Za obilí dá nejvíce stát

Ceny obilí a řepky, za které chtějí nakupovat obchodníci, jsou jako z nejčernějšího snu. Přesvědčily nás o tom odpovědi od zemědělců, výkupců i mlynářů. Nejvíce za kvalitní pšenici zaplatí stát a tak se očekává, že pěstitelé vezmou sýpky rezervované pro intervenční nákup útokem.

Potravinářská pšenice za 2800 až 3000 korun za tunu, krmné obilí za 2200 až 2400 korun, řepka za 5500 až 5600 korun. S takovými cenami vyšli do začínajících žní výkupy. „Je to pro nás katastrofa,“ hodnotí nabídky předseda břeclavské agrární komory Jan Hajda. „Bude to průšvih, pokud budeme nuceni prodávat za takové ceny. Ani ti nejlepší se do nich nemohou vejít,“ přitaká Jan Miller z vedení Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ). Také podle předsedy Zemědělského svazu ČR Miroslava Jirovského jsou ceny, které nabízejí výkupy, hluboko pod náklady. „Jen to dokazuje, že trh je špatným ukazatelem hodnoty,“ dodává.
„Ceny jsou pro zemědělce degradující, ale výkupy nemohou dát víc,“ hájí je předseda Českomoravského sdružení organizací ZZN Miroslav Zobal a odvolává se na tlak mlynářů. Ti se zase brání, že je dusí obchodní řetězce. „I my bychom rádi zaplatili zemědělcům víc, ale nemůžeme si to dovolit, když prodáváme za stále nižší ceny,“ tvrdí předseda Svazu průmyslových mlýnů Bohumil Perner. Porovnává, že od konce dubna spadla cena bílé mouky z 5,70 na 4,90 Kč/kg. „Na jaře vyšel v celostátním deníku článek o tom, že obilí je laciné a pekaři si mastí kapsy. Nedivte se, že supermarkety pak na ně zaútočily,“ poznamenal Perner.
„Než dávat kvalitní pšenici za tak směšné ceny, bude snaha prodat jí co nejvíce státu,“ předpokládá Jaroslav Bačina z ASZ. Obává se však, že ne všichni pěstitelé budou mít tu možnost, protože u některých výkupů nemusí stačit skladovací kapacita, kterou mají nasmlouvanou se Státním zemědělským intervenčním fondem (SZIF). Jirovský nevylučuje, že problémy mohou nastat, ale připomíná, že fond je povinen vykoupit veškerou kvalitní pšenici a musí se starat, aby ji měl kde uložit. „Nyní má pro pšenici skladování na 515 tisíc tun. Dohromady s řepkou je to přes 860 tisíc tun, přitom pro řepku bude potřebovat jen asi polovinu z nasmlouvaných 350 tisíc tun. Další prostory může najít u zemědělců,“ nabízí Jirovský. SZIF ale podle ředitele Jana Höcka nemůže využívat sklady u zemědělců, protože většinou nejsou vybaveny laboratoří pro vstupní kontrolu. „Nejde ani slučovat prostory pro řepku a pšenici. Rýsují se nám však další poměrně značné skladovací možnosti,“ naznačuje Höck. Výkupci jsou podle Zobala připraveni uskladnit veškerou nabídnutou pšenici požadované kvality, přislíbili minulý čtvrtek. V pondělí 15. července nebo následující den fond otevře intervenční nákup, předpokládá jeho ředitel.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *