Význam rodinných farem z hlediska rozvoje venkova se stále opomíjí

Rodinné farmy a témata s nimi spojená přitahují stále více pozornost široké veřejnosti. Potvrdila to velmi vysoká účast návštěvníků veletrhu zemědělské techniky Techagro, kteří v pondělí 31. března zavítali na seminář nazvaný Rok rodinných farem. Pořádala jej Asociace soukromého zemědělství v kongresovém sále na brněnském výstavišti. Tříhodinový program nabídl nejen vystoupení mnoha významných hostů, ale i podnětnou diskusi. Jednalo se o první letošní akci organizovanou touto stavovskou organizací u příležitosti OSN vyhlášeného Roku rodinných farem, nikoliv však poslední. Uvádí se to v tiskové zprávě Asociace soukromého zemědělství ČR.

„Cílem Roku rodinných farem je celosvětově zdůraznit jejich důležitost při produkci potravin, ochraně krajiny a venkovské kultury, udržování biodiverzity a snižování chudoby. Zároveň i přitáhnout pozornost politiků a úředníků k více než 400 milionům rodinných farem po celém světě,“ řekl předseda ASZ Josef Stehlík.

Dočkají se i rodinné farmy v České republice takové přízně politiků, jakou by si vzhledem ke svému významu zasloužily? Prozatím se zdá, že jejich podpora zůstává pouze v rovině slovní i v případě nového ministra zemědělství Mariana Jurečky. Ten hned v úvodu zmínil, že v ČR jsou malé a střední podniky podporovány, na rozdíl od ostatních států EU, kde je tomu přesně naopak, pouze jednou třetinou celkových finančních podpor. Sám ovšem zásadní krok k tomu, aby se to do budoucna změnilo, zatím neučinil, ač k tomu má jedinečnou příležitost. Směrem k rodinným a zejména těm nejmenším farmám mohl vyslat jasný signál své podpory v podobě zavedení zvýšené platby pro každého zemědělce na prvních až 89 hektarů, která by přinesla efekt nejen jim, ale venkovu celkově. Zřejmě se tak však nestane. „O zavedení redistributivní platby, tedy platby pro na první hektary, pro příští programové období neuvažujeme, zůstaneme u současného systému přímých plateb.“ oznámil ministr. Dlužno ale dodat, že v rámci stávajícího systému se bude muset respektovat postupné snižování plateb přesahujících hranici 150 tisíc eur na podnik. K tomu zároveň šéf resortu podotkl, že v rámci degresivity nepočítá s možností odpočtu mzdových nákladů na podnik.

„Česká republika a Slovensko se nevyužitím možnosti zavést zvýšenou platbu na první hektary stanou v rámci EU v podstatě výjimkami, neboť většina ostatních členských států se k této formě platebního nároku přiklonila nebo přikloní,“ konstatoval místopředseda ASZ Jan Štefl, který se před dvěma týdny zúčastnil akce k mezinárodnímu roku rodinných farem v Evropském parlamentu a dodal: „Smutným faktem zůstává, že u nás je, na rozdíl od zbytku Evropy, stále opomíjen obrovský neekonomický význam rodinných farem, zejména jejich přínos pro venkovský život, rozvoj venkova, udržení pracovních míst na venkově, neodcházení lidí do měst a také přirozená snaha o místní zaměstnání co největšího počtu zejména rodinných příslušníků. I v Evropském parlamentu se otevřeně hovořilo o tom, že dotace vložené do velkých zemědělských podniků se mnohdy stávají kontraproduktivními, protože například podnik nakoupí moderní techniku a zařízení, následně ihned propustí část zaměstnanců, protože je pro zemědělskou prvovýrobu již nepotřebuje a další práci se mu pro ně nevyplatí vymýšlet.“

O to důležitější v letošním Roce rodinných farem bude ukázat jak odborné veřejnosti, tak lidem z obcí a měst význam rodinného hospodaření pro venkov i celou společnost. Výbornou příležitostí k tomu budou čtyři semináře uspořádané na farmách členů ASZ, z nichž každý poukáže na tři největší problémy českého zemědělství a nabídne jejich reálné řešení právě prostřednictvím rodinných farem. Součástí všech akcí bude i naučný a zábavný celodenní program pro rodiny s dětmi včetně možnosti prohlídky farmy, zvířat a zemědělské techniky.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *