WTO se musí rozhodnout, co dál

V současné době se stále více hovoří o jednáních probíhajících v rámci Světové obchodní organizace (WTO). Uvědomujeme si však zcela přesně, co mohou přinést českému, resp. evropskému zemědělství? Abychom pochopili význam těchto jednání, je třeba se nejprve seznámit s historií této organizace, s příčinami jejího vzniku, jejími cíli a přínosy členství.

Až do založení Světové obchodní organizace byly multilaterální (mnohostranné) rámcové podmínky světového obchodu realizovány především v rámci Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT), která vstoupila v platnost v roce 1948. Hlavním cílem GATTu byla liberalizace mezinárodního obchodu, přispívání k hospodářskému růstu, rozvoji a blahobytu národů. Tato dohoda vznikla za účelem zajištění bezpečnosti trhu a předvídatelnosti mezinárodního obchodu. Byla jediným multilaterálním nástrojem, který stanovil pravidla mezinárodního obchodu cestou mezinárodních konzultací a debat. Jedním ze zakladatelů původního GATTu bylo i Československo.
Podmínky pro světový obchod
V období od založení GATTu do vytvoření Světové obchodní organizace se celkem uskutečnilo osm kol jednání GATTu. V jejich průběhu se postupně stanovily rámcové podmínky pro světový obchod. Za jedno z nejobtížnějších v celé historii GATTu, a to jak vzhledem k rozsahu, tak i hloubce řešených problémů, byla třetí fáze kol jednání, která se uskutečnila v období od roku 1986 do 1994. Tehdy se poprvé komplexním způsobem řešila i zemědělská problematika, neboť snahy o liberalizaci obchodu zemědělskými výrobky byly v předchozích kolech málo úspěšné. Po sedmi letech jednání byla 15. prosince 1993 uzavřena multilaterální obchodní jednání Uruguayského kola dohodou 117 zemí. Tato dohoda představující výsledky jednání Uruguayského kola se nazývá Závěrečný akt a byla podepsána v dubnu 1994 v Marakéši. Měla větší rozsah než kterýkoliv z jejích předchůdců. Snížení cel bylo výraznější a k netarifním překážkám obchodu se přistoupilo razantněji. Do této dohody byla vůbec poprvé zahrnuta dvě odvětví, zemědělství a služby. Závazky Uruguayského kola GATT byly realizovány v průběhu šestiletého prováděcího období, které začalo v roce 1995 a skončilo v roce 2000.
K podstatným výsledkům Uruguayského kola se počítá založení WTO, rozšíření multilaterálního obchodního systému na oblasti služeb a ochrany duševního vlastnictví, textilií a oděvů a rozhodnutí o závazných pravidlech netarifních překážek, jakož i zřízení efektivního postupu pro urovnání sporů.
Dohoda zakládající Světovou obchodní organizaci vstoupila v platnost 1. ledna 1995. WTO poskytuje jednotný institucionální rámec, který zahrnuje GATT, všechny dohody dosažené pod její záštitou a kompletní výsledky Uruguayského kola včetně Všeobecné dohody o obchodu se službami (GATS), Dohody o obchodních aspektech práv duševního vlastnictví (TRIPS). Dohoda GATT upravuje obchod se zbožím a obsahuje zejména dohody týkající se obchodních překážek, jako je dumping a různé formy subvencí. Dohoda GATS platí pro obchod službami a zahrnuje mj. dohody k liberalizaci dopravy, telekomunikací a finančních služeb. Dohoda TRIPS je dohodou o ochraně duševního vlastnictví. Obsahuje mj. ochranu patentů a obchodních tajemství, ale také označení původu určitých výrobků.
Liberalizace – hlavní cíl WTO
Co se týče cílů WTO, lze velmi obecně říci, že tím hlavním je liberalizace vzájemného obchodu členů WTO, tedy odstranění všech překážek, které ztěžují světový obchod. Dalšími neméně významnými cíli jsou zvyšování životní úrovně, dosažení plné zaměstnanosti, optimální využití světových zdrojů apod. V současné době má WTO 146 členů a řada dalších zemí se nyní nachází v procesu přistoupení.
Za dobu existence této organizace se uskutečnily čtyři zasedání konference ministrů členských zemí WTO, která je nejvyšším orgánem ve struktuře této organizace.
V průběhu 1. zasedání konference (Singapur, 1996) a 2. zasedání (Ženeva, 1998) se hodnotilo provádění mnohostranných dohod a ujednání WTO a rozhodlo o zahájení přípravných prací k jednáním o některých oblastech ovlivňujících rozvoj obchodu, např. vztah obchodu a investic, obchodu a hospodářské soutěže, obchodu a životního prostředí, transparentnosti veřejných zakázek. Na 3. zasedání konference ministrů (v Seattlu, 1999) měli členové rozhodnout o zahájení nového kola mnohostranných obchodních jednání a přijmout zásady k jeho rozsahu, modalitám a věcné náplni i organizačnímu zabezpečení. Toto zasedání však bylo neúspěšné. I přesto začala v roce 2000 jednání v některých oblastech, a to v zemědělství a ve službách. Mandát pro jednání o pokračování reformního procesu v těchto oblastech je výslovně obsažen v příslušných dohodách. Co se týče zemědělských negociací, je tento mandát dán článkem 20 Dohody WTO o zemědělství.
V listopadu 2001 se konalo 4. zasedání ministerské konference v hlavním městě Kataru, v Doha. Zde se 142 států shodlo na podobě budoucího programu, jehož nejdůležitější součástí jsou nová, široce pojatá mnohostranná obchodní jednání s termínem ukončení do 1. ledna 2005. Výsledky této konference jsou obsaženy v tzv. deklaraci ministrů. Výsledky jednání v Doha jsou včleněny i do deklarace o dohodě TRIPS a veřejném zdraví, do rozhodnutí o otázkách a obavách týkajících se provádění některých dohod a ujednání WTO. Ministři rovněž schválili právní texty o podmínkách přístupu Čínské lidové republiky a celního území Tchaj-wanu k WTO.
Velká očekávání od zářijového jednání v Cancúnu
Další, v pořadí páté zasedání ministerské konference se uskuteční v září 2003 v mexickém Cancúnu. K tomuto datu by měly být v souladu s pracovním programem obsaženým v deklaraci ministrů z Doha předloženy již počáteční nabídky členů za jednotlivé negociační oblasti, tedy i za oblast zemědělství. Vzhledem k tomu, že v rámci probíhajících negociací nebyl dodržen první postupný termín, a to stanovení pravidel pro další závazky, lze s velkou pravděpodobností očekávat, že k datu konání páté konference ministrů nebudou počáteční nabídky členů předloženy a poruší se tak další termín stanovený deklarací ministrů z Doha. Z uvedených důvodů se konání této konference spojuje s velkým očekáváním ze strany jednotlivých delegací. Mělo by se učinit především politické rozhodnutí jak dále postupovat. V současně době je situace, zejména co se týče zemědělských negociací, velmi složitá, neboť mezi jednotlivými členy přetrvávají velké názorové rozdíly a prozatím neexistuje žádný společný základ, ze kterého by bylo možné vycházet. Situace se rovněž komplikuje v souvislosti s blížícím se koncem platnosti tzv. mírové doložky (ke dni 31. prosinci 2003), která umožňovala některým členů WTO, včetně ČR, používat vývozní subvence a domácí podpory bez možnosti zavést protiopatření ze strany jiných zemí.
Ing. Vladimíra Kantorová, Ing. Karol Peša
odbor obchodních vztahů Ministerstva zemědělství ČR

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *