 %,
– snížení složek mléka – bílkovina o 0,12 %, tuk o 0,18 %.
kolostrum: v podstatě není (koncentrace imunoglobulinů nízká), nelze doporučit pro první napití u telat, a proto musíme použít kvalitní kolostrum od jiné otelené krávy.
Z uvedeného vyplývá, že vysoké ztráty mléka a složek na následující laktaci dělají tento systém nevhodným a lze ho doporučit jen u zvířat se zdravotním rizikem. Ekonomicky je pro nás výhodnější, aby nám dané zvíře kritické období porodu vůbec přežilo i za cenu ztrát v užitkovosti mléka na příští laktaci, než aby nám uhynulo, nebo bylo nutně poraženo.
Tento systém lze opravdu doporučit jen pro úzkou skupinu krav se zdravotním rizikem, kterých by mělo být u vyspělých chovatelů opravdu málo. V praxi se osvědčila spíše modifikace tohoto systému, kdy dojnice se začínají dojit asi sedm dní před porodem.
Do tohoto systému zařazujeme hlavně dojnice s nadměrným otokem vemene a většinou současně i se slabým strukovým svěračem (mléko odkapává už před porodem) jako prevence vzniku onemocnění mléčné žlázy v následující laktaci.

4. Výživa v období 23–21 dní před porodem až do porodu
Toto období je velice důležité a obvykle je řešeno jako tzv. tranzitní období a má svou vlastní širokou problematiku.

 

Klíčové informace

– Období stání na sucho je velice důležité, a proto musíme v tomto období všechny činnosti provádět velice precizně. Z každého malého pochybení vznikne velký problém později, tj. v období porodu a v následné laktaci. 
– Platí zde stejné doporučení, které kdysi uděloval miliardář Rockefeller : „Dělejte obyčejné věci neobyčejně dobře.“ A v tom tkví tajemství úspěchu – obyčejné činnosti, jako je krmení, dojení, zasušování, nastýlání, vytváření skupin krav a všechny denní drobnosti, „dělat neobyčejně dobře“. 
– Tím zajistíme dobrý zdravotní stav dojnic, což je základní předpoklad vysoké užitkovosti a profitability výroby mléka.

 

MVDr. Jozef Trajlinek,
Milkprogres – poradenství, s. r. o.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *